MESK: to není to samé jako přílivová elektrárna - pozor (naopak - v místech s velkým přílivem a odlivem by to v podstatě mohlo snadno být o ničem). především to není ani pobřežní elektrárna - protože ta hráz je kolem dokola. samozřejmě můžeš argumentovat, že to ohrožuje ekosystém mělkých moří... ale třeba Sseverní moře je chladné a jeho mělčiny jsou v podstatě písčiny, takže takovou hroznou devastaci bych tam neviděl.

pointa je, že to postavíš přímo u toho zdroje - tedy třeba u té velké větrné elektrárny desítky km od pobřeží. v kombinaci s přečerpáváním získáš relativně stabilní zdroj. Němci v současnosti energii ukládají do přečerpávacích elektráren v Skandinávii, ale pozemní přečerpávací nádrž pokládám přeci jen za větší zásah do ekosystému, než takovýhle "rybník uprostřed moře".

XCHAOS: o tomhle nas ucili uz na stredni skole, takze zadna novinka to nebude. problem je, ze se to da vyuzit jen v mistech velkych rozdilu hladiny mezi prilivem a odlivem a zatracene to zasahuje do pobrezniho ekosystemu.

Konečně něco škálovatelného - obří přečerpávací elektrárny v pobřežních vodách! (aneb prostě se dostatečně vysoká hráz postaví "kolem dokola" té zvýšené hladiny... s délkou hráze roste plocha obklíčené hladiny kvadraticky). Off-the shelf technologie, ideálně se doplňuje s pobřežními větrnými farmami: žádný zábor zemědělské půdy, apod.
Large-scale electricity storage - KEMA
http://www.kema.com/services/consulting/ETD/ES/large-scale-storage.aspx

The peak oil crisis: turmoil erupts | Energy Bulletin
http://www.energybulletin.net/stories/2011-10-06/peak-oil-crisis-turmoil-erupts

175 MPH Student-Built EV Smashes Speed Record - Slashdot
http://tech.slashdot.org/story/11/10/05/0426258/175-mph-student-built-ev-smashes-speed-record
Mormoni (team of Brigham Young University students) vrací úder :-)
BYU-student-built electric car sets land speed record at Salt Flats
http://news.byu.edu/archive11-oct-byuelectriccarrecord.aspx

Return to the Master Colin « Aleklett’s Energy Mix
http://aleklett.wordpress.com/2011/09/21/return-to-the-master-colin/

Corrosion monitoring: Watching the rot | The Economist
http://www.economist.com/blogs/babbage/2011/10/corrosion-monitoring?fsrc=scn/tw/te/bl/watchingtherot

Energy policy: What the frack? | The Economist
http://www.economist.com/node/21530995?fsrc=scn/tw/te/ar/whathefrack

XCHAOS: Odkaz - Václav Němeček, Vojenská letadla.

samozřejmě na solární pohon se hodí jednoplošník
To je ti na dvě věci když pevnostně jedno křídlo takhle neuděláš. Tam šlo o to, že ty plochy byly od sebe daleko. To že vytvářely nosnou sílu byl, ač se to zdá divné, druhotný efekt. Podívej se na kolejnice s různou nosností. Ta co snese větší zátěž není širší, ale vyšší...

podstatné je, že když zpomalíš, ušetříš energii - to platí kdekoliv v atmosféře: u aut, u vlaků, u letadel. u letadel je ale kumšt udržet se i při pomalejším letu ve vzduchu, zařídit, aby i dlouhý let byl pro cestující pohodlný a příjemný, apod. při pomalejším letu potřebuješ větší celkovou plochu křídla a větší celková plocha křídla zase zachytí větší světelný tok. a plocha křídla roste s druhou mocninou rozměrů letadla - takže někde prostě musí existovat lokální optimum, kde to bude fungovat.

No... To je tak hluboká filozofie, že Ti na ni můžu odpovědět jen tak, že když zastaví, tak té energie ušetříš mnohem více... atd...

CHEVALIER: vidíš - dvouplošníky :-) a s rozpětím 450 metrů bych je teda chtěl vidět... máš odkaz ? :)

samozřejmě na solární pohon se hodí jednoplošník - ale více křídel může být i v tandemu. a nebo bude to výsuvné křídlo vystužené nějakým "výsuvným lanovím" nebo tak. ta konstrukce není nereálná, při dnešních technických možnostech, s "kosmickými materiály", apod.

podstatné je, že když zpomalíš, ušetříš energii - to platí kdekoliv v atmosféře: u aut, u vlaků, u letadel. u letadel je ale kumšt udržet se i při pomalejším letu ve vzduchu, zařídit, aby i dlouhý let byl pro cestující pohodlný a příjemný, apod. při pomalejším letu potřebuješ větší celkovou plochu křídla a větší celková plocha křídla zase zachytí větší světelný tok. a plocha křídla roste s druhou mocninou rozměrů letadla - takže někde prostě musí existovat lokální optimum, kde to bude fungovat.

Tak je fakt. Že v dobách dvojplošníků, kdy už byla zvládnuta konstrukce soustavy křídel a vzpěr mezi nimi a zase nebyla zvládnutá konstrukce výkonných motorů, se uvažovalo o konstrukcích letounů s rozpětím i 450 metrů. Ale jen uvažovalo, nestavěly se. A letoun s výsuvnými křídly létal. Ale byly to slepé cesty vývoje. Vždycky se to usadilo na nějakém "normálu".

k mému oblíbenému "sezónnímu solárním průmyslu", který nebude potřebovat ani dnešní energetickou infrastrukturu, ani část infrastruktury minulosti (doprava uhlí po železnici, apod.):
Low-tech Magazine: The bright future of solar powered factories
http://www.lowtechmagazine.com/2011/07/solar-powered-factories.html

From the 1700s on, Dutch prosperity began to decline. The import of grain became too expensive, and de-urbanisation set in as more people returned to farming. By 1815, the level of urbanization had fallen back from 60 to 38 percent.

tohle je fascinující, a může to být zdrojem optimismu i pro globální peak-oil: samozřejmě bude následovat de-urbanizace, život ve městech se stane pro většinu populace příliš nákladný - utečeme na venkov a budeme topit rychle rostoucím křovím (s výborným EROEI). optimismus spatřuju v tom, že Holanďané tak trochu zůstali "měšťany žijícími na venkově", v jistém smyslu: že to není takové to prvotní vidláctví, nezkultivované životem ve městě...

XCHAOS:
VSOUKOLOHLOR: jako myslím odstavec:

These days, it is self-evident that both types of energy can be converted to one another (with considerable efficiency losses), but for most of human history kinetic energy and heat energy were entirely different and were treated separately.

Já se na to koukám tak, že doba ve které žijeme, není "konec historie" - ale naopak pravěk z hlediska toho, co přijde v budoucnosti. Dostatečně vyspělou magii nebude možné rozlišit od technologie :-)

VSOUKOLOHLOR: mě se tahle úvaha hrozně líbí zejména z toho hlediska, že naše civilizace např.vnímá odděleně energii, informace a čas (teda kromě zanedbatelné menšiny lidí, co se to pokusili vnímat jinak, a vesměs se z toho zbláznili - ekvivalent pre-industriálních, před-vědeckých alchymistů... kteří prováděli podivné fenomenologické experimenty typu vaření moči.. a ve skutečnosti z toho byl fosfor, tedy chemie, apod.). budoucnost může začít vnímat vzájemnou převoditelnost informační entropie a energie (se ztrátami) asi podobně, jako my dnes vnímáme možnost konverze různých forem tepelné a mechanické energie (se ztrátami).

OMNIHASH: těžko se odhaduje, jak by se pohnuly ceny různých vstupů při růstu ceny energií, to souhlasím.

na jednou stranu, cena energie se promítá do ceny suroviny: to je pravda. na druhou stranu, u řady přírodních surovin zase nezávisí na rychlosti, kterou je přepravuješ: např. pokud začneš některé suroviny převážet pomocí plachetnic, tak ti bude jedno, že cesta potrvá 5x tak dlouho a povezeš to na 10 lodích místo jedné.

další věc je, že díky genialitě fungování mechanismů volného trhu ti může během ekonomické/energetické krize dojít k poklesu poptávky po některých surovinách, a tím i k poklesu jejich ceny na volném trhu: jinými slovy, bude nějaká přechodná fáze, ve které bude záležet na důmyslu, se kterým využiješ již existující zásoby surovin, materiálů, součástek... samozřejmě peak-oil katastrofisté se obávají, že tato přechodná fáze bude příliš krátká, a rozhodování v této fázi bude iracionální a náhodné.

já jsem spíš optimista a vizionář, a věřím, že kompetentní lidé budou mým "světle zeleným" vizím naslouchat.

XCHAOS: Silně nemožná je valná většina tvejch teorií. Když navrhneš něco, co má nahradit současný řešení s tím, že je tvoje vize 5x náročnější na realizaci a přináší třetinovej komfort při používání, tak se nediv, že tu z ní neskáčeme nadšením do stropu.
Hlavní problém je, že svoji teorie stavíš na energické náročnosti, ale zcela opomíjíš ostatní vstupy - materiály, lidskou práci, investice do vývoje atd. Tvoje vize by fungovaly v případě, že by ceny energií vyšplhaly někam na x-setnásobek dnešních cen, ale všechny ostatní vstupy by zůstaly na dnešní úrovni. To je ale ekonomický nesmysl.

GRENDAL: ale proč bys tady měl zrovna TY být ten, kdo klade otázky a poučuje ? proč si myslíš, že víš o konstrukci letadel víc, než já ? vystudoval si to, navrhl si už nějaké ?

jsi schopen přesně říct, že by na 300m "teleskopické" křídlo, určené pro lety rychlostí třeba max. do 300 km/h v různých výškách, byl potřeba nějaký materiál, který dnes nemáme k dispozici, nebo tak něco ? proč bych tady já měl být ten hloupý a ty ten chytrý ?

jako ano ... konkurencí jsem měl na mysli, že to dražší nebude. a menší letadla by při menších provozních nákladech mohla být efektivní na přímé lety mezi destinacemi, které se dnes vyplatí jen s přestupem. to by učinilo "spací" letadla konkurenční např. vůči extrémně nepohodlným letenkám typu region - zaoceánský spoj - region (s dvěma přestupy)

XCHAOS: konstrukci nechme byt, ozvi se za pul roku az si neco o konstrukci letadel zjistis (evidentne vis kulove)...

a cti poradne, zcela jasne jsem napsal ma to konkurovat letadlum pro stovky pasazeru
Kdo by tim tvym letadlem letal, pokud by to bylo drazsi, ze?

GRENDAL: tak o stovkách pasažérů jsem nemluvil... pouze o ekonomické rentabilitě ve srovnání s dnešními typy letadel, že jo.

každopádně nějak se vyhábáš otázce, jestli jsou ta 300m vysunovací křídla (při startu a přistání stažená na běžných třeba 60m rozpětí) nějak principiálně nemožná, nebo jak to tedy je.

nebo jinak: podle mě ve vyšší letové hladině musíš letět buď rychleji, nebo s větší plochou křídel. je tato moje úvaha taky zásadně chybná, nebo ne ?