VANEK: proc je mimo? ja to nejsem kompetentni hodnotit, ale priznam se, ze na Letnou bych se do knihovny asi tak jako tak netahala, mnohem radsi bych ji mela nekde na metru, a to klidne treba v Letnanech...

Zdá se mi to, nebo je ten článek dost mimo?

A2 kulturní týdeník 13.8.2008

JIŘÍ G. RŮŽIČKA: Tahle země není pro chobotnice
Jak dál s Národní knihovnou v Praze?

Příběh Národní knihovny vchází do další epizody. Pozornost je opět soustředěna na její dosavadní sídlo, starobylé Klementinum. Co se s bývalou jezuitskou kolejí může v blízké budoucnosti stát? A hlavně – jak se změní pojetí národní knihovny? Bude se v ní ještě bádat?

Během prázdnin se okolnosti okolo nové budovy Národní knihovny opět daly do pohybu. Snad proto, že si většina zodpovědných bere dovolenou a nemusí tak své kroky příliš vysvětlovat (ministr kultury Václav Jehlička na náš dopis ohledně existence analýzy prostorového řešení Klementina do uzávěrky čísla neodpověděl). Ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek po dlouhém a nerovném boji s pražským magistrátem o pozemky pro novou budovu na Letné nejprve rezignovaně prohlásil, že v nejhorším případě, tedy když bude knih tolik, že se do Klementina nevejdou (to by se mělo stát asi v horizontu 20 let), se pro ně rozšíří depozitář v Hostivaři. Ten v současné době slouží jako skladovací prostor pro nepříliš používané fondy zejména starší cizojazyčné literatury a jako restaurátorské pracoviště. Nedlouho poté Ježek oznámil svou podzimní kandidaturu do Senátu za lidovce. Nato ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL), který se doposud do celé věci snažil nenamočit, veřejně ohlásil, že knihovna na Letné defi nitivně nebude. Jako hlavní důvod uvedl, že na ni nejsou ani peníze (stále však platí dvě usnesení vlády z června 2006, která peníze na knihovnu zaručovala), ani parcela. Ministra k prohlášení údajně přiměla soutěž studentů AMU, v jejímž pozadí je čitelná postava ředitele Národní galerie Milana Knížáka. Soutěž měla dokázat, že kapacitu Klementina lze zvětšit (na jednom z návrhů stojí uprostřed Révového nádvoří – dříve Rajského dvora – jakýsi panelák). Po tomto výroku Ježek řekl novinářům, že podá trestní oznámení na pražský magistrát (na neznámého pachatele).

Ježek do Senátu

Tyto události částečně načrtly, jak se situace bude patrně dál vyvíjet. Jedním ze scénářů je úspěšná kandidatura Vlastimila Ježka do Senátu. V tom případě by se lidovci mohli rozhodnout udělat na ministerstvu kultury malou rošádu, v jejímž výsledku by Ježek vystřídal Jehličku. To by se sice nemuselo líbit pražské ODS, s níž má Ježek nevyřízené účty, ale naopak by to mohlo vyhovovat premiérovi, který by primátorovi rád trochu srazil hřebínek. V tom případě by se možná našly peníze i místo, kde by nová knihovna mohla stát (pravděpodobně ne na Letné), a Ježek by slavil vítězství, které potřebuje jako sůl. Jeho manažerská cesta totiž není lemována mnoha úspěchy. V Českém rozhlase se mu během šestiletého ředitelování nepodařilo vyřešit, co s nepotřebnou budovou, kterou si rozhlas nechal rozestavět na Pankrácké pláni, na funkci vládního zmocněnce pro Expo 2000 v Hannoveru raději sám rezignoval. Sám se nikdy netajil tím, že není vystudovaný knihovník a Národní knihovnu chce především zviditelnit, což se mu, především v souvislosti s navrhovanou budovou, podařilo. Kdyby se skutečně postavila, své místo v dějinách by mohl mít jisté. Bohužel ho však tolik nezajímají podružné problémy Národní knihovny. Množství energie věnované realizaci nové budovy se odráží v kvalitě nabízených služeb knihovny, například ve stagnaci nabídky cizojazyčné literatury. Je otázka, zda by se Ježek na tyto méně viditelné stránky Národní knihovny dokázal soustředit.

Knihy za městem

Druhým scénářem je rozšíření hostivařského depozitáře, který stojí v podstatě mimo městskou zástavbu. To by bylo jistě nejlevnější řešení, z pohledu uživatele knihovny však asi nejhorší. V Klementinu by zůstalo víceméně vše při starém, jen by se na ně které knihy déle čekalo (zhruba jeden den). Mohlo by to však umlčet Ježkovu mnohokrát opakovanou hrozbu, tedy že knihovna za chvíli nebude mít kam dávat knihy a přepravky s nimi se budou vršit v Klementinu na chodbách. Rozšířením depozitáře, v němž se už teď skladuje na 4 miliony knih včetně nedotknutelného Národního konzervačního fondu, by knihovna mohla získat nejen prostor pro knihy, ale mohla by sem přesunout i historické fondy nebo celou Slovanskou knihovnu, tedy oddělení a knihy, o něž není takový zájem. V roce 2009 se v Klementinum navíc uvolní další prostory po Státní technické knihovně, jejíž nová moderní budova bez zvláštní pozornosti médií roste v Dejvicích. Klementinum by se pak mohlo částečně „restrukturalizovat“ podle Ježkových představ: mohlo by především odlehčit Karlově ulici od turistů.

Přifouknutí Klementina

Třetím řešením je viditelná úprava Klementina (viz architektonické návrhy studentů AMU). Do prostor po Státní technické knihovně se podle této varianty přestěhuje Slovanská knihovna. Kapacitu pro knihy to příliš nezvětší, nicméně v Klementinu by mohl zůstat jen fond knih, které se nejvíce půjčují, zbytek by se přesunul do Hostivaře. Svazků, které se často půjčují, je podle Bohdany Stoklasové, která má v Národní knihovně na starosti novodobé fondy a služby, 1–1,5 milionu s ročním přírůstkem kolem 35 tisíc. V současné době knihovna pojme asi 2 miliony knih (prostory po Slovanské knihovně poskytnou místo pro dalších 800 tisíc svazků). Stále však zůstává nedořešen velký problém, který každý student a badatel v Národní knihovně zná: nedostatek studijních míst. Zvlášť během zkouškového období bývá situace tristní. Výhodou tohoto řešení je zachování lokality, dostupné ze stanice metra Staroměstská, a blízkost Filozofi cké fakulty UK. Tato varianta by také mohla vyřadit ze hry nesmyslné předělávání Klementina na další turistickou atrakci.

Návrat chobotnice III

Vlastimil Ježek ve své argumentaci vsadil na jediný, lehce populistický odstrašující obrázek: knihovnu, na jejíchž chodbách a v historicky cenných sálech se hromadí bedny s knihami. Nedostatečná kapacita je ale druhotný problém. Národní knihovna potřebuje nutně a hned především větší studovny, více přípojných bodů k internetu a snadnější přístup k většímu počtu zdigitalizovaných dokumentů. To by mohla nová budova nabídnout spíš než historické Klementinum.
Nová budova by Národní knihovně slušela ze všeho nejvíc (tedy pokud by stála v blízkosti metra a ne na pláni dostupné pouze tramvají nebo autem). U současné vlády má však větší přednost betonářská lobby, která si dala za úkol zpřístupnit Prahu většímu počtu automobilů. V betonu se skrývá víc finančních bonusů pro úslužné úředníky než v břiše chobotnice.

JESSIEATREIDES: kristepane ty ta sva moudra cpes i do architektury, to je konec...

jinak teda "uff"... kaplicky to prece prvoplanove neprojektuje jako nejakou atrakci pro turisty??? proboha!!!! je to architektura, ta v prve rade necemu slouzi a pak v druhe rade je atrakci

a kdyz na to ty penize budou, tak proc ne? a proc ne v budejicich? dyt je to uplne jedno, logicky by to mohlo byt v pze nebo jinam vetsim meste - ostatne brno uz s nim taky spolupracuje na jednom projektu, ale jak je vidno, v pze se nikdo k nicemu nema, tak proc nad tim zas filozofovat a nedat novej stych jinymu mestu? vy jste tady tak zaprdeny, to je hruza

ad) to otacivy jeviste..je to fajn, ale nejsme uz dnes nekde trochu dal?

JESSIEATREIDES: ja jsem taky nikde nikdy nepsal, ze za to muze..

(nehledě na to, že pokud si na to budějovičtí seženou peníze a pozemek, je to jen a pouze jejich business. a já všem těm českým "vele-architektům" docela přeji přímou konfrontaci s Kaplického "jen-designem".)

CATT: to tedy není. Síní právě s takovou kapacitou (a nejen kapacitou, ale i se všemi dalšími parametry) není dost. Jakmile se to postaví, dveře se tam netrhnou, na to vem jed.

JESSIEATREIDES: Tak jiný příklad: budějovické divadlo na sebe vydělává představeními na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově.

Samozřejmě, že u kulturních zařízení nesmíme hledět jenom na návratnost, já jsem poslední, který by to říkal. Ale koncertní síň pro tisíc lidí v Budějovicích mi přijde jako úlet na houbičkách. To je předimenzované pomalu i na Prahu.

SHAMAN: Kaplický za prostor, který mu je dán v médiích, nemůže... On si celou tu bramboračku nevymyslel a neuvařil. Prosím o důsledné oddělování Dojmů a Pojmů.


CATT: O2 Aréna je naddimenzovaný hangár určený pro hokej, s nulovou zvukovou a kulturní hodnotou. Koncertních síní s dobrou akustikou je zde jako šafránu, přitom jsme doslova a do písmene v oblastí vážné hudby velmocí.

U koncertních síní se nepočítá JEN návratnost - spalovna odpadů je zcela jistě návratnější, že ano, to ovšem neznamená, že veškerou kulturu nahradíme spalovnami odpadů...

Ad to Ústí: Při vší úctě, ale Ústí bylo německé a židovské město, z kterého nejprve Němci odlifrovali všechny židy a pak Češi všechny Němce. Posléze tam boľševik uměle naplavil lidi z jiných částí země - zejména lidi ochotné pracovat v dělnických profesích. Po revoluci si pak Ústí užilo vysokou nezaměstnanost atd.

Nicméně, jestli lidé chodí nebo nechodí do Činoheráku jaksi nemění nic na tom, že ta scéna již několik desítek let zásobuje české divadlo skvělými herci - takže možná není zisková, ale přesah i přínos má.


CATT: Chrám byl dostavován v 20. století jako svým způsobem atrakce...


CATT: podlě mě, podle mě, podle mě... KAPLICKÝ TO PROJEKTOVAL JAKO KONCERTNÍ SÍŇ, JAK ZNÁM JEHO PERFEKCIONISMUS, TAK TO BUDE DOKONALÁ KONCERTNÍ SÍŇ, JESTLI SE TI KATEDRÁLY ZACHTĚLO, POSTAV JI.

CATT: dokazu si predstavit, ze by se k tomu vitu debata mohla dostat..
Muj nazor je, ze kulturni stavby primarne snad ani nemuzou byt orientovany na fin. navratnost, jejich prinos by mel byt nekde jinde. Do jake miry tomu tak je uz je zas na dalsi debatu..
Jestli nekdo da x miliard na to, aby zlepsil kulturni prostredi, budu jedine rad. Zatim mam z toho pocit, ze ty penize moc nejsou..

SHAMAN: Já proti kaplického projektům nic nenamítám, mě se jeho organická architektura líbí.
Pouze říkám, že O2 Aréna by se jenom hokejem nezaplatila a jenom kulturou bych řekl taky ne. A to je v Praze.
Argument se sv. Vítem je opravdu scestný. To nebylo budované jako turistická atrakce, ale jako boží chrám bez nároku na návratnost! Že z toho my rejžujeme je něco úplně jiného.
Pokud by měl být rejnok katedrálou a zaplatí si ho církev, tak se na návratnost taky nebudu ptát, jako se nikdo neptal na návratnost katedrál v Liverpooolu - doporučuji dohledat, ta monstróznost je dnes spíše ke škodě.

CATT: ale to uz je jina vec a jestli si to nekdo postavi z vlastnich penez, jak bylo puvodne receno, tak at to stoji treba 10 miliard.
Samozrejme bychom tu mohli mit same ocelove krabice, aby se nam vsechno co nejlip vratilo.
To je na silenou debatu, ktera se muze dostal treba az k sv. Vitu a ostatnim stavbam (kvuli kterym je Praha plna turistu), ktere staly ve sve dobe neskutecne penize (a nikdo si nedovedl predstavit jejich fin. navratnost) a jak na tom dneska ryzujem (nerikam, ze je to dobre).

SHAMAN: ehm, ekonomická návratnost?

CATT: ale tak proc by si nemohli v budejovicich postavit koncertni sal? proti tomu snad nikdo nic mit nemuze..jestli tam bude narvano nebo ne, to nam muze byt uplne jedno a nikdy to nezjistime, pokud se tam nepostavi..

QUANTI: Palladiem a drtivou vetsinou podobnych zrudnosti se nikdo samozrejme nechlubi, takze kdyz se prosty lid o nich dozvi, uz je pozde. S JK je to naopak, ten je ted velmi v mode a lide se jim radi chlubi. Kdyby stejny prostor dostavaly v mediich i ostatni studie, pak bychom mohli reakce srovnavat..

CATT: dobry priklad...tahle paralela me taky napadla

JESSIEATREIDES: Proti tomu si postavte skvělé Činoherní studio v Ústí, do kterého moc lidí nechodí a přitom mají skvělý repertoár. Jestli vy si tu kulturu příliš nemalujete.
Ale možná bude zrovna v Budějovicích stále narváno, lidé budou chodit každý večer na bály :)

JESSIEATREIDES: proti Palladiu jsem mela odpor ja, bohuzel se nekonala zadna demonstrace (zajiste zbytecna, nebot komercni zajmy je absurdni zkouset zvratit)...

přesně,
BTW. bydlela jsem dva roky u Litomyšle a to byste nevěřili, jak vysoce je hodnocená mezinárodní Smetanova Litomyšl, to je taková snobárna, že když tam přišly letošní bouřky a spadla střecha ze zámku na improvizované parkoviště v parku, tak byl zaparkovanej jeden milion škody vedle druhýho :DDD jinak se město stalo fakt turistickým centrem Evropy, ceny nájmu jsou jako v Praze a to má jenom 10 000 obyvatel.... jinak se město proslavilo o stavbama Otakara Vávry...