• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TSOHpermakulturni zahrady, zemědělství a tak... aneb upadající kult Přemka Podlahy
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SCHWEPZ: premyslim z pohledu neceho, co je realizovatelny, aniz by to vyzadovalo nejakou vyraznou zmenu infrastruktury typu vystavby pokrocily novy ctvrti v rakousku. situace vetsiny lidi: nekdo jim dodava vetsinu potravin, ale oni ty materialni zbytky nevraci zpet. situace o kterou mi jde: CSA, vazba farmar spotrebitel uz existuje. permakulturni otazka: jak nejjednoduseji uzavrit cyklus, kdy ty jako farmar kontinualne cerpas, ale nevracis, protoze tvi zakaznici ti nic nevraci? a nejde jen o vykaly, ale o veskery organicky zbytky. problem ve meste je, ze otevrene ani ty zbytky kompostovat nemuzes, napr. protoze krysy. neresim ted vodu, ani sedou vodu, to je podle me jina otazka.

    KUATO
    KUATO --- ---
    SCHWEPZ: u nas nejmin -2, tak jsem zvedavy, jestli to merunky, broskve a svestky prezily, zatim se mi zdalo, ze jo.. jinak po zmrzlych se tradicne sadi ven dyne, cukety a rajcata. jako nevim jak to resit nez modlitbou a drzenim filosofickeho pristupu "panbu dal, panbu vzal". stava se to jednou za x let a kdyby se na to mel clovek kazdy rok preventivne pripravovat, tak by to nejspis vyslo draz (material i cas), nez si jednou za par let zapicovat a eventuelne zasadit znovu. ze lokalne nebudou broskve a merunky, to se neda asi nic nedat. prikryvat na noc stromy netkanou textilii si neumim moc predstavit :o).
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    A k tématu - jak poslední dva dny přežila vaše zelenina a rozkvetlé stromy?
    Kolegovi pomrzl vinohrad, dokonce i věci ve skleníku, bylo k ráno -6C (lokálně). Žádně meruňky, žádné broskve letos.
    Jak řešíte tyhle náhle změny teplot? Zakrýt netkanou folii, tam kde to jde? Sázet až po zmrzlých? ,)
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    KUATO: sto se mluví o "depopulaci" na dvě miliardy, jsou na to i výpočty, kolik "ideálně" by mělo žít lidí na zemi, něco občas produkuje i OSN, nebo Římský klub.
    Egon Bondy v závěru života říkal, že jestli dojde k (řízené?) depopulaci je jedna z největších otázek pro 21.století

    Nechci moc odbočovat od tématu klubu, ale v USA mají takové zvláštní místo

    Georgia Guidestones - Wikipedia, the free encyclopedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/Georgia_Guidestones
    a na těchto "menhirech" prý eugenická elita sděluje lidstvu svůj plán. Podle těchto Georgiánských poradních kamenů je ideální populace lidstva kolem půl miliardy lidí.

    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    DARJEEL: už teď existují (pasivní) domy, které produkují více energie, než kolik spotřebují. Ve sklepích takového činžáku by byla separační stanice, na střeše komunitní zahrad. Problem solved ,)
    PS: taky běží o využívání tzv. šedé vody (splašková voda bez fekálií) a lapání dešťové vody atp.
    Ve Vídni právě vzniká čtvrť (Aspern), kde by měli vyzkoušet jak tyhle posuny mohou fungovat lokálně ale i ve vztahu k aglomeraci. Jde o koncept tzv. smart cities, je to radost číst si o tom, jak to tam má vypadat. Rakušáci jsou ve vztahu k životnímu prostředí o dost dále, máme se od nich ještě co učit.

    Smart City Wien
    https://smartcity.wien.gv.at/site/en/


    TADEAS: a proč chceš kompostovat lidské výkaly? Jak jsem psal - lokálně to dáva smysl, ale ve městech to už tak jednoduché není a nebude. A je mrtě palčivějších problémů než vymyslet jak hnojit pole lidskými hovny ,-)
    Btw. tobě se ty vakuované hovna v Marťanovi hodně líbilo, což? Podle mě je to díra na trhu, neváhej! Hipstři ve městě po tom hned sáhnou a ještě se podělí na fejsíčku, jak je jejich sraní sociálně a ekologicky odpovědné (ironie off) - pravda je, že využití vody ve městě je jedním z nejvíce palčivých problémů - ale znovuvyužití třeba té šedé vody se už v mnoha urbanistických konceptech řeši, resp. "ví se o tom", např.:

    "Pouze 20 % vody, kterou využívají hospodářská odvětví zásobovaná vodou z veřejné vodovodní sítě, se skutečně spotřebuje. Zbývajících 80 % se vrací zpět do životního prostředí, hlavně ve formě vyčištěných odpadních vod. Betonové a nepropustné povrchy ve městech obvykle svádějí dešťovou vodu do kanalizace, kde se promíchá s odpadní vodou. Dešťová voda se tak nemůže vsáknout do půdy a stát se součástí do podzemních vod, abychom ji mohli využít později. Dešťová voda a odpadní vody před vypuštěním do řek, k němuž obvykle dochází daleko za městem, bývají často zpracovány v čistírnách odpadních vod. Pokud by došlo k určitým změnám v městských systémech zásobování vodou, dešťová voda a méně znečištěná odpadní voda by mohla znovu putovat k odběratelům vody ve městech.

    Jednou z těchto změn je opětovné využívání užitkové vody. Užitková voda je veškerá voda z domácností, která nepochází z toalet, například voda z van, sprch, umyvadel a kuchyní. Tuto vodu lze čistit přímo na místě nebo ji nevyčištěnou nechat pro použití tam, kde není zapotřebí kvalita pitné vody, např. ke splachování toalet.

    Města by rovněž mohla sbírat dešťovou vodu tak, že by se voda stékající ze střech nebo silnic hromadila ve sběrné nádrži. Tato voda by se mohla využívat jako užitková voda například ke splachování toalet, mytí aut nebo při zahradničení. Mohla by také být odváděna přímo do podzemí, aby doplnila zásoby podzemních vod. Takové systémy lze instalovat v domácnostech i podnicích a nebudou vyžadovat žádné změny spotřebitelských zvyklostí odběratelů vody. Také mimo domácnosti a podniky lze podniknout mnoho opatření ke zlepšení dodávek vody.

    Umožníme-li, aby se voda vsakovala do půdy a shromažďovala ve vodních útvarech a tak zůstávala ve městech, bude to mít řadu přínosů, například se obyvatelům měst zajistí prostor pro rekreaci nebo bude voda působit chladivě během vln horkého počasí."
    Voda ve městě — Evropská agentura pro životní prostředí
    http://www.eea.europa.eu/cs/articles/voda-ve-meste
    KUATO
    KUATO --- ---
    DARJEEL: bohuzel vzhledem k tomu, ze je nas na Zemi 7+ miliard, tak navrat do propojenych lokalnich komunit bude mozny az se smrsknem tak na desetinu :o). zabij lidi, zachranis lidstvo pro ideal!
    DARJEEL
    DARJEEL --- ---
    TADEAS: jinak urcitou variantou mohou byt "vysousecky". Separace odpadu a nasledne vysouseni hoven - a potom centralni svoz, jako s jinym odpadem = mozna az budem mit vousy po kolena;)
    DARJEEL
    DARJEEL --- ---
    TADEAS: nenavrhuju nic, jen kritizuju:)
    Mesta pokud vim vymyslel nekdo jinej :-) ja se drzim 26 stoleti stare poucky od Laozi, ze dlouhodobe udrzitelny funkcni model jsou vzajemne propojene lokalni komunity. Tam kde se to promeni v mraveniste je to nerovny boj a vyhrat se da jen tim, ze lidi prozrou, ze v tom nechteji zit;)
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    KUATO: me se mihl obraz, jak se ze skol nebo hotelu stali producenti cenneho hnojiva :)
    KUATO
    KUATO --- ---
    TADEAS: ted se mi mihl pred zrakem obraz, jak prijdes na trh, koupis si kilo mrkve a redkvicek a kdyz das farmari pytlik hoven, tak ti poskytne 20ti procentni slevu.. :o))
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SCHWEPZ: viz dendrobata, na hovna se pouzivaj komposty s vyssi teplotou. asi je mozny argumentovat proc to neslo, me teda obecne zajima spis jak by to slo. urcite bys musel nejak rozlisit material od nemocnejch lidi, kterej by se zpracovaval separatne. podobne jako od lidi na antibiotikach nebo antikoncepci. ale tyhle latky se nam zase vracej z prostredi, kdyz se jich do nej zbavujeme, takze pokud nekdy dospejem k pokrocilejsimu cyklovani, tohle budeme muset vyresit. jinak vetsina produkce antibiotik jde stejne primo do zemedelstvi, takze z tohohle pohledu jejich obsah v lidskejch hovnech neni uplne prvni k reseni.

    ale realisticky si dovedu predstavit, ze by se uplatnil zachod, kterej by dokazal vysusit a zavakuovat hovna, ktery by pak lidi vraceli v ramci nejakyho progresivniho CSAcka zpatky farmari :)
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    KUATO: no jasný, to je nesmysl hned z několika úhlů pohledu; navíc to odporuje vyhlášce č. 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat

    Ale bylo by to úžasné - vykrmovat je masokostní moučkou a podestýlat je vlastníma sušenýma hovnama ,-)
    Vždycky když tohle slyším, napadá mě, že než byla v něčí hlavě Osvětim, vznikly první velkochovy zvířat.

    Včera jsem v Idnes četl článek o spotřebu masa a místo "chov zvířat" bezostyšně používali termín "pěstovat", dmnti.
    Nebo se prostě říká "výroba masa", aby bylo jasný, jak je ten vztah ke zvířatům nastavený **
    KUATO
    KUATO --- ---
    OGMIOS: s tema susenyma hovnama jako podestylkou - tomu neverim. vysusene hovno, kdyz se namoci, se stane opet hovnem mazlavym. slamy je pritom vsude tri prdele (psenice se pestuje jeste vic nez repka), takze neni duvod ji nepouzit a navic i kdyz chceme pouzit pozdeji kravinec jako hnuj, tak je velmi vyhodne ho zkombinovat prave se slamou, protoze hovno obsahuje moc dusiku a organicky material typu seno, slama, drevene stepky.. tomu prida zase uhlik a ve vysledku je to mnohem lepsi jako hnojivo - doufam, ze si to pamatuju dobre :o).
    XL1
    XL1 --- ---
    Má tu někdo na zahradě apod nějké nepotřebné nálety stromlů břízy? pár bych jich potřeboval...pls do pošty eventuelně...íky
    DENDROBATA
    DENDROBATA --- ---
    OGMIOS: Ono je rozdíl hovno od býložravce a od člověka..) v rumunských horách jsme si vařili večeře na sušených kobylincích (dřevo tak vysoko nebylo) a vonělo to jak při obracení sena .. Mysím ale že při dodržení vyšších teplot (paraziti) a ředění uhlíkatými látkami by to kompostování mohlo fungovat .. je k tomu pěkná knížka. http://www.weblife.org/humanure/pdf/humanure_handbook_third_edition.pdf
    KAREN
    KAREN --- ---
    OGMIOS: in what universe??
    OGMIOS
    OGMIOS --- ---
    A co brani tomu rychle stahnout potrubim hovno a moc od lidi a separovat to az treba v mestske cisticce? Potom to treba nekde kompostovat a pouzit rozumne?
    V kravinech prej taky stahujou hovna, susej a pouzivaj zpatky jako podestylku.
    LITTLEPUNKK
    LITTLEPUNKK --- ---
    ...narazil jsem na to až před nedávnem i když jde asi o hodně starší věc :) ...pohledejte kompostovací záchod "clivus multrum"
    VODA
    VODA --- ---
    ANABEL_LEE:
    SCHWEPZ: i tento problém řeší důmyslná anatomie separační vložky:)
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    VODA: když jsou německý auta nejlepšejší, německý vysavače nejlepší, německý schnitzl nejlepší a nejlepší fotbal taky, musí mít i nejlepší hovna, to je snad jasný ,-) Japonci ví co dělají, mají už mluvící roboty.
    Podle mě je hnojení výkaly možné jen v omezeném množství, nejsem expert na hovna, ale zdá se mi, že "všechna hovna velkoměsta" zužitkovat na polích by byl problém nejen technologicko-organizační :) ale právě i biologicko-chemický - kdoví kam by se vychýlila rovnováha půdních složek a jak by na to reagovali ti malí tvorečkové (edafon) a krtci a rejskové!
    Nemyslím si, že je to světlem na konci tunelu, ale spíše možným způsobem, jak se s tím vypořádat lokálně. Ostatně - o dost lepším, než jak to dělají vesnice, kde nemají ČOVky - kde to pouštějí kolikrát volně někam do potůčku za vesnici vč. odpadních vod (fosfáty z pracích prášků a další sračky).

