KASTA: nejde jen o rezani,ale u stareho eternitu se uvolnuji i vlivem opotrebeni... Jedovaty neni,ale stetinky muzou zpusobit rakovinu plic.
Drevo osetrovat u zahonku urcite ne, to nedoporucuji ani vyrobci

NYA: azbest pokud vim tak neni jedovatej, je to normalni nerost. Jedinej problem jsou ty azbestovy stetinky, ktery se uvolnujou do prachu, kdyz se to reze a vdechnuty do plic s tim prachem delaji teda dost neplechu... ale stejne jeste nevim, preci jen neni to moc esteticky

jojo o shitake jsem taky uvazoval, ale zatim chci zjistit co nam tam vsechno roste samo, kazdej kmen ma jinou houbu, nekdy je to divocina, urcite neco bude jedly. Poznal jsem jen tu hlivu a jidasovo ucho :)

PETEKKA: na zahradě mám jíl

PETEKKA: V cem je vyvýšený záhon tak.úžasný?

LINKOS: na eternit asi taky dojde az budu menit strechu. Letos zkousim i stary plechovy sud na vodu, prerizl jsem ho na dva kusy.

Co se tech kmenu tyka, nechavam je tam shnit, nijak je nemorim. Takze obcas jako bonus vykoukne nekde i nejaka ta hliva, jidasovo ucho nebo jiny drevokazny houby, musim se je naucit poznavat, jedlych jich bude urcite vic...

A co vyvýšené záhony? Poradíte,co se vám nejlépe osvědčilo? (výška, velikost,vrstvy,jaké ohraničení-prkna?,...)

možná jsem objevila zrovna ameriku .. ale na stránkách pro-bio.cz, kde jsem si objednala výsevní lunání kalendář podle Marie Thun, jsem našla spoustu dalších zajímavých publikací, hodně je jich i ke stažení zdrarma

Publikace | Pro-bio.cz
https://pro-bio.cz/publikace/

NYA: o trave jsem taky uvazoval, ale mame tady jen hodne dlouhou (sekame 1-2 za rok kosou), tak to neni moc prakticky, bych ji tam musel tak nejak mackat, radsi zkusim tu hrabanku, to mi prijde nejjednodussi

LINKOS: no tahat kubik pilin k nam po svahu se mi taky uplne nechce :) jinak je to takovej rovnej zlabek po vrstevnici, 10 m na dylku a 60-70 cm hloubka a mame pres nej prkna na ktery si stoupame po tureckym zpusobu :) jeste par prken kolem aby to bylo trochu zakryty, ta cast co uz je zasypana hlinou ta je odkryta aby tam prselo ap. Resime nejakou posuvnou strisku, ale zatim nas to az tak nenuti, ono je to cely trochu v lesiku

KASTA: u nas treba pila prodava piliny na kubiky a vozej to

KASTA: můžeš to proložit trávou nebo senem, ta má přesně ty bakterie, který jsou vhodný. A je po ruce.

KASTA: omlouvam se jak to vlastne vypada? Mate jen udelanou brazdu v zemi kterou postupne zaplnujete,nebo tam mate nejaky prenosny hajzlik?

Tak jsem si preci jen pro jistotu trochu zagooglil a doplnil si predstavu z ruznych zdroju (hlavne tedy pdf dokument "lidsky hnuj" od J. Jenkinse, stazeno z webu ekozahrady). Vicemene se mi potvrdilo, ze to delame spravne, doporucuju precist cely, takze jen ve zkratce.
- doporucuje tam to kompostovani s pilinama, jinou rostlinnou hmotou apod - v kompostu dochazi k likvidaci patogenu nejen teplotou ale i pusobenim ruznych mikroorganismu.
- nicmene z ruznych tam uvedenych studii vyplyva, ze prakticky vsechny virove a bakterialni patogeny ani ve volne pude dlouho nepreziji, max v radu par mesicu
- problem muze byt ta skrkavka detska, pry za idealnich podminek vajicka v pude prezijou az 10 let, ovsem idealni podminky budou stabilni vlhkost teplota ap. Vajicka likviduje teplota nad 35 stupnu, taky mrazy a vsechny kompostovaci procesy takze v nasich podminkach z pudy mizi podstatne rychleji (nevim jestli vubec existuje nejaka studie on tam myslim zminuje 1-3 roky preziti).

Takze kdyz na ten zachod chodime jen dva a zadny problemy jsme nezaznamenali, neni treba to resit jak tam hezky rika i autor :)

Ale je dobry to vedet, asi kdybych mel podezreni na moznou kontaminaci, reseni by bylo po tech dvou letech ten material jeste na rok zapracovat do cerstvyho kompostu a to uz by melo byt uplne ok

A premyslim jak tam dodavat vic rostlinnyho materialu abych podporil ty kompostovaci procesy, pytle s pilinama nemam na chatu bez auta jak dopravit, ale napadlo me michat tu hlinu (pripadne i nahradit) hrabankou z listnatyho lesa, ty je tu vsude dost.