DISONANCE: Jestli k tomu mohu něco dodat. Je to krapet složitější a těžko usuzovat na základě jedné, byť hodně intenzivní a oči otevírající zkušenosti na celek. Ergonomické kosiště navržené Petrem Videm a vyráběné v Rakousích je nesporně velmi příjemné, na druhou stranu bych byl velice opatrný co se zatracování či celkového hodnocení toto ano/toto ne týče. Kosením se zabývám velmi intenzivně víc než pět let a na základě toho si troufám o Nielu Dudmanovi říci, že je opravdu machr na naklepávání. Co se však kosení týče, nesouhlasím, že například valašská tradice apod. jsou špatné. Existují různé styly a onen taiči styl, který razí jak Vido, tak Dudman i mnozí jiní, je jedním z možných. Zatracovat kvůli němu jiné, které mají plně svoji váhu a plně obstojí, mi přijde krátkozraké.
Nevím, jaké valašské tradice se dostalo vám, je možná, že dobré, ale spíš bych řekl, jak jsem měl tu valašskou i jinou tradici možnost poznat, že spíš už polovičaté (ostatně, co to je valašská tradice?). Dojeďte někdy do Valašských Klobúků na kosení podívat se, jak nádherně se ohýbají, přetáčejí a celkově se nepohodlně kroutí s neergonomickými kosišti například Mirek Janík nebo Slávek Parma (Vido se se Mirkem Janíkem znají, Vido dojel na kosení tuším před 3 lety daroval Mirkovi jedno jím vyráběné kosisko). A že po takovém kosení víte o zádech? No jistě. Poněvadž zapojujete svaly, které jinak nepoužíváte. Což jen potvrzuje to, že vás bolela ruka po naklepávání. Stačí pár dní cviku, vždy dobře nakutá kosa, a o zádech nevíte jakbysmet.
A stejně tak bych byl opatrný s úsudkem na základě kosení na nějakém místě. Kosil jsem cca na 10 místech v republice a všude je tráva jiná. I v rámci jedné louky jsou velké rozdíly a liší se to rok od roku a čas od času. Některý rok je víc deštivo, tak je tráva hodně hustá, šťavnatá, je hodně mravenišť, tráva je polehaná apod. Jindy naopak. Jak nepadne rosa, což se děje docela často, zejména když je jasná větrná noc /fouká fén/, tak holt se jede bez rosy na sucho a to je pak obzvlášť opruz kosit trávu, která je řídká, vzpurná a málo vzrostlá (jakože takových druhů trav je docela dost). Anebo s kosit louku, kde každé dva metry zajedete do mraveniště, či louku, která je hodně svažitá, plná nerovností, apod. Anebo louku, kde je stařina. U Dudmanů jsem nikdy nebyl, ale z videjí je poznat, že kosit jeho louka je velká pohoda, ovšem to zdaleka není případ všech luk.
A k bolestivým zádům a tak dál. Kosení je za odměnu, když víte, jak na to, tak je to vlastně druh meditace. Dřina občas bývá se senem, ani ne tak se sušením, ale s děláním kopek, s vidlováním, nakládkou, zejména, když je potřeba máknout kvůli blížícímu se dešti a člověk si nakládá dvojnásob fúry. Z toho záda necvičená bolí zaručeně.