MACHALIK: jo má něco kolem 54%, Dělám pro vlastníka Bushmills - Diageo plc, máme ji na zaměstnaneckým krámě většinou je tak o 20-30% levnější než v normální distribuci takže by to nemělo bejt víc jak 60eur. Pravda je že Burbon ani tu třetí tam nemáme...

MIKEX: Ta rum cask 14 yo je jedna z těch tří cask strength - měla by mít nějakejch 50+ %, tus měl za 42 EUR? a dá se běžně koupit? Kde? Bourbon cask strength stála hrubě přes 100 EUR a dražil jsem ji v aukci.

MACHALIK: Jen dodatek k Irskejm. Určitě souhlasím že Bushmills 10y/o (zelená krabice - single malt) je za tu cenu (30e) to nejlepší co se dá z irskejch koupit.
Měl sem možnost se poprat s lahví Bushmills 1608, 16, Rum Cask 14 a ochutnat 21 -

1608 - vychozený peníze, není to ani single malt a používají nějký speciální slad ("crystal malt") který hodně karamelizuje takže je to sladký jak cecek, nebrat
16 - je skoro dvakrát dražší než 10 a cestuje skrz několik druhů sudů takže opět je ta chuť dost zaoblená a oproti 10 se tam něco cestou ztratilo - možná tak dárek někomu protože to vypadá dobře :-)
21 - měl jsem jenom na ochutnání a připadalo mi to dost podobný 16

Rum Cask 14 je ale povedená, silnější, ostřejší než 10 a ne zase o tolik dražší (42e) určitě stojí za vyzkoušení!

MACHALIK: aha, tak to ziju uz nekolik let v milny predstave.
du se stydet do baru.

To je mi ale vysvětlení :(
U míchaných se nikdy neuvádí věk --- protože jsou míchaný, a tudíž nejde určit věk.
Jakmile se u whisky uvádí věk, tak to je ten věk, po kterej zrála.
Je-li to single malt 25 yo, tak je to jednodruhová whiska, která zrála v x sudech 25 let a nakonec se slila do jedné kádě a odtočilo se z ní milion flašek.
Je-li to single cask 25 yo, tak je to pochopitelně i single malt, a je to jednodruhová whisky z jednoho konkrétního sudu, která v něm zrála 25 let a stočila se do flašek a není smíchaná s žádným jiným sudem.
Co ti řekli, je jakási hybridní kravina, která nedává smysl.

MACHALIK: snazila jsem se dohledat a neuspesne.
uz je to asi da roky. byla to osmileta whisky a tenkrat mi bylo vysvetleno, ze osmileta jednosudova je proste osmileta jednosudova, kdezto osmileta michana je namichana a nejmladsi whisky je osum let a proto je chut takova jemnejsi.

BRUKEV: Já ty entry level věci moc neznám. Doporučuju Deanston 12 yo 46,3 % (1000,- Kč). Nebo Laphroaig Quarter Cask 8 yo 48 % (1300,- Kč). Nebo Bushmills 10 yo 40 % (800,- Kč) pro zjemnělé jazyky. Dál už fakt nevím, ony i ty Ardbegy a Bowmory a Glenmorangie a Lagavuliny a další věci v této oblasti jsou si víceméně podobný, tam se nějaký změny nekonají. Výrazný a osobitý chutě je třeba hledat jinde, snad ten Laphroaig je takovej vytrčenej i v té levné třídě, je hodně upřímnej a nevyšolichanej. Mezi Ardbegama, Bowmorama, Lagavulinama, Caol Ilama a dalšíma z Islay třeba nevidím rozdíl, ne okolo litru za flašku. Neporadím.

S těma pěti flaškama - co tak našetřit? Finančně je jedno, jestli si koupíš pět flašek ročně postupně nebo jednou za rok pět zaráz. Jde jen o tu prvotní investici, jinak je to stejný množství alkoholu a budeš ho pít stejně dlouho. Akorát jedině takhle máš možnost mnohýho srovnání (a co teprve když už všech pět dojíždíš a koupíš dalších pět a máš jich po krátkou dobu deset).
Jinak mně stačí den klidu a už jsem schopen identifikovat cokoli. Spíš nedoporučuju whisku pít po ananasu, to je škoda whisky a ještě si hrozně popálíte jazyk. Ananas je hajzl.

MACHALIK: Thanx za cenné rady.
Nicméně dvě poznámky.

1) jistě tady většina uvítá více tipů na lahve v rozmezí 800-1500 kaček. Beru v potaz, že máš praxi a vatu na kvalitnější lahve, ale spousta začátečníků nemá ani jedno ani druhé:) Do 800 kaček lze koupit běžnou "uživatelskou" blended, do tech 1500,- už slušný entry existuje, no ne?

2) k té Tvé doporučované Bowmore http://www.thewhiskyexchange.com/P-5747.aspx Bacha na to, po čem ji budete pít. Já finančně nezvládnu mít doma 5 lahví, proto piju jednu a pak až další a další... A díky tomu, že jsem předtím dopil tenhle Ardbeg http://www.thewhiskyexchange.com/P-66.aspx, trvalo mi tak třeti nu lahve Bowmore, abych vůbec dokázal specifikovat její chuť. Po té silné jodové voltáži Ardbegu prostě němely chuťové buňky šanci se přeorientovat:)

Jednosudovost přece nemá nic společnýho se stářím. S jakejma staršíma ročníkama? Jednosudový můžou bejt i třicet let starý.
Jaký jsi zkusila?

me teda jednosudovy moc neuchvatily.
jak nejsou michany se starsima rocnikama, tak sou takovy ostry.
(teda je pravda, ze sem ochutnavala jen dve)

To jsem chtěl napsat, ale nakonec na to zapomněl: kdybys někdy chtěl kupovat silnou whisku, tak doporučuju vyhledávat nějaký takový, který maj třeba 53,4 %, nikoli 50 %, protože na ty první nikdo nijak nesahal. Kulatý číslo vypadá podezřele a s velkou pravděpodobností bude buď zaokrouhlenný nebo ta whiska na něj doladěná. Zlomky a desetinný čárky indikují opravdu stočenou uisku ze sudu tak, jak byla.

Single cask znamená, že ta whiska je z jednoho jedinýho sudu, tj. když máš dvě flašky stejný single cask whisky, lišící se číslem flašky o pár stovek, tak je vysoce pravděpodobný, že jsou z různejch sudů, takže ta flaška, která byla ze sudu blíž u okna, bude teoreticky chutnat trochu jinak než ta, která byla ze sudu uprostřed sklepa, kde pod ním ležely pochcaný koňský hobliny. To je single cask. A ano, druhotně bejvaj tyhle whisky i cask strength, ale to s tím nesouvisí. Single cask je další stupeň v nárůstu kvality (lepší je spíš použít slovo osobitosti), protože je to ještě míň míchání a tudíž průměrování chutí.

Teď se při aktualizaci Nastěnky navíc dívám, že kdybych nebyl blbý, tak jsem si tu definici "cask strength" mohl najít v rámci dalšího slovníku na ní. Ale to tvoje vysvětlení bylo přeci jen takové lidštější a košatější. ;)

MACHALIK: Za to vysvětlení Connemary díky.

Jak jsem tak teď hledal něco ke Kilbeggan, našel jsem The A to Z of Irish Whiskey, kde se o cask strength praví následující:
A whiskey bottled without further dilution after maturation.
When newly made spirit is filled into casks it typically has an alcoholic strength of over 60% ABV. During maturation the water and alcohol will evaporate at different rates so the strength will change somewhat. When bottling, the whiskey is diluted to the desired level for sale, say 40% ABV.
A cask strength whiskey is one that has been bottled without the final dilution stage. So if it was 57.1% in the cask after 10 years maturation, it will be 57.1% in the bottle too.
Note that cask strength does not imply single cask. It's also possible that a very small amount of water is added to reduce strength slightly to a consistent and repeatable level.

A pak je na těch stránkách také Irish Whiskey Explorer, tj seznam všech možných irských včetně odkazu na jejich hodnocení Whisky Magazine.

Objevil jsem také něco málo česky psaného o Kilbeggan Finest.

DEMONOFANARCHY: Ano, tohle je tzv. francouzský způsob pití. Francouzské absinthy byly výrazně hořčí než původní švýcarské, proto se doslazovaly. Švýcarský absinth se jen ředí, ale nedoslazuje.

MACHALIK: Ne, euronormu jsem neadaptoval, řídím se čistě podle pocitu: když cítím, že whisky bere "do masa" a že mi otupuje vnímání chuti, tak ji buď jemně naředím, nebo odložím na později. Proces, který se Ti odehrává v poloplné láhvi je vlastně také "ředění", akorát přirozeně probíhající tím, že se odpařují eterické složky a alkoholová pára.

Pokud jde o absinth, tak jsem halt konzervativní. Mám pár svých oblíbených malovýrobců ve "vlasti absinthu" údolí Val-de-Travers a piju ho stejným způsobem, jako oni. ;)

Kapitulace.
Jdu spát :)

Nové informace! Bezva.
Vodu si kvůli tomu do uisky lejt nezačnu, ale díky :)

Zajímalo by mě, jak pil absinth třeba Voltaire, jestli taky na ledu.
Ale budiž, já ho nepiju, snad jednou za čas vyjímečně pernot.

Vlk: Connemara je jediná whiskey v Irsku, kde se používá sušení nad spalovanou rašelinou, tj. tím ovsem prostupuje kouř stejně jako ve Skotsku. Všechny ostatní se suší bez kouře a proto jsou charakteristicky květinový, tahle připomíná skotskou, má kouř. Je to taková rarita mezi irskejma. Bohužel, díky téhle vlastnosti ji člověk automaticky srovnává se skotskejma, kde samozřejmě pohoří. Když chceš kouřovou whisku, není důvod pít Connemaru, a když chceš irskou, tak taky není důvod pít Connemaru. Navíc je taková docela sprostá - jako kraj Connemara. Nic zásadního proti ní, v Clifdenu jsem si ji rád dal, patřila k věci, je to takový drsný chlapský pití, ale doma bych ji asi nekupoval. Ostatně je to třeba věcí určení než kvality. Do deštivé Connemary se možná hodí víc než vyšolichanej Midleton.

Jinak Kilbeggan ani další takový ty menší irský palírny neznám, takže nevylučuju, že tam nemůže být nějakej utajenej skvost. Ale podle mě by byl hodně drahej a vědělo by se o něm. Spíš půjde najít nějaká zajímavost jako ty tři silný Bushmillsy. Dej pak vědět, cos koupil a jak chutná.

Gobers: Inu... :/
Buď mám výrazně odolnější jazyk nebo ty máš výrazně citlivější jazyk. Anebo jsi možná nepil dobrou silnou whisky, ale jen patoky, které otupují senzorické jemnosti. Já nic takovýho nezaznamenal, akorát ty ředěný pití jsou prostě ředěný. Ředíš i ředěný whisky nebo jsi adoptoval čtyřicetoprocentní euronormu jako tu správnou alkoholičnost? Proč ne 30 %?

Víno bych do toho netahal a ředění absinthu 1:5 mi přijde jak "rád jezdím rychle, ale nesmí pískat gumy". No offense, proti gustu.

MACHALIK: Navíc je to barbarství.

Inu... když myslíš. ;-) Nechci s Tebou polemizovat, protože mám pocit, že jde o rozdíl v přístupu, přičemž oba náhledy jsou samy o sobě oprávněné. Záleží na tom, co chceš a co preferuješ. Máš-li rád vysokooktanové whisky ze sudu, budiž Ti to přáno. Souhlasím s tím, že tak dostáváš vyšší koncentraci chuti, buketu a pod., nicméně daní za to je řekněme ztráta jisté senzorické jemnosti pro cokoliv méně intenzivního. Já třeba kromě whisky rád piju i koňak, armaňak, víno a podobně. Proto mi vyhovuje větší - jak bys Ty asi řekl - čajíček, protože mi, řeknu-li to nadsazeně, na týden neumrtví jazyk.
To máš klasicky třeba s absinthem... znám lidi, kteří ho pijou neředěný. Proti gustu... Já si klidně takový 70 procentní absinth naředím i v poměru 1:5 a jsem spokojený.