• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TSOHpermakulturni zahrady, zemědělství a tak... aneb upadající kult Přemka Podlahy
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    TADEAS: pravda je že velká část (40-50p.) komunálního odpadu jsou kompostovatelné zbytky. Obce a města mají v oblasti bioodpadu velkou volnost, ale trend je pořizovat na bio-odpad ty hnědé kontejnery. Brno jich rozmístilo už 3 tisíce. Ale takovej Šternberk u Olomouce třídí už 15 let. Pak se to většinou sváží na centrální kompostárnu ze které si lze brát (že jo Darjeele&Karen). Možná že by to šlo vozit i těm farmářům - právě že se mluví o tom, jaká to bude do budoucna příležitost - ale otázka asi je, co organizačně jednoduší a nákladnější. Myslíš že by farmáři v okolí Brna projevili zájem o 10 náklaďáků bio-zbytků? Nebo by si rovnou vzali ten hotový kompost? A na čí náklady? A co třeba ten městský kompost využít na komunitní zahrádky? Teď jich ve městě vzniká celkem dost, jedna velká v Brně-Jundrově.

    Ad perma-cyklus - jeví se mi to tak (zjednoduším na kost) že pokud farmář doveze výrobky do města a tam je prodá, je nejefektivnější bio-zbytky zkompostovat a použít na komunitní zahrady, což dále zlepší život ve městě. Farmář zapracuje do půdy ten zbytek.

    KUATO: textilií jsem myslel na čerstvě vyrašenou zeleninu samozřejmě ,-)
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SCHWEPZ: premyslim z pohledu neceho, co je realizovatelny, aniz by to vyzadovalo nejakou vyraznou zmenu infrastruktury typu vystavby pokrocily novy ctvrti v rakousku. situace vetsiny lidi: nekdo jim dodava vetsinu potravin, ale oni ty materialni zbytky nevraci zpet. situace o kterou mi jde: CSA, vazba farmar spotrebitel uz existuje. permakulturni otazka: jak nejjednoduseji uzavrit cyklus, kdy ty jako farmar kontinualne cerpas, ale nevracis, protoze tvi zakaznici ti nic nevraci? a nejde jen o vykaly, ale o veskery organicky zbytky. problem ve meste je, ze otevrene ani ty zbytky kompostovat nemuzes, napr. protoze krysy. neresim ted vodu, ani sedou vodu, to je podle me jina otazka.

    KUATO
    KUATO --- ---
    SCHWEPZ: u nas nejmin -2, tak jsem zvedavy, jestli to merunky, broskve a svestky prezily, zatim se mi zdalo, ze jo.. jinak po zmrzlych se tradicne sadi ven dyne, cukety a rajcata. jako nevim jak to resit nez modlitbou a drzenim filosofickeho pristupu "panbu dal, panbu vzal". stava se to jednou za x let a kdyby se na to mel clovek kazdy rok preventivne pripravovat, tak by to nejspis vyslo draz (material i cas), nez si jednou za par let zapicovat a eventuelne zasadit znovu. ze lokalne nebudou broskve a merunky, to se neda asi nic nedat. prikryvat na noc stromy netkanou textilii si neumim moc predstavit :o).
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    A k tématu - jak poslední dva dny přežila vaše zelenina a rozkvetlé stromy?
    Kolegovi pomrzl vinohrad, dokonce i věci ve skleníku, bylo k ráno -6C (lokálně). Žádně meruňky, žádné broskve letos.
    Jak řešíte tyhle náhle změny teplot? Zakrýt netkanou folii, tam kde to jde? Sázet až po zmrzlých? ,)
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    KUATO: sto se mluví o "depopulaci" na dvě miliardy, jsou na to i výpočty, kolik "ideálně" by mělo žít lidí na zemi, něco občas produkuje i OSN, nebo Římský klub.
    Egon Bondy v závěru života říkal, že jestli dojde k (řízené?) depopulaci je jedna z největších otázek pro 21.století

    Nechci moc odbočovat od tématu klubu, ale v USA mají takové zvláštní místo

    Georgia Guidestones - Wikipedia, the free encyclopedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/Georgia_Guidestones
    a na těchto "menhirech" prý eugenická elita sděluje lidstvu svůj plán. Podle těchto Georgiánských poradních kamenů je ideální populace lidstva kolem půl miliardy lidí.

    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    DARJEEL: už teď existují (pasivní) domy, které produkují více energie, než kolik spotřebují. Ve sklepích takového činžáku by byla separační stanice, na střeše komunitní zahrad. Problem solved ,)
    PS: taky běží o využívání tzv. šedé vody (splašková voda bez fekálií) a lapání dešťové vody atp.
    Ve Vídni právě vzniká čtvrť (Aspern), kde by měli vyzkoušet jak tyhle posuny mohou fungovat lokálně ale i ve vztahu k aglomeraci. Jde o koncept tzv. smart cities, je to radost číst si o tom, jak to tam má vypadat. Rakušáci jsou ve vztahu k životnímu prostředí o dost dále, máme se od nich ještě co učit.

    Smart City Wien
    https://smartcity.wien.gv.at/site/en/


    TADEAS: a proč chceš kompostovat lidské výkaly? Jak jsem psal - lokálně to dáva smysl, ale ve městech to už tak jednoduché není a nebude. A je mrtě palčivějších problémů než vymyslet jak hnojit pole lidskými hovny ,-)
    Btw. tobě se ty vakuované hovna v Marťanovi hodně líbilo, což? Podle mě je to díra na trhu, neváhej! Hipstři ve městě po tom hned sáhnou a ještě se podělí na fejsíčku, jak je jejich sraní sociálně a ekologicky odpovědné (ironie off) - pravda je, že využití vody ve městě je jedním z nejvíce palčivých problémů - ale znovuvyužití třeba té šedé vody se už v mnoha urbanistických konceptech řeši, resp. "ví se o tom", např.:

    "Pouze 20 % vody, kterou využívají hospodářská odvětví zásobovaná vodou z veřejné vodovodní sítě, se skutečně spotřebuje. Zbývajících 80 % se vrací zpět do životního prostředí, hlavně ve formě vyčištěných odpadních vod. Betonové a nepropustné povrchy ve městech obvykle svádějí dešťovou vodu do kanalizace, kde se promíchá s odpadní vodou. Dešťová voda se tak nemůže vsáknout do půdy a stát se součástí do podzemních vod, abychom ji mohli využít později. Dešťová voda a odpadní vody před vypuštěním do řek, k němuž obvykle dochází daleko za městem, bývají často zpracovány v čistírnách odpadních vod. Pokud by došlo k určitým změnám v městských systémech zásobování vodou, dešťová voda a méně znečištěná odpadní voda by mohla znovu putovat k odběratelům vody ve městech.

    Jednou z těchto změn je opětovné využívání užitkové vody. Užitková voda je veškerá voda z domácností, která nepochází z toalet, například voda z van, sprch, umyvadel a kuchyní. Tuto vodu lze čistit přímo na místě nebo ji nevyčištěnou nechat pro použití tam, kde není zapotřebí kvalita pitné vody, např. ke splachování toalet.

    Města by rovněž mohla sbírat dešťovou vodu tak, že by se voda stékající ze střech nebo silnic hromadila ve sběrné nádrži. Tato voda by se mohla využívat jako užitková voda například ke splachování toalet, mytí aut nebo při zahradničení. Mohla by také být odváděna přímo do podzemí, aby doplnila zásoby podzemních vod. Takové systémy lze instalovat v domácnostech i podnicích a nebudou vyžadovat žádné změny spotřebitelských zvyklostí odběratelů vody. Také mimo domácnosti a podniky lze podniknout mnoho opatření ke zlepšení dodávek vody.

    Umožníme-li, aby se voda vsakovala do půdy a shromažďovala ve vodních útvarech a tak zůstávala ve městech, bude to mít řadu přínosů, například se obyvatelům měst zajistí prostor pro rekreaci nebo bude voda působit chladivě během vln horkého počasí."
    Voda ve městě — Evropská agentura pro životní prostředí
    http://www.eea.europa.eu/cs/articles/voda-ve-meste
    KUATO
    KUATO --- ---
    DARJEEL: bohuzel vzhledem k tomu, ze je nas na Zemi 7+ miliard, tak navrat do propojenych lokalnich komunit bude mozny az se smrsknem tak na desetinu :o). zabij lidi, zachranis lidstvo pro ideal!
    DARJEEL
    DARJEEL --- ---
    TADEAS: jinak urcitou variantou mohou byt "vysousecky". Separace odpadu a nasledne vysouseni hoven - a potom centralni svoz, jako s jinym odpadem = mozna az budem mit vousy po kolena;)
    DARJEEL
    DARJEEL --- ---
    TADEAS: nenavrhuju nic, jen kritizuju:)
    Mesta pokud vim vymyslel nekdo jinej :-) ja se drzim 26 stoleti stare poucky od Laozi, ze dlouhodobe udrzitelny funkcni model jsou vzajemne propojene lokalni komunity. Tam kde se to promeni v mraveniste je to nerovny boj a vyhrat se da jen tim, ze lidi prozrou, ze v tom nechteji zit;)
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    KUATO: me se mihl obraz, jak se ze skol nebo hotelu stali producenti cenneho hnojiva :)
    KUATO
    KUATO --- ---
    TADEAS: ted se mi mihl pred zrakem obraz, jak prijdes na trh, koupis si kilo mrkve a redkvicek a kdyz das farmari pytlik hoven, tak ti poskytne 20ti procentni slevu.. :o))
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SCHWEPZ: viz dendrobata, na hovna se pouzivaj komposty s vyssi teplotou. asi je mozny argumentovat proc to neslo, me teda obecne zajima spis jak by to slo. urcite bys musel nejak rozlisit material od nemocnejch lidi, kterej by se zpracovaval separatne. podobne jako od lidi na antibiotikach nebo antikoncepci. ale tyhle latky se nam zase vracej z prostredi, kdyz se jich do nej zbavujeme, takze pokud nekdy dospejem k pokrocilejsimu cyklovani, tohle budeme muset vyresit. jinak vetsina produkce antibiotik jde stejne primo do zemedelstvi, takze z tohohle pohledu jejich obsah v lidskejch hovnech neni uplne prvni k reseni.

