GRENDAL: tohle je prostě podsouvání něčeho, co není pravda. já si fyzikální realitu uvědomuju... např. síla odporu vzduchu je odvozená od čtverce rychlosti - proto předpovídám post-energetické společnosti výrazné "zpomalení"... které by na druhou stranu nemuselo zcela diskvalifikovat létání.

XCHAOS: naopak podle tvych prispevku se da ta predstava vytvorit naprosto presne, jen ty si neuvedomujes fyzikalni realitu, jako uz ostatne tolikrat, ze ti, co te trochu znaji, tak to o tobe dobre vedi, a tak vi, ze je to to casto marne vysvetlovat, jen ja blbec jsem se jeste dostatecne nepoucil a opet jsem se ti marne snazil otevrit oci...

CHEVALIER: no... ano, najít nějaká vhodná optima pro tenhle druh pohonu by asi trvalo dlouho.

ale posedlý jsem spíš "optimální pomalostí", než rychlostí.

XCHAOS: Já nechápu tu soudobou obsesi rychlostí... Dobrá plachetnice se soudobým naváděním udělá i 8 uzlů - cca 350 kilometrů za den. Vlaky taky dokážou jezdit 50km/h ... Pomalé letadlo bude křehké, s malou "objemovou hustotou" tzn. hříčka větrů atd. viz.- http://www.nasa.gov/centers/dryden/history/pastprojects/Helios/index.html

XCHAOS: evidentne sis neuvedomil, co to je ultralehka konstrukce. Kdyz si neuvedomis ani tohle, tak nema cenu uz dal s tebou diskutovat o tom tvojem nesmyslu...

XCHAOS: perfektni a ted tu davas na srovnani letoun ani ne s rozpetim 20m s maximalkou 6,600tum s dvema motory o 560kW


XCHAOS: tak, tady jde dobre videt, co to znamena ultralehka konstrukce, snad si z toho neco vezmes...

ok, končím offtopic :-)

odhad/extrapolace: 200 kW solární letadlo se skládacím křídlem by mohlo naložené vážit možná 14t (B36 Max takeoff weight: 156t). tato hmotnost by se mohla podstatně zvednout, pokud bychom letadlo doplnilo dvěma přídavnými turbovrtulovými motory (podobným např. těm, které používají česká letadla z LETu Kunovice), který by měl zásobu paliva jen pro start a přistání: v letové hladině by se tyto startovací motory vypnuly a letadlo by se pohybovalo jen pomocí svých 200 kW elektrických motorů a panelů.

pro srovnání opět wiki:
Let L-410 Turbolet - Wikipedia, the free encyclopedia
http://en.wikipedia.org/wiki/Let_L-410_Turbolet
On August 25, 2010, a L-410 crashed with 20 fatalities in Bandundu, Democratic Republic of the Congo. According to the sole survivor, the crash was caused by a stampede of passengers after a crocodile escaped from a bag in the cabin. The crocodile itself survived the crash, but was killed by rescuers

.. no dobře, tady jsem se k žádným použitelným číslům nedoklikal, ale přišlo mi to jako docela zásadní informace :-)

reálně máme dnes toto:
Solar Impulse - Wikipedia, the free encyclopedia
http://en.wikipedia.org/wiki/Solar_Impulse

Wing area: 11,628 photovoltaic cells: 200 m2
Loaded weight: 1600 kg
Max takeoff weight: 2000 kg (rezerva 400 Kč proti loaded weight)
Powerplant: 4 × electric motors, 7.5 kW each
Service ceiling: 8,500 m with a maximum altitude of 12,000 metres
Cruise speed: 70 kilometres per hour

tedy... letět s něčím,co by mělo "rozvinutou" plochu křídel 1000 m2 a výkon motoru jen 200 km/h, není až TAK nereálné. 70 km/h je ovšem moc pomalé, pro seriózní cestování. 200 km/h je už únosné

GRENDAL: z jiného konce.


vezmi si nějaké reálné, velké historické letadlo, blížící se tomu, o čem píšu. třeba http://en.wikipedia.org/wiki/Convair_B-36 - ten létal rychlostma daleko více se blížícíma těm, o kterých uvažuju. z dnešních materiálů by ho šlo postavit výrazně lehčí, než v těch 40tých letech, to zaprvé. (toto letadlo bylo BTW zamýšleno i ve dvoupatrové verzi pro 400 výsadkářů, nakonec byl postaven jen prototyp)

A teď pozor: cruise speed: 230 mph (200 knots, 370 km/h) - toto bylo z důvodu úspory paliva, oni prostě potřebovali doletět s atomovýma bombama přes půl zeměkoule nad Rusko - a toto tehdy prostě nešlo zařídit jinak, než letět pomalu=úsporně (tady je vidět, že pro řešení Peak Oil problémů bude vhodné sáhnout do archivu historických vojenských řešení různých problémů: nejde zdaleka jen o nacistický dřevoplyn a etanol...)

Představ si, co bys musel udělat, kdybys chtěl dále zpomalit, třeba na těch cca 200 km/h: musel by si u takto velkého letadla vysunout z křídel další křídla o min. jednou tak velké ploše: tato křídla by si vysunul např. z konců a zvětšil rozpětí na dvojnásobek. Současně by byla primární i "sekundární" křídla pokryta solárními panely. (plocha křídla B36: 443.5 m², já navrhuju cca zdvojnásobení na 1000 m²).

Efektivní solární panely o ploše 1000 m² by mohly dodávat 100-200 kW elektřiny. To pravda není moc: výkon pístových motorů B36 byl 4x 2,835 kW :-) ovšem letadlo by mohlo být výrazně lehčí protože by na palubě neneslo palivo pro tisíce kilometrů letu... a díky tomu by mohla být lehčí i konstrukce křídla, apod.

Co se týče velikosti křídla takovýchto letadel, tak v nich byly tunýlky pro servis motorů za letu: tedy druhé, složené křídlo pro "extrémně pomalý let" by se do nich nejspíš zasunout dalo.

Ano, je to celé šílené - ale je to možná dost šílené, aby to dokázalo obstát v post-peak oil ekonomice. Alternativou je nějaký "jaderný konzervativismus" pod taktovkou lidí jako Václav Klaus... a nebo nějaký návrat na stromy spojený s omezením dostupnosti paliva pouze pro armády (bránící zbytky zásob paliva).

XCHAOS: jasne, ultralehka konstrukce s menitelnou geometrii nesouci turbovrtulove a elektricke motory, ma to mit rozpeti pres 100m a ma se to vyplatit pro prepravu lidi, kteri tam budou i spat...

Co kdyby sis prvne zjistil co to znamena ultralehka konstrukce....

GRENDAL: ano, proč by tam nemohla být použitá ultralehká konstrukce ? (která by se pro let v nižších výškách vyššími rychlostmi složila ?)

historická motivace k létání ve velkých výškách byl např. menší odpor vzduchu při nižším tlaku vzduchu, pokud vím .... ovšem jsou i jiné výhody, např. nezávislost na počasí. ale celkově když se nad tím zamyslíš, tak při jakýchkoliv rychlostech je v řidším vzduchu lehká konstrukce méně namáhána, než v hustších vrstvách atmosféry. nemám v tom žádný logický rozpor nebo blud, v tomhle návrhu.

zpomalení ti především umožní snížit spotřebu energie, ovšem potřebuješ větší plochu křídel. a růst plochy křídel ti zase zvyšuje šance zachytit solární energii - takže obě tendence jsou v synergii, nemůžu si pomoct.

XCHAOS: tech tvych 200km/h v 10km jsem radeji presel, rekl jsem si budis, ale jestli to chces naplno, tak prosim - uvedomujes si, ze cim vyse, tim mensi tlak, cili mene vzduchu, takze tu rychlost tam potrebujes, pokud tam chces neco tak tezkeho i kdyz s velkym vztlakem. Na pouhych 200km zapomen, to by uz musela byt ultralehka konstrukce.

GRENDAL: při rychlosti 200 km/h bys potřeboval podle mě hodně velké létající křídlo - příliš velké na to, aby mohlo snadno startovat a přistávat v nižších vrstvách atmosféry.

takže logická odpověď je změna tvary a plochy křídla za letu - podobně jako to dělají právě vojenská letadla /při přechodu z podzvukového na nadzvukový režim letu). jenom důvodem nebude rychlost, ale úspora paliva.

je fakt, že konkrétní čísla nemám, ale základní věc, kterou očekávám od technických artefaktů naší civilizace v éře peak oil, bude jednoduše "zpomalení". lidé se naučí být na cestách déle, ale současně si to lépe užijí (totální mobilní konektivita všude...)

XCHAOS: reknu to takhle, klidne solarni letadlo, ale jen pro par lidi, delat nejake takovehleto solarne-turbomotorovy hybryd s menitelnou geometrii, to az moc slozite. To radeji, velke letajici kridlo, ale i tam by to s tou plochou nebylo tak valne, aby to utahlo motory...