to mi pripomina plody nasich hokaidovejch zaprdku... KAREN:


mno. takze pristi rok hnuj, lepsi misto, snad vice zavlazovani... ale cim je dany, ze na hokaido rostou hlavne samci kvety?? muze to bejt spojeny s kyselosti pudy? mela jsem je asi dost dlouho predpestovany, nektery uz byly pred soupnutim do pudy nakveteny...

KAREN: má to hokkaido dost sluníčka? na jaké je to straně?

KUATO: jeste me napadlo nekde sehnat sazenice zimniho poru, no a na podzim cesnek

BROZKEFF: pokud tam je akorat trava a stejne nevis coby (50 salatu a 200 redkvicek stejne nesnis), tak ji zaorej/poryj, srovnej pudu a hod na to svazenku. je to hezka kytka, dava vcelam pastvu, na podzim pokosis a zaryjes znovu jako zelene hnojivo. jinak jak pise Anabel, hrasek by to jeste mohl stihnout a slysel jsem, ze se daji i ranne brambory takhle do zimy udelat. ale ty bys asi musel trochu zalivat, kdyz by bylo sucho. a neco pod ne hodit (kompost, hnuj, nebo aspon zavadlou zmulcovanou travu.

BROZKEFF: ted je idelani doba na vysev rostlin kratkeho dne, ja tedka budu vysevat fenykly, taky muzes dat nejake salaty, spenat, redkvicky, myslim, ze i hrasek to jeste stihne

MARTHINEZ: Taky si říkám, že to bude tímhle, když nad tím tak přemýšlím...

to může být tím, že měla ohromné množství dusíku a málo ostatních živin. Sláma je bohatá na draslík... A na květy a plody je důležitý fosfor...

mrzí mě, že sem nestih ten seminář pěstování v balících slámy. mohlo to bejt zajímavý a řešit spoustu problémů...

SELECTOR_IX: To je zajímavý. Možná to závisí taky na čem rostou. Ta loňská problémová byla přímo v kompostu. Na druhou stranu jsme měli ještě další, nahosemenné, a ty taky rostly jako blázen s méně plody. Byly v kupě slámy přehozené posekanou trávou.

my jsme loni nezaštipovali vůbec. hrušky byly perfektní a hokaida byly některý ve velikosti pomeranče, ale bylo jich tolik, že to nikdo neřešil. těch normálních větších bylo totiž taky moře...

Hokaido a další dýně: a korigujete je ohledně růstu nějak? Nestalo se vám, že se vám vysílily na růst šlahounů a tím neměly dost síly na pořádnou úrodu plodů? Zaštipujete? Kolik šlahounů necháváte?

Já měla loni totiž např. muškátovou provensálskou a dokud jsem ji nezačala ale opravdu velmi tvrdě zarážet růst šlahounů, furt by jen rostla a veškeré plody ve velikosti 5-10cm v průměru se začaly scvrkávat a nakonec odpadly. Než jsem ji pořádně zastřihla a začala hlídat, měli jsme tedy obrovitánskou obludu bez jediné dýně.

DENDROBATA: super, diky za rady) sklizim svou prvni kedlubnu a ctu obcasne a tak nejak za pochodu, tak se ptam patricne zazatecnicky))

ke krenu jsem si precetla, ze sadba na jare ci na podzim - chystas se ho davat do zeme uz nekdy ted?

byly v ruzne velkejch sadbovacich a kelimkach, tak jsou asi fakt zaprdly.)

a jeste jeden dotaz: je po sklizeni kedluben vhodny dat na jejich misto zase kedlubny nebo radsi neco uplne jinyho? salat, predpokladam, lze "obmenit" zase salatem... nejsem si ale moc jista, jak ta hlina po sklizni pak vypada. a dalsi dotaz: po sklizni hrasku je dobrej napad tam nasypat (nebo teda mezi sklizenim) dalsi hrach nebo neco jinaciho? co za plodinu, ktery chutna dusik, by vas napadlo k pletivovymu plotu? pouzivate zbytky hrachu/fazoli jako zeleny hnojivo?

mam dotaz na uspesne pestovani dyne hokaido.
zrejme mylne jsem se domnivala, ze to poroste skoro samo jako z vody - predpestovala jsem si ze semen hezke rostliny, mela jsem je v byte tak mesic dva, na konci kvetna jsem je sazela k oporam, lehce zamulcovala senem. jsou ovsem porad maly, nektery mi "kdosi" (zrejme pratele hlemyzdi) ohryzal, jedna ma ted jen stonek, listi je fuc.
sucha ta hlina ani neni, zalivam je pokazdy, kdyz je moznost, taky tu docela dobre prselo, takze jsou napr. kedlubny, salaty, redkvicky, repy, redkve, mangoldy dost spokojeny, stejne tak i divoka rajcata... a dyne nic moc;/ mam jim radsi odlamat kvety a poupata, aby sly vic do rustu zelenejch casti? poupata a kvety mam jen na nekterejch, ale i ty ciste zeleny moc rust nechtej. tak nevim, co s nima...



btw. pestujete si nekdo kren? asi bych na podzim pichla do hliny kus korene a nejak se o nej pak starala... ma smysl si ho brat na trhu nebo jak k dobrymu krenu k pestovani nejlip prijit?)

Narazil jsem na celkem zajímavou diplomku na téma "Zahrádkář". Výsledek výzkumu? Ústup od užitkové zahrady k okrasné a dominance používání chemie. Ale není to samozřejmě tak černobílé, analýza dat je IMHO zdařilá a je to celkově čtivé. Bídná je v teoretické části kapitolka o permakultuře, kde je jen odcitovaný seznam hesel z Holmgrena/Mollisona, bez jakékoli zmínky o čemkoli novějším.

http://is.muni.cz/th/343171/fss_m/Zahradkar_diplomova_prace_kompletni.pdf

"Jestli je (pozn. chemické přípravky) ještě zdraţí,
vykašlu se na stříkání“. Zahrádkáři přemýšleli, ţe kdyby se zdraţili
přípravky, tak přestanou stříkat nebo zkusí „babské recepty“ v podobě
rostlinných výluhŧ. Tento názor projevili ty osoby, pro které je zahrada
velký koníček a ţivot bez ní si nedokáţí představit. U několika lidí
s neutrálním vztahem k zahradě se projevil názor, ţe by bylo lepší celou
zahradu zatravnit, protoţe zelenina v obchodech je po celý rok a je levná.
Finanční motivace se tak projevuje na jedné straně odklonem od chemické
ochrany k přírodní, na druhé straně ukončením pěstitelské činnosti. "

Přímý majitel prodá soubor pozemků v sousedství permakulturního projektu Kolektivu DVP - PermaWeb
http://permaweb.cz/forum/topics/p-m-majitel-prod-soubor-pozemk-v-sousedstv-permakulturn-ho

Přímý majitel prodá soubor pozemků v sousedství permakulturního projektu Kolektivu DVP