    ale realisticky si dovedu predstavit, ze by se uplatnil zachod, kterej by dokazal vysusit a zavakuovat hovna, ktery by pak lidi vraceli v ramci nejakyho progresivniho CSAcka zpatky farmari :)
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    KUATO: no jasný, to je nesmysl hned z několika úhlů pohledu; navíc to odporuje vyhlášce č. 208/2004 Sb. o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat

    Ale bylo by to úžasné - vykrmovat je masokostní moučkou a podestýlat je vlastníma sušenýma hovnama ,-)
    Vždycky když tohle slyším, napadá mě, že než byla v něčí hlavě Osvětim, vznikly první velkochovy zvířat.

    Včera jsem v Idnes četl článek o spotřebu masa a místo "chov zvířat" bezostyšně používali termín "pěstovat", dmnti.
    Nebo se prostě říká "výroba masa", aby bylo jasný, jak je ten vztah ke zvířatům nastavený **
    KUATO
    KUATO --- ---
    OGMIOS: s tema susenyma hovnama jako podestylkou - tomu neverim. vysusene hovno, kdyz se namoci, se stane opet hovnem mazlavym. slamy je pritom vsude tri prdele (psenice se pestuje jeste vic nez repka), takze neni duvod ji nepouzit a navic i kdyz chceme pouzit pozdeji kravinec jako hnuj, tak je velmi vyhodne ho zkombinovat prave se slamou, protoze hovno obsahuje moc dusiku a organicky material typu seno, slama, drevene stepky.. tomu prida zase uhlik a ve vysledku je to mnohem lepsi jako hnojivo - doufam, ze si to pamatuju dobre :o).
    XL1
    XL1 --- ---
    Má tu někdo na zahradě apod nějké nepotřebné nálety stromlů břízy? pár bych jich potřeboval...pls do pošty eventuelně...íky
    DENDROBATA
    DENDROBATA --- ---
    OGMIOS: Ono je rozdíl hovno od býložravce a od člověka..) v rumunských horách jsme si vařili večeře na sušených kobylincích (dřevo tak vysoko nebylo) a vonělo to jak při obracení sena .. Mysím ale že při dodržení vyšších teplot (paraziti) a ředění uhlíkatými látkami by to kompostování mohlo fungovat .. je k tomu pěkná knížka. http://www.weblife.org/humanure/pdf/humanure_handbook_third_edition.pdf
    KAREN
    KAREN --- ---
    OGMIOS: in what universe??
    OGMIOS
    OGMIOS --- ---
    A co brani tomu rychle stahnout potrubim hovno a moc od lidi a separovat to az treba v mestske cisticce? Potom to treba nekde kompostovat a pouzit rozumne?
    V kravinech prej taky stahujou hovna, susej a pouzivaj zpatky jako podestylku.
    LITTLEPUNKK
    LITTLEPUNKK --- ---
    ...narazil jsem na to až před nedávnem i když jde asi o hodně starší věc :) ...pohledejte kompostovací záchod "clivus multrum"
    VODA
    VODA --- ---
    ANABEL_LEE:
    SCHWEPZ: i tento problém řeší důmyslná anatomie separační vložky:)
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    VODA: když jsou německý auta nejlepšejší, německý vysavače nejlepší, německý schnitzl nejlepší a nejlepší fotbal taky, musí mít i nejlepší hovna, to je snad jasný ,-) Japonci ví co dělají, mají už mluvící roboty.
    Podle mě je hnojení výkaly možné jen v omezeném množství, nejsem expert na hovna, ale zdá se mi, že "všechna hovna velkoměsta" zužitkovat na polích by byl problém nejen technologicko-organizační :) ale právě i biologicko-chemický - kdoví kam by se vychýlila rovnováha půdních složek a jak by na to reagovali ti malí tvorečkové (edafon) a krtci a rejskové!
    Nemyslím si, že je to světlem na konci tunelu, ale spíše možným způsobem, jak se s tím vypořádat lokálně. Ostatně - o dost lepším, než jak to dělají vesnice, kde nemají ČOVky - kde to pouštějí kolikrát volně někam do potůčku za vesnici vč. odpadních vod (fosfáty z pracích prášků a další sračky).

    ANABEL_LEE: v rámci genderové korektnosti: to se může stát i mužům!
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam