• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TSOHpermakulturni zahrady, zemědělství a tak... aneb upadající kult Přemka Podlahy
    ZATAMOKO
    ZATAMOKO --- ---
    Mate nejake konkretni info/plany na lowcost micro bioplynky?
    ATUARFIK
    ATUARFIK --- ---
    OGMIOS: To zavedu doma pro návštěvy. :)
    OGMIOS
    OGMIOS --- ---
    Jo myslim ze to bylo v global gardener co mollison byl nekde v africe na nakym projektu a rikal ze kdyz tam nekdo chce caj tak se nejdriv musi povinne vysrat aby byl metan na sporak :)
    WASPER
    WASPER --- ---
    :D to je debata o hovne. Hovno je skoda kompostovat - je potreba ho energeticky vyuzit - vyrobit methan, methan spalit a kompostovat jenom to co zbyde. Varuju kazdho kdo hodla prenaset sva hovna v kyblich po dome Tak dlouho se s kyblem chodi az se ucho utrhne. IMO kadibudka co se kazdy rok prestehuje o kousek dal je asi nejelegantnejsi reseni...
    XL1
    XL1 --- ---
    Pěstuje tu někdo Zlatobýl?
    OGMIOS
    OGMIOS --- ---
    KUATO: ja na to taky nevericne koukal. Myslim ze to bylo v jidlo sro v dile o mlece a rikali to tam kravinaci tak by asi nerikali neco co nedelaj.
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    EXCITE: Brno je vždy o krok dva napřed! :)
    Každopádně mám radost z rozrůstání těch komunitních zahrádek.
    Zvolíme takové patricije, kteří slíbí kompost pro tyto blahodárné účely.
    EXCITE
    EXCITE --- ---
    SCHWEPZ: Já mluvím o tomhle :
    Využití zeleného kompostu je možné k údržbě a obnově veřejné zeleně na území obce. Veřejnou zelení se rozumí parky, lesoparky, sportoviště, dětská hřiště a veřejně přístupné travnaté plochy v intravilánu obce.
    ...

    Jiné využití zeleného kompostu je možné v souladu se zákonem č. 156/1 998 Sb., o hnojivech....,
    http://www.mzp.cz/.../cz/komunitni_obecni_kompostarna/$FILE/oodp-metodicky_navod_kk-20120629.pdf.pdf


    V podastatě se jedná o to, že pro jiné než obecní použití, tedy pro prodej je třeba produkt zaregistrovat a nechat otestovat... prodává se jako hnojiva a podléhá stejné (pitomé) regulaci...

    Tak buď to tedy v Brně testujou a prodávají jako certikovaný produkt a nebo to prodávají nelegálně..
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    EXCITE: v té centrální kompostárně si může občan legálně nakoupit, není to drahý...něco jako 200kč za půl tuny, nebo tak nějak. Zvážíš auto, naložíš pytle, zvážíš znova. Číhej:
    Centrální kompostárna Brno a.s. | ZERA - Databáze kompostáren
    http://www.zeraagency.eu/kompostarny/public/detail.php?id=313
    KAREN
    KAREN --- ---
    SCHWEPZ: u nas na vysocine stromy stale vahaj, evidentne maj proc, a oresak si o tom mysli svoje a nikam nespecha... takze zatim zadna pohroma, cekame, az se to poradne zazelena a rozkvete. na nektery zahonecky jsem natahla netkanku a uvidime - predtim mi cerstve vyraseny redkvicky, horcice, mizuny a spol. hbite okousali naky drepcici ci ktery breberky, tak jsem zvedava, co z toho zbyde...
    EXCITE
    EXCITE --- ---
    SCHWEPZ: Imho z obecních kompostáren nelze legálně brát kompost na jiný použití než na údržbu veřejné zeleně.
    MARTHINEZ
    MARTHINEZ --- ---
    KUATO: jen doplním, že sláma obsahuje i hodně draslíku ( a máme přírodní NPK :-D)
    JAZZZ
    JAZZZ --- ---
    KUATO: ty lokalni komunity byly silne zavisle na udrzitelnem souziti s prirodou (i kdyz treba na velikonocnim ostrove to nezvladli a i po persanech zustala poust).
    depopulace by mela za nasledek tak rozsahlou devastaci ekosystemu, ze by tyhle utopicke komunity nemely kde hospodarit.

    neni cesty zpatky na stromy. lidstvo je mnohem vetsi a technika na ktere je zavisle je mnohem slozitejsi. stejne jako se bunky organismu nemuzou rozhodnout vratit k jednobunecnemu usporadani, tak lide mohou prezit jedine spolu.
    to soudrzne komunity nijak nevylucuje, ale vysledne reseni ke kteremu se musime teprve dovyvinout, bude slozitejsi a nebude pouhou kopii toho, co uz tu bylo v minulosti :)
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    TADEAS: pravda je že velká část (40-50p.) komunálního odpadu jsou kompostovatelné zbytky. Obce a města mají v oblasti bioodpadu velkou volnost, ale trend je pořizovat na bio-odpad ty hnědé kontejnery. Brno jich rozmístilo už 3 tisíce. Ale takovej Šternberk u Olomouce třídí už 15 let. Pak se to většinou sváží na centrální kompostárnu ze které si lze brát (že jo Darjeele&Karen). Možná že by to šlo vozit i těm farmářům - právě že se mluví o tom, jaká to bude do budoucna příležitost - ale otázka asi je, co organizačně jednoduší a nákladnější. Myslíš že by farmáři v okolí Brna projevili zájem o 10 náklaďáků bio-zbytků? Nebo by si rovnou vzali ten hotový kompost? A na čí náklady? A co třeba ten městský kompost využít na komunitní zahrádky? Teď jich ve městě vzniká celkem dost, jedna velká v Brně-Jundrově.

    Ad perma-cyklus - jeví se mi to tak (zjednoduším na kost) že pokud farmář doveze výrobky do města a tam je prodá, je nejefektivnější bio-zbytky zkompostovat a použít na komunitní zahrady, což dále zlepší život ve městě. Farmář zapracuje do půdy ten zbytek.

    KUATO: textilií jsem myslel na čerstvě vyrašenou zeleninu samozřejmě ,-)
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    SCHWEPZ: premyslim z pohledu neceho, co je realizovatelny, aniz by to vyzadovalo nejakou vyraznou zmenu infrastruktury typu vystavby pokrocily novy ctvrti v rakousku. situace vetsiny lidi: nekdo jim dodava vetsinu potravin, ale oni ty materialni zbytky nevraci zpet. situace o kterou mi jde: CSA, vazba farmar spotrebitel uz existuje. permakulturni otazka: jak nejjednoduseji uzavrit cyklus, kdy ty jako farmar kontinualne cerpas, ale nevracis, protoze tvi zakaznici ti nic nevraci? a nejde jen o vykaly, ale o veskery organicky zbytky. problem ve meste je, ze otevrene ani ty zbytky kompostovat nemuzes, napr. protoze krysy. neresim ted vodu, ani sedou vodu, to je podle me jina otazka.

    KUATO
    KUATO --- ---
    SCHWEPZ: u nas nejmin -2, tak jsem zvedavy, jestli to merunky, broskve a svestky prezily, zatim se mi zdalo, ze jo.. jinak po zmrzlych se tradicne sadi ven dyne, cukety a rajcata. jako nevim jak to resit nez modlitbou a drzenim filosofickeho pristupu "panbu dal, panbu vzal". stava se to jednou za x let a kdyby se na to mel clovek kazdy rok preventivne pripravovat, tak by to nejspis vyslo draz (material i cas), nez si jednou za par let zapicovat a eventuelne zasadit znovu. ze lokalne nebudou broskve a merunky, to se neda asi nic nedat. prikryvat na noc stromy netkanou textilii si neumim moc predstavit :o).
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    A k tématu - jak poslední dva dny přežila vaše zelenina a rozkvetlé stromy?
    Kolegovi pomrzl vinohrad, dokonce i věci ve skleníku, bylo k ráno -6C (lokálně). Žádně meruňky, žádné broskve letos.
    Jak řešíte tyhle náhle změny teplot? Zakrýt netkanou folii, tam kde to jde? Sázet až po zmrzlých? ,)
    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    KUATO: sto se mluví o "depopulaci" na dvě miliardy, jsou na to i výpočty, kolik "ideálně" by mělo žít lidí na zemi, něco občas produkuje i OSN, nebo Římský klub.
    Egon Bondy v závěru života říkal, že jestli dojde k (řízené?) depopulaci je jedna z největších otázek pro 21.století

    Nechci moc odbočovat od tématu klubu, ale v USA mají takové zvláštní místo

    Georgia Guidestones - Wikipedia, the free encyclopedia
    https://en.wikipedia.org/wiki/Georgia_Guidestones
    a na těchto "menhirech" prý eugenická elita sděluje lidstvu svůj plán. Podle těchto Georgiánských poradních kamenů je ideální populace lidstva kolem půl miliardy lidí.

    SCHWEPZ
    SCHWEPZ --- ---
    DARJEEL: už teď existují (pasivní) domy, které produkují více energie, než kolik spotřebují. Ve sklepích takového činžáku by byla separační stanice, na střeše komunitní zahrad. Problem solved ,)
    PS: taky běží o využívání tzv. šedé vody (splašková voda bez fekálií) a lapání dešťové vody atp.
    Ve Vídni právě vzniká čtvrť (Aspern), kde by měli vyzkoušet jak tyhle posuny mohou fungovat lokálně ale i ve vztahu k aglomeraci. Jde o koncept tzv. smart cities, je to radost číst si o tom, jak to tam má vypadat. Rakušáci jsou ve vztahu k životnímu prostředí o dost dále, máme se od nich ještě co učit.

    Smart City Wien
    https://smartcity.wien.gv.at/site/en/


    TADEAS: a proč chceš kompostovat lidské výkaly? Jak jsem psal - lokálně to dáva smysl, ale ve městech to už tak jednoduché není a nebude. A je mrtě palčivějších problémů než vymyslet jak hnojit pole lidskými hovny ,-)
    Btw. tobě se ty vakuované hovna v Marťanovi hodně líbilo, což? Podle mě je to díra na trhu, neváhej! Hipstři ve městě po tom hned sáhnou a ještě se podělí na fejsíčku, jak je jejich sraní sociálně a ekologicky odpovědné (ironie off) - pravda je, že využití vody ve městě je jedním z nejvíce palčivých problémů - ale znovuvyužití třeba té šedé vody se už v mnoha urbanistických konceptech řeši, resp. "ví se o tom", např.:

    "Pouze 20 % vody, kterou využívají hospodářská odvětví zásobovaná vodou z veřejné vodovodní sítě, se skutečně spotřebuje. Zbývajících 80 % se vrací zpět do životního prostředí, hlavně ve formě vyčištěných odpadních vod. Betonové a nepropustné povrchy ve městech obvykle svádějí dešťovou vodu do kanalizace, kde se promíchá s odpadní vodou. Dešťová voda se tak nemůže vsáknout do půdy a stát se součástí do podzemních vod, abychom ji mohli využít později. Dešťová voda a odpadní vody před vypuštěním do řek, k němuž obvykle dochází daleko za městem, bývají často zpracovány v čistírnách odpadních vod. Pokud by došlo k určitým změnám v městských systémech zásobování vodou, dešťová voda a méně znečištěná odpadní voda by mohla znovu putovat k odběratelům vody ve městech.

    Jednou z těchto změn je opětovné využívání užitkové vody. Užitková voda je veškerá voda z domácností, která nepochází z toalet, například voda z van, sprch, umyvadel a kuchyní. Tuto vodu lze čistit přímo na místě nebo ji nevyčištěnou nechat pro použití tam, kde není zapotřebí kvalita pitné vody, např. ke splachování toalet.

    Města by rovněž mohla sbírat dešťovou vodu tak, že by se voda stékající ze střech nebo silnic hromadila ve sběrné nádrži. Tato voda by se mohla využívat jako užitková voda například ke splachování toalet, mytí aut nebo při zahradničení. Mohla by také být odváděna přímo do podzemí, aby doplnila zásoby podzemních vod. Takové systémy lze instalovat v domácnostech i podnicích a nebudou vyžadovat žádné změny spotřebitelských zvyklostí odběratelů vody. Také mimo domácnosti a podniky lze podniknout mnoho opatření ke zlepšení dodávek vody.

    Umožníme-li, aby se voda vsakovala do půdy a shromažďovala ve vodních útvarech a tak zůstávala ve městech, bude to mít řadu přínosů, například se obyvatelům měst zajistí prostor pro rekreaci nebo bude voda působit chladivě během vln horkého počasí."
    Voda ve městě — Evropská agentura pro životní prostředí
    http://www.eea.europa.eu/cs/articles/voda-ve-meste
    KUATO
    KUATO --- ---
    DARJEEL: bohuzel vzhledem k tomu, ze je nas na Zemi 7+ miliard, tak navrat do propojenych lokalnich komunit bude mozny az se smrsknem tak na desetinu :o). zabij lidi, zachranis lidstvo pro ideal!
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam