neco tak jako k vode.)
INFORMAČNÍ CENTRUM OSN V PRAZE
13. března 2009
Světový den vody 2009: Společné zdroje, společná odpovědnost
„Společné zdroje vody, společná odpovědnost“, to je téma letošního Světového dne vody (22. března). Na celém světě bylo uzavřeno již více než 300 mezinárodních smluv o vodě, a to často mezi stranami, které mají rozepře. To dokazuje jaký potenciál voda má pro budování důvěry a míru.
Voda je bezesporu jedním z nejcennějších zdrojů planety. Proto je důležité, abychom na jejím využívání co nejvíce spolupracovali. Počet obyvatel Země roste a s tím i spotřeba vody. Klimatická změna naproti tomu způsobuje, že zásob vody v mnoha regionech světa ubývá. Ledovce se zmenšují, srážky jsou méně předvídatelné a záplavy a sucha stále extrémnější.
Většinu zdrojů vody musíme využívat společně. Na čtyřicet procent populace žije v povodích, která zasahují do dvou a více států. V debatách o sdílení omezeného množství vody často zaznívají obavy o vypuknutí násilných konfliktů. Přestože voda skutečně může být katalyzátorem konfliktů mezi státy či jednotlivými složkami společnosti, ve skutečnosti je tomu naopak. Nejčastějším řešením přístupu ke zdrojům vody je spolupráce.
(z poselství generálního tajemníka OSN ke Světovému dni vody 2009)
Víte že ...?
Vodní zdroje
Celkový objem vody na Zemi je přibližně 1,4 miliardy km3. Z toho je 35 milionů km3 - přibližně 2,5 procenta – sladké vody. Sedmdesát procent zásob sladké vody se vyskytuje ve formě ledu nebo trvalé sněhové pokrývky na horách a oblastech Antarktidy a Arktidy.
Přibližně 30 procent sladké vody je ukryto v zemi, sladkovodní jezera a řeky obsahují 0,3 procenta. Jen necelé jedno procento zásob vody je ale využitelné pro ekosystémy a lidstvo.
Využívání vody
Přibližně 70 procent sladké vody je využíváno na zavlažování, 22 procent v průmyslu a osm v domácnostech.
V průběhu minulého století rostla spotřeba vody dvakrát rychleji v porovnání s nárůstem počtu obyvatelstva Země.
Do roku 2025 se podle odhadů zvýší úbytek zdrojů vody v rozvojových zemích o 50 procent, v zemích vyspělých o 18 procent.
Do roku 2025 bude 1,8 miliardy lidí žít v zemích a regionech s absolutním nedostatkem vody. Až dvěma třetinám populace může nedostatek vody hrozit.
Přístup k pitné vodě a hygiena
Podle doporučení OSN potřebuje člověk na zajištění základních potřeb - pití, vaření a mytí – 20 až 50 litrů nezávadné vody denně.
Téměř 900 milionů lidí – více než jeden člověk ze šesti – nemá přístup k dostatečnému množství bezpečné vody.
Průjmová onemocnění jsou nejčastějším onemocněním a nejčastější příčinou úmrtí vůbec. Téměř 90 procent úmrtí na průjmy mají na svědomí nevyhovující hygienické podmínky včetně nedostupnosti nezávadné vody na hygienu, pití a vaření.
Až 2,5 miliardy lidí, z toho miliarda dětí, nemají k dispozici ani ta nejzákladnější hygienická zařízení. Z toho důvodu zemře každých 20 vteřin jedno dítě. To je jeden a půl milionů dětských životů, jež šlo zachránit.
Řádné mytí rukou mýdlem a nezávadnou vodou může snížit riziko průjmových onemocnění téměř o 50 procent.
Voda, zemědělství a potravinová bezpečnost
K pití stačí člověku 2 až 4 litry vody denně. Příprava celodenní stravy pro jednoho člověka ale vyžaduje 2 až 5 tisíc litrů.
Produkce jednoho kilogramu rýže vyžaduje jeden až tři tisíce litrů vody, kilogram hovězího masa 13 až 15 tisíc litrů.
Celková plocha uměle zavlažované zemědělské půdy je 277 milionů hektarů, což je asi 20 procent. Zbylých 80 procent závisí jen na přírodním zavlažování.
Podle Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC) se výnosy z přirozeně zavlažované půdy do roku 2020 sníží až o 50 procent.
Objem sněhu a ledu v Himalájích, jenž je z velké části zásobárnou vody pro zemědělskou výrobu v jižní Asii, se do roku 2030 zmenší díky probíhající klimatické změně až o 20 procent.
Voda, ekologie a přírodní pohromy
Ve vodních tocích končí denně dva miliony tun komunálního odpadu. V rozvojových zemích je bez jakékoli úpravy vypouštěno do vodních zdrojů 70 procent průmyslového odpadu.
Rostoucí objem používaných hnojiv na zvýšení výnosů v průběhu příštích tří dekád přinese až 20 procentní nárůst objemu sloučenin dusíku v řekách a následně pak v pobřežních ekosystémech.
Od roku 1900 ubylo na světě na 50 procent mokřad.
V letech 1991 – 2000 zemřelo při více než 2 a půl tisíce přírodních pohrom na 665 tisíc lidí. Více než 90 procent těchto pohrom mělo přímou souvislost s vodou.
Zdroj statistických údajů:
www.unwater.org/statistics.html
Stránky UN WATER:
http://www.unwater.org/flashindex.html