tak: molekula... kyslík pritahl dva vodiky a udelali rodinu..vodíci natahujou chtění i mimo trojku a tak utvarej i bokovky..vazby mimo puvodni rodinu... ale to nestaci, tak se i puvodni rodina ruzne rozpada a puvodni kyslík si klidne nabrnkne jinýho vodíka (nebo rovnou dva) a s nimi ziska zcela jiny vazby a dalsi bokovky.... a do toho podle chuti vodíci vystrelujou to svoje chapadýlko a balej na nej zase jiny kyslíky... no to je bordel, toto... v tom se ztracim teda...;-))

a muzete mi nekdo potvrdit/vyvratit tu teorii ze v tekuty vode porad probiha obousmerna reakce H2O = H3O+ + OH- ?

to co chtej, jsou vlastne elektrony, kdyz jich maj malo tak jsou kladne nabity (prevazuje naboj jadra) a opacna... a velikost tech sil je dana strukturou toho elektronovyho obalu, jestli treba beha ten elektron sam v jedny vrstve nebo naopak uz v ty vrstve jen jeden chybi... vlastne bych rek, ze cilem vsech atomu je se nak vyklidnit, ale jak je to vsechno dinamicky a skokovy, tak se to nikdy neporadi a je to prave neustale rozkmitanej celek...

hm..jeden velkej grupáč :-))

Vodikove mustky jsou interakce mezi atomem vodiku a jinym vhodnym atomem (zminovali jsme O, F, N). Jsou dva atomy - dve kulicky - a mezi nimi je nejaka interakce. Jako treba planety se pritahuji a odpuzuji a rotuji kolem sebe vselijak, diky gravitaci, atomy na sebe vzajemne take nejak intereaguji, podle sveho charakteru. (STRASNE zjednodusene receno pro predstavu)

LALINA: ne ty mustky jsou jen sila.. i kdyz by ta molekula vody mela bejt elektro neutralni (cili nemela by mit naboj - jsou v rovnovaze kladny a zaporny sily), tak tim ze je to takova siska, tak vznika tzv. dipol, tj, ze na jedny strane je ta molekula trochu zaporna (u kysliku) a na druhy trosku kladna (u vodiku) a tak diky tyhle sile se pritahujou i mimo molekulu (diky tem silam si kyslik drzi ty vodiky)..

si ty sily predstav treba jako chteni... proste kysliku chybi neco co ma ten vodik a tak ho pritahuje... v ramci molekuly se pritahujou hodne, protoze sou blizko, ale protoze nejsou uplne u sebe, tak je to porad nevyrovnany (je tam ten dipol) a tak toho vodika chtej i jiny kyslici z ostanich molekul..

je v tom atomu nejakej (aspon hypotetiockej "nosic informace" ?
jak ty vecičky vědi, co mají dělat? kdo jim rekl, aby to delali? podle ceho jedou?
proc se chovaj tak, jak se chovaj a ne jinak?

MATT: Tak tak, stejny jev je i u halogenovodiku - zminovany HF ma prekvapive vysoky bod varu, silne vyssi, nez HCl ... a pomalinku to pak dal roste v rade HBr, HI.. HAt asi ne, co, ze by nekdo z toho mikropidigramu pripraveneho At mel chut v radioaktivnim oblecku pripravovat HAt, coz by se buhvijestli povedlo.. a jestli, tak pak jeste merit bod varu :)

LALINA: proste sily mezi atomama a molekulama...
jestli to vlastne chapu dobre, tak ve vode ani nemas porad spojeny dva vodiky s kyslikem, ale porad to tam teka, jednotlivy atomy se vymenujou, vznika a zanika hydroxid s peroxidem... ale tohle bych si nechal raci potvrdit od nakyho chemika..

MATT: cože? ony vznikaj a zase zanikaj?? (sakra, proc me to prekvapuje, dyt je to tak se vsim :-))
ale to... no to je..hele ale Co jsou teda ty mustky zac? z ceho jsou? jsou z nejaky "hmoty" nebo jen takovy paprsky trebas energie ?

páni, me už z toho jde hlava kolem..a to jsem se jeste ani neodvazila ptát na dalsí veci, jako jsou elektrony... uf...

AXTHEB: a co dela kapalinu kapalinou..vazkou..ani pevnost ani prchavost (tekavost)?

LALINA: mno ty mustky delaj ze je takova "vic olejovita" .. hlavne je dulezity si uvedomit, ze je to vsechno dynamickej proces, ze ty musky porad vznikaj a zanikaj, proto je to v ty tekuty vode necely cislo (pokud si dobre pamatuju tak 1,3 na molekulu)

WILDENBURY_SQ: jj je to tak, sem nak nepremejslel.. :-/
napr dal z wiki> Díky vodíkové vazbě má voda teplotu varu 100 °C, zatímco sulfan (který vodíkové vazby nevytváří) vře při −60,75 °C. (sulfan je H2S

WILDENBURY_SQ: chalkogeny jsou od chalkos- ruda (vetsina rud jsou slouceniny O nebo S), halogeny jsou od halos - sul...

V pare sou molekuly moc daleko od sebe na nejaky mustkovani.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Skupenstv%C3%AD

Ne, to ze je voda takova pohyvliva dela to, ze e v kapalnym skupenstvi. Stejne jako treba lih nebo olej, kterej se nejakejma mustkama nezatezuje;)

takže voda ma jeden muste (nebo může jich mít víc?
a led má dva (čili každej vodík v molekule se nekam napojí) a pára nema zadnej mustek ?

fíííHA !!!

to je tak zajimavy.. akorat se omluvim napred, ze v chemii jsem nepopsanej list..a tedko znova horkotezko davam dohromady aspon pojmy jako atomy, prvky a molekuly... tak me prosim berte s rezervou .-)

tak jsem ještě narazila na toto: voda teda sestává z molekul, ktere obsahujou dva vodíky a jeden kyslík - a tyto molekuly se potom svazujou tema mustkama, ktery vzdycky jeden vodík vyšle a zastrčí do kyslíku sousední molekuly -
tak vznikají jakýsi utvary , v nichž se nachází větší pocet molekul a ted: jsou to namátkové chuchvalce anebo mají vzdycky stejnej pocet molekul?

a: to ty mustky delají ve vodě to, že je takova pohybliva ? se se nerozpadne jako trebas sůl (NHCl) nebo kámen ani se nerozprchne jako nejakej plyn?

jako chalkogeny jsou oznacovany prvky ve skupine pod kyslikem. vezmu-li pravou stranu tabulky:

B C N O F
Al Si P S Cl
GaGeAsSeBr
In Sn SbTe I
Tl Pb BiPoAt

Tak certviproc (asi ve stare rectine to bude mit zaklady) se skupine kysliku (O S Se Te Po) rika chalkogeny, fluoru halogeny (F Cl Br I (At)), dusiku pentely (N P As Sb Bi)

MATT: e-e, vodikove mustky vodu naopak stabilisuji, je mene reaktivni, nez by mela byt .. Rekneme-li "dihydrogen monooxide" (ani nechci takovy paskvil prekladat), clovek si predstavi neco neskutecne reaktivniho a plynneho.. Ale prave vodikove mustky molekulu stabilisuji seskupenim do pocetnejsich utvaru. Podobne tomu je napriklad u fluorovodiku, dalsi to podivna latka, chemiky casto prezdivana "prostitutka mezi kyselinami" :)

LALINA: chalkogen je kyslik, viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Chalkogen