LAETATIO:
KUATO: ja tohle tak podrobne teoreticky neznam, ale jak rikas vizualne je to brutal, cca pred 20i lety nerostlo najednou kolem Berounky nic jinyho nez ty ohromny fialovy trifidi (jo je to asi ta netykavka zlaznata), pak postupne ustoupily, jsou tam porad ale uz jen jako soucast ekosystemu, ktery je vstrebal. Tak jsem jen chtel rict ze mi vetsina tech vetrelcu az tak nevadi, ze sem proste zapadnou. Jasne ze to ma spoustu aspektu a duvodu, akaty taky meni pudu, pak se ale zase ty jejich spolecenstva nekde spontanne rozpadaji a mizi, tak to berte jen jako muj osobni nazor/odpoved na tu puvodni otazku, proc mi ