OMNIHASH: Fajn.
K načtenosti. Mě se akorát nechce nastokrát opakovat, co jsme tady psali už xkrát. To je hold úděl nově příchozích, anebo těch, kdož trpí špatnou pamětí. Ohledně mé jistotu stran budoucnosti jsem tu například psal o pár příspěvků níže: příliš velká není, ale je to spletitější, přeci jen. Bodem 2. jsem poukazoval na to, že zde u některých převládá pořád dokola přesvědčení, že víceméně rovnoměrná distribuce ropy tak, jak ji známe dnes, bude i do budoucna, což však zdaleka není zaručeno a že tudíž možná budou země, kde ropy bude relativně dostatek, a zároveň, že budou země, kde jí bude poměrně málo. Jinými slovy jsi ve své replice napsal přesně totéž, co si myslím, a nebyl tedy důvod na ni vůbec odpovídat. Čili opět by se vyplatilo lépe číst předchozí a sledovat diskusi. Pokud jsi četl oba rozhovory s Bartuškou, tak ses dočetl mimo jiné i to, že v dohledné době budou pravděpodobně zavřeny některé uhelné elektrárny. Že dostavba Temelína bude proces po mnoha stránkách nesmírně náročný, to snad z rozhovorů též vyplynulo. A stejně tak je asi zjevné, na co pan Bartuška upozorňuje opakovaně. Prostě naše nároky se budou muset výrazně snížit. To, že se vyváží elektřina z Temelína, není argument proti dopadům PO a případné snaze přepojit se na elektromobily a jiné alternativy. Poněvadž tím omezujeme debatu na Českou republiky pouze. Omezení vcelku užitečné. Ale ne tak, aby nám bylo s to odpovědět na otázku, zda si budou jezdit Rakušáci nabíjet své elektromobily k nám. A to se neptám na další země, které nejsou zrovna elektrárenskými velmocemi jakou je ČR.
Occamova břitva je cenný nástroj, protože vědcům výrazně usnadňuje práci. To nepochybně. Ale stejně tak je to pro některé z nich svatá kravka, na níž nelze vztáhnout ruku. Velmi prostou kritiku Occamovy břitvy najdeš například v knize Gregory Batesona - Mysl a příroda (str. 32-35). Bateson, kdybys nebyl v obraze, nebyl přispěvatelem na the oil drum... Z hlediska historiografie bych znovu zmínil toho Maxe Webera. A jenom připomínám, že původně zde tato žiletka byla dána do souvislostí s interpretací, respektive spíše hledáním příčin ekonomické krize.
Že má Nicole Foss názory, jež kognitivně nesouzní s tvými, je zajímavé zjištění, avšak co do argumentační hodnoty vesměs nicotné. Rozhovor není úplně tím nejvhodnějším čtivem, neboť v rozhovoru vyjadřuje názory, které má podložené svými analytickými články. K těm je třeba se obracet a ty je třeba studovat, kritizovat, napadat, etc. Těším se na to.