    ANABEL_LEE: v rámci genderové korektnosti: to se může stát i mužům!
    ANABEL_LEE
    ANABEL_LEE --- ---
    ja teda nevim jine divky, ale me by se moc od vykalu nekdy oddelovala fakt blbe. obcas kdyz clovek tlaci tak jde holt oboji...
    VODA
    VODA --- ---
    SCHWEPZ: já ale neužívám antibiotika, antikoncepci, nemám choleru ani tyfus, jím kvanta vlákniny a minimum masa. Dokonce si dovoluji lobovat za rovnoprávnost mých hoven s fekálem družstevních jalovic. V nějakým díle od M. Kushiho jsem četla, že Japonci dováží německý hovna v kontejnerech a hnojí s nima pole, protože mají nedostatek živočišných hnojiv, ale nechtěj po mě, abych to dohledávala proč zrovna německý:D
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    TADEAS: v historii se lidské výkaly nikdy moc nepoužívaly...hlavně kvůli obavě z přenosu chorob, což bylo hodně běžné, všechny ty úplavice, cholery, tyfy...dnes se k tomu přidávají také léky a antikoncepce. S nimi si často ale neporadí ani běžná čistírna odpadních vod a pak se to dostává volně do prostředí...
    Dobrý kompost vyvine takovou teplotu (nad 55C), že by něco z toho mohl hubit, ale to musí být skutečně dobře založený a krmený kompost, ne jen "roh, kam sypu slupky a posekanou trávu".
    Na druhou stranu živočišná hnojiva mizí, tím jak se umenšují chovy a o to více se využívají průmyslová hnojiva. Což je škoda. Je to cenná komodita a koukal jsem, kolik by chtěli za valník kravské mrvy.

    VODA: tahání fekálií jako trénink?
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    DARJEEL: tak vymysli jak dobre vracet nutrienty zpet farmarum, ktery lidi ve mestech krmej. co navrhujes? me napada jen pristroj typu vakuovac hoven z filmu martan ;) pak si dokazu predstavit separatni svoz tohohle materialu a distribuci zpet do agrosystemu. no je to tema do budoucnosti vymyslet a realizovat pokrocilejsi odpadovy hosporadstvi a uzavrit linearni cykly.
    VODA
    VODA --- ---
    DARJEEL: můžeš je tahat v kýblech do aleje v rámci kung fu tréningu :)
    KUATO: technologie jsou super pohodlný, někdy už míň udržitelný, ale v našem případě je separační trůn nejlepší řešení, protože nejsme napojení na kanalizaci a nechceme investovat do drahé domácí čističky nebo lítat v mrazu na latrínu.
    DARJEEL
    DARJEEL --- ---
    DARJEEL: "sub toilets" = sun toilets.
    DARJEEL
    DARJEEL --- ---
    VODA:
    KUATO: v takovy diy podobe se to da zrealizovat i bez separacniho trunu.
    Vyborne "edukativni" jsem to videl kdysi na jednom velkym festu v Portugalsku. Na malym prostoru nekolik desitek tisic lidi a dva typy zachodu: klasicky toyky, ve kterych bylo vedro a smrad na padnuti (vydobytek technologie zdravi Kuata) a druhy den kdo nemel stafle, tak to bez ztraty kvetinky nedal.
    A pak jejich vlastnorucne zbudovane "sub toilets", kde se prave separovalo - jdes se nejdriv vycurat a pak teprve na velkou. Komixovy navod na dveri ala "vhod si svoji lopatku pilin", zadny smrad, atd. Proste jasna volba :-)
    Tim chci rict, ze se to da i "doma" - jen proste oddelovat pri potrebe.
    A Kuato, ja rad rikam, ze dokud budeme splachovat pitnou vodou, tak nejsme civilizace;) ne, vazne, to je proste pruser mesta a celkove dynamiky velkych sidel. Ten zamer je kumulacni (vic lidi vic odmaka) a ekologie tim prorusta az ex post. Nakonec jak pise Voda, ze tim hnoji = napojeni na venkovske cykly. Co s chcankama ve meste...
    KUATO
    KUATO --- ---
    VODA: souhlas, oddeleni moci od hoven je zaklad. jednou jsem byl u cloveka, ktery mel (spatne fungujici) chemicky zachod, ve kterym to bylo pokupe. panecku, to byl SMRAD, ze by jeden pad. ten by se dal normalne krajet a balit do igelitu a prodavat jako biologicka zbran. z predstavy, ze bych mel tohle v baraku se mi dela mirne nevolno.

    clovek si ale po takove zkusenosti uvedomi, ze cely vynalez technologii od splachovacich zachodu az po cisticky, kde se vykaly rozkladaji, je skvely napad, a je rad, ze nezije za krale klacka. proste, ne vsechno co lze, je nutno. je to jako v knize "plane rostliny k jidlu" - jo, blatouch se da jist. ale poseres se z toho, pokud ho snis vic nez hodne malo. ale to odbocuju zpet do konzumniho mainstreemu, za coz se omlouvam :o). abych si spravil reputaci - mame doma venkovni zachod po babine, ktery uzivam s vyjimkou zimy (prevence hemeroidu) cely rok, kdyz jsem venku a neco susnim na dvore - je to rychlejsi, nez lezt do baraku. nicmene pri predstave, ze bych musel ven v zime, kdyz jen utikam na par minut od jineho tepleho telicka, jsem rad za technologii :o).
    VODA
    VODA --- ---
    ZATAMOKO: Setkala jsem se s tím v obou podobách, ale v té separační jsem viděla mnohem víc výhod. Když se míchá tekutý a pevný, tak z toho vznikne kejda. Manipulace a další využití je pak omezený. Sama jsem byla překvapená, když jsme začali separovat, že samotný hovna smíchaný s pilinama nebo slámou vůbec nesmrdí, rychle vysychají a za pul roku v půdě vytvoří solidní základ zeminy. Podle mě by to s močí nešlo. Navíc naředěná s vodou vytvoří dobrý hnojivo ke stromům a na trávu. Samotná konstrukce záchodu je sice složitější a hotový produkty na trhu jsou drahý, ale ve své podstatě stačí jenom ta separační vložka do mísy/kýblu a pak si nějak poradit s hadicema a sběrnýma nádobama:)
    ZATAMOKO
    ZATAMOKO --- ---
    VODA: jo to jo, spis jsem mysle, ze se v nem zachytava moc i hovna :)
    Vyssi frekvence vynaseni je jasna.
    Ikdyz jsem kdysi videl nejakej nakres, kde byla sberna nadoba ve sklepe a podstatne vetsi.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam