• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TSOHpermakulturni zahrady, zemědělství a tak... aneb upadající kult Přemka Podlahy
    BROZKEFF
    BROZKEFF --- ---
    VODOMERKA: výzkum ani ne, ale je to ops a posláním je zachování starých odrůd. právně to z pohledu semenářského zákona je celé na hraně. neplatí se za osivo, ale jakoby jen manipulační poplatek, navíc je tam ta klauzule o vracení rozmnoženého osiva zpět. kde není žalobce není soudce, ale třeba ve francii se stejnou politikou měl a má obrovské problémy a existenční ohrožení pokutama atd Association Kokopelli.
    VODOMERKA
    VODOMERKA --- ---
    LINKOS: hele, Gengel to má nejspíš ošetřený jako výzkum nebo něco takovýho. nikde jsem neřekl, že je Gengel ilegální ;). není legální neschválené osivo šířit, natož komerčně (a o to se jedná zejména). proto semínkovna funguje tak, že anonymně vložíte a anonymně vyberete.
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    CUKI: to s temi seminky mi vysvetli, vim o nekolika iniciativach co to delaji,chces rict,ze gengel je ilegalni?
    VODOMERKA
    VODOMERKA --- ---
    VODOMERKA
    VODOMERKA --- ---
    NYA: byli jsme loni, budem i letos :). loni s medem, letos i s promo místní semínkovny (mj. z darů právě Elsy a Šimona). je to příjemná, neformální akce.
    NYA
    NYA --- ---
    Přeposílám pozvánku na Zahradu Všech, je to jarmark ekologických zemědělců, můžete tam prodávat svoje produkty, výrobky řemesel a tak dál. taky tam jsou zajímavé přednášky a diskuze o tomhle, co tu teď probíráte. a taky setkání podobně smýšlejících lidí


    Jan Simon Stromsnes (stromsnes@centrum.cz)
    zahrada Vsech 29.4 čajovna Hora, Litoměřice

    Pozvánka na spoluúčast na Zahradě Všech v sobotu 29.dubna 2017 na dvoře čajovny Hóra v Litoměřicích.

    Ahoj všichni

    Zvu vás na druhé setkání jarmarku soběstačnosti Zahrada Všech.Všichni souhlasili s termínem poslední sobota v dubnu, a to je sobota 29. dubna. Máme zase k dispozici útulnej dvorek u čajovny Hóra, Osvobození 19.Dík, Petře. Loňský rok byl úspěch, letos to můze být ješte lepší. Uděláme to jako minule, podle sebe.

    Téma jarmarku je soběstačnost a vztah k půdě a k prostoru kolem nás vůbec. Jste vítaní jako prodejci různých přebytků, domácích výrobků nebo služeb. Je to dobrej čas si navzájem vyměňovat nebo prodat přebytečné sazenice, často vzejde více, než sami potřebujeme. Taky se hlašte jako přednášející nebo předvádějící na téma který souvisejí s přírodou, soběstačností, zahradou nebo tématem "Vztah lidí k půdě". Navrhujte další věci.

    Napište mi, kdo co nabízí a já to zkusím zkoordinovat.

    Minule jsme byly ukázky řemesel a dovedností stanovený na konkrétní čas. Připadá mi jako dobrej nápad, že kdo chce, může svoje téma prezentovat na vlastním stánku podle vlastního časovýho harmonogramu.
    Pár dalších věcí zkusíme od minule udělat lépe :

    -začneme dříve, navrhuju od 11hod.
    - lepší propagaci celkově, hlavně propagaci prednášek na místě. Pošlete mi, pokud máte, pěkné fotky z loňské akce, které se hodí na plakáty.
    -diskuzi by chtělo moderovat, a zkusíme tím pádem diskuzi zahájit workshopem na téma "pravidla diskuze a význam facilitátora". Oheň navrhujeme dát do mísy doprostřed dvora, a diskuzi vést v kruhu kolem ohně. Sháníme mísu na oheň.
    -musíme lépe vyřešit nádoby na tříděné odpatky.Sháníme vhodné pěkné nádoby, který pokud se budou líbit, mohou zůstat v čajovně pro další využití.
    -minule jsem pronajmul dva stany, bylo by fajn mít něco stálého na místě, pokud čajovna bude souhlasit s uskladnění na místě. Sháním proto veeelkou plachtu přírodního materiálu, ca 10mx4m, a vyrobil bych konstrukci ze dřeva, která by šla používat znovu.Má někdo typa na velkej stan nebo plachtu? Levně nebo zadara.
    -jaké další zlepšení navrhujete?

    minule se z diskuse nepovedlo udělat konkrétní výstup, který by vedl ke vzniku iniciativy, která by se zabývala vlastnickými vztahy ke krajině. Došli jsme ale k tomu, že příliš málo lidí má k přírodě vztah, a že jsou problém dotace, konkrétně přímé dotace, které vedou k ekonomickým spekulacím s půdou a scelování do velkých celku. Můžeme o tom tématu znovu diskutovat a usilovat o to, abychom šli dále než jsou jen slova. Z příkladů po celém světě můžeme vidět, jak se devastuje krajina a lidská společenstva, když zemědělství obsadí velké korporace. Tomu bychom u nás neměli dovolit.

    Jaký si to uděláme, takový to budeme mít!

    Pište!

    Šíma
    CUKI
    CUKI --- ---
    JAZZZ: jo to je hustej bussiness
    JAZZZ
    JAZZZ --- ---
    údaje se různí, ale v nejlepší případě, na dobrém místě za optimálních podmínek lze z řepky získat přibližně 2litry paliva na 1 litr paliva spáleného při výrobě ( v tom by měla být zahrnuta i výroba a transport všech hznojiv a postřiků, ale je možné, že to nebude úplné a výsledný poměr tam je ještě horší )

    EROEI je pro porovnání asi nejlepší obecně používaná metodika, která ale nebere v úvahu environmentální dopady jako zhutňování půdy, erozi a nebo zaplavování území ( hydro z toho tak vychází nejlíp )

    LINKOS
    LINKOS --- ---
    CUKI: 14 postriku je v metodickem postupu,. Otazka neni ani kolikrat vic toho sklidis,ale kolik vlozis energie a kolik ji ziskas, tedy zvlaste u tech biopaliv.
    CUKI
    CUKI --- ---
    ZORB: Znám vlastníka-provozovatele :-)
    jinak zajímavá (alespoň pro mě) tabulka: http://user.mendelu.cz/xvaltyni/systemy/projekt/files/vynosy.html.

    Dále co si pamatuju může mě tu někdo znalý opravit:
    náklady na obdělání jednoho ha se pohybují od cca 10k-15k (vyjímečně i 20k)
    Přitom lze na dotacích automaticky získat až polovinu paušálně a pak různé náhrady apod. Dále je hodně i za neúrodu.
    Ptal jsem se místního zemědělce proč to každej rok sazí když to každej rok zaorává a on mi přiznal že na dotacích za neúrodu má víc než je výtěžnost pole i kdyby se staral. Že by z toho něco sice mohlo být, ale nestojí to za vynaložené prostředky a není to nikdy jisté. Jedno takové pol je patrně hned u nás (akorát jiný majitel)

    Problém tohoto pole je, že je ve sklonu a moc velké. Na konci léta tam jsou vždy hluboké koryta od deště a jinak je to suché až na pár ostrůvků.

    Místo toho aby se tam vytvořil remízek s tůňkou (který tam kdysi byl) tak se jede naprázdno!
    ZORB
    ZORB --- ---
    CUKI: Ne nejsou to vyjímečné případy. A to ty máš na to pole namířenou kameru a děláš časosběr s vyhodnocením pohybu mechanizace? Nebo od zasetí po sklizeň nonstop sleduješ pole ?
    CUKI
    CUKI --- ---
    LINKOS: množství
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    CUKI: 50 ti nasobek v cem,ve vynalozene energii?
    CUKI
    CUKI --- ---
    ZORB: Tak to jsou fakt nějaký výjimečný případy ne? O svém okolí mám celkem přehled, je pravda že tu jsou často osazovaná pole jen na dotaci, ale i ty s výnosem takto obdělávány nikdy nebyli
    ZORB
    ZORB --- ---
    CUKI: Řepka je náchylná na kde co. Těch postřiků se dělá mnohem více něž dva za sezónu. Stříká se vždy podle toho co na tom poli děje, zaleží jak se rostlinám daří a jak utočí plísně a škůdci.
    CUKI
    CUKI --- ---
    LINKOS: Musíš to brát na množství. A dost pochybuju že někdo 14x stříká řepku či cokoliv jinýho čímkoli. Minulej rok jsem měli řepku na poli pod kopcem a nevěřím, že tam byl někdo 2x.
    Díval jsem se teď na vydatnost řepky a vychází to na 50ti násobek vstupu...
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    CUKI: z jakych surovin a odkud se vyrabi? Nejde jen o hnojina,napriklad repka prochachazi 14 postriky.
    CUKI
    CUKI --- ---
    LINKOS: No hnojiva si vyrábíme tady, to je jedna z mála věcí ve které český chem průmysl celkem dominuje. A i kdyby dovézt toho kamion, tak ti to stačí min pro celý středočeský kraj :-)
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    CUKI: nejsem schopen ti rict odkud se sem vozi jednotliva umela hnojiva,ale napriklad Babis pred revoluci pracoval v Maroku a tam je maji z okupovane zapadni sahary. Zkusim ten clanek najit
    CUKI
    CUKI --- ---
    LINKOS: Aha teď už to čtu správně :-)
    To se mi ale fakt nezdá. Předpokládám, že v článku byla uvedena nějaká specifická plodina, ideální pro tento případ, ale stejně tomu nevěřím. Jaká plodina by to musela být, aby jsi pro vypěstování jednoho kamionu najezdil eq. 4000Km v kamionu?
    OGMIOS
    OGMIOS --- ---
    CUKI: js bych radsi volil si stromky na sad predpestovat sam nez se kvuli tomu zadluzit.
    A musim rict ze ty kamiony jsou masakr. Minuly pondeli jsem jel z wroclawi po dalnici a ten 160km kus nez jsem sjel byl plnej kamionu, kazdejch 50-100metru kamion celou cestu jen v mym smeru. Tisicovku jsem jich musel predjet minimalne, to je nehorazne prepravovanejch tun. To byl peknej masakr, my lidi jsme sileni vsechno vozit takhle sem a tam.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam