Dotace se používají prakticky ve všech vyspělých zemích a kdo dotace nemá, je na globálním trhu doslova v prdeli, jak to běžně zažívají všichni v rozvojových zemích, kde bez dotací farmář nic nevypěstuje za tu cenu, za kterou se tam levné komodity vozí z Evropy, která 40 % svého rozpočtu sype do zemědělských subvencí. Superproduktivita evropského zemědělství stojí na subvencích a bez nich by se ukázalo, jak brutálně neproduktivní to je. Na 1 kalorii jídla se dnes spálí 20 kalorií jinde (ropa etc.) nad rámec energie dodané fotosyntézou. Udržitelné zemědělství nastane v momentě, kdy se poměr vyrovná nebo dokonce překlopí opačně - tj. na dejme tomu 0,3 kalorie externí se dostane 1 kalorie jídla (tj. většinu energie dodá fotosyntéza). Drtivá většina bioprodukce je stále mnohonásobně ve ztrátové energetické bilanci, poměr možná není 20:1 ale jen 5:1 nebo 10:1. Můžu topit hnědým uhlím nebo mazutem pro vyhřívání skleníku v zimě a stále ta lednová brokolice bude "bio", můžu ji nechat obkroužit 4x svět a zabalit do 3 obalů a stále to bude smět mít značku "bio"...
Celá politika zemědělských subvencí v kombinaci s "mezinárodním volným trhem" je nejkřiklavějším příkladem závodu ke dnu -- přiznám se, že nemám moc ideu, co s tím... paradoxně tady se shoduju s libertariány, kdy souhlasím s tím, že pokud už tedy ten "mezinárodní obchod", volný trh atd., tak tedy budiž, ale s přísným zákazem jakkoli zvýhodňovat jakoukoli stranu, a pokud se tak děje, je už lepší aspoň nepáchat zlo jinde exportem laciných věcí mimo, a uzavřít trh (nedovolit export ani import dotovaných věcí). Ale představit si, kdy se stane, že dobrovolně nebudu exportovat levné výrobky na zahraniční trhy, neboť jsem osvícený a vím, že to tamějším obyvatelům přinese jen více utrpení, je myšlenka natolik radikální, že nemám žádné tušení, jak velká duchovní transformace by musela nastat, aby se tohle uskutečnilo.