KOCOURR: Sleduj směrování širší strany záhonu (východxzápad), místo kde budeš záhon zakládat vyčisti pečlivě od plevelů (stejně jako kdybys žádný zvýšený záhon nedělal), využij možnost organického hnojení a založ záhon na hnoji nebo kompostu a posuď jakou zem použiješ - například - pokud použiješ z vlastní zahrady a nebudeš kupovat a na zahradě ti rostou druhy milující kyselejší půdu (šťovík) tak půdu důkladně vyvápni. Pokud všechno stihneš v rozumném termínu je dobré vysít na plochu např. hořčici. A počítej s tím, že zem budeš muset časem dosypat protože slehne. Nezapomeň na úpravu okolí záhonu, musíš být schopen projet kolem něj sekačkou nebo s jiným zahradním nářadím.

urcite ti vyvysene zahony pomuzou, davej si pozor ale na slimaky......

zdravím všechny, příští týden mám v plánu založit vyvýšené zeleninové záhony (dokonce si na tohle i další zahradnické a rybniční práce beru skoro týden dovolené :) ), teorii čerpám různě po netu a z knih (Zahrada jako mikrokosmos, Zahrada k nakousnutí, Ekozahrady - prostě permakulturní klasika), máte někdo nějaké zásadní poznatky z praxe co se vám osvědčilo nebo čeho se případně vyvarovat?

Pro mě nejsou vyvýšené záhony jen permakulturní módní záležitostí, ale vzhledem k poloze a charakteru pozemku snad jedinou vhodnou alternativou. Pozemek bývá z jara dlouhou dobu zamokřený a při delších deštích je tam dost vody i během roku, navíc je to v 700mnm, takže nějaký ten kompostovací záhon, co si bude rozkladem dřeva/sena/slámy sám přitápět se zdá dobrým řešením...

KUATO: veskere prebytecne ovoce se da vypalit (dat vypalit)...a je vzdy lepsi alkohol mit nez nemit....navic je nejlepe uskladnitelny a s casem zraje (a to rikam jako abstinent :o)

DENDROBATA: no půjdu do toho, už mám v blízkém okolí vyhlídnutý 2 třešně z kterých bych si mohl vzít rouby, jen musím k roubování nastudovat nějakou kvalitní literaturu, zatím jsem to nedělal, nemáš nějakej typ?

KOCOURR: Jdi do toho, peckoviny se roubují naprosto běžně a radej vic druhů roubu, kdyby se některý nechytl, přeci jen tam může být inkompaktibilita .. Asi bych to rouboval za kůru, pokud je podnož silnější než roub. Budu tak na jaro řešit rakytníky, každý samici do korunky samčí výhon :)

KOCOURR: No, ony jabloně a hlavně hrušně snášejí roubování výrazně lépe než stromy s peckama, myslím si, že třešeň druhý roub spíš nezvládne. Ale zase nejsem žádný profík, jenom jsem o tom trochu slyšela.

máte někdo zkušenost s roubováním třešní? špatně jsem si totiž rozvrhl část pozemku a tak kde mám 3 roky starou cizosprašnou třešeň se mi už další nevejde (no jo, zahradnické začátky, kdy má člověk spoustu elánu, ale málo informací), tak chci problém neplození třešně řešit tím, že na ni naroubuju jinou odrůdu se kterou se spráší. Na jabloních vídám dva i více roubů celkem běžně, ale u třešně sem se s tím ještě nesetkal, co myslíte, má to naději na úspěch?

{, je to jeden z nejhůře roubovatelnych stromu a vyžaduje přesně dodržení termínu, teplot a vlhkosti proto se sním moc nesetkáme.

KUATO: Kazdopadne na experimenty potrebujes prostor. je jasne, ze asi jen hodne zapaleny alternativni zahradnik si na zahradu 1000m2 zasadi jablon ze seminka a bude se 5-10 let tesit na to, jestli bude mit nejakou dobrou urodu, nebo jen malinka jablicka.

Ja mam prostoru relativne dost, hodne chuti experimentovat a nejsem na tom existencialne zavisly. Momentalne mam na zahrade 7 vzrostlych oresaku, takze mi ani nevadi, ze 2-3 z nich maji male orechy. V dobe sklizne mi prijdou chutnejsi, nez ty velke a na suseni je trebas ani nesbiram. Chystam se prikoupit dalsi 1.6ha na experimenty, ale zatim to nejak nevychazi (majitel nechce prodat) a ani nemam tolik casu, ale behem dalsich let se snad zadari. Rikam si lepsi jakykoli vlastni experiment za barakem, nez chemizovane pole mistniho JZD.

LUNIX: jj, souhlas, ale delejme to na zaklade racia/prakticnosti, nikoliv snilkovske navrat na stromy, protoze je to prirozene.

muj praprastryc, ktery ma tedka kolem 90 let vydaval pred nejakym rokem malou brozurku, kde psal ruzne vzpominky na sve mladi a velmi me tam zaujalo, ze vzpominal, ze kdysi (kdyz byl mlady) se pestovalo u nas malo ovocnych stromu, protoze jednak bylo malo zdatnych zahradniku a pak take lide zahrady vyuzivali primarne na pestovani zeleniny. vzpominal, ze se poradaly kurzy zahradniceni, kde mimo jine ucili lidi strihani a roubovani stromu. ja myslim, ze my si nekdy ani neuvedomujeme jak nesamozrejmy stav ted mame (vsude plno odborniku a trh dostatecne zasoben) a malo si toho vazime.

treba s tim pestovanim zakrsku mas castecnou pravdu - na druhou stranu spousta lidi ma jen malou zahradu, takze jestli si maji vybrat, jestli zasadit dva stromy velike nebo 10 malych, tak zvitezi tech 10 malych. da se to i pochopit z praktickeho hlediska - z velkeho stromu mam treba 10 beden jablek. z mensiho jednu bednu. jenze k cemu mi to je, kdyz to stejnak nemam kde uskladnit, nebo uz deti odrostou tolik ovoce neni potreba. driv lide hodne chovali. babina bravkum varila brambory s jabkama/hruskama skoro v pomeru 1:1. a pet prasat uz neco sezralo, to byly desitky pytlu jablek jenom na futro pro bydlo.. lidi, kteri to tak dneska maji je zanedbatelne minimum. to rikam jako clovek s velkou zahradou, ktery ma doma ovocnych stromu mozna 30.

Kdyby chtěl někdo přispět dobrou radou ... [ DA_NIELA @ Kompostovani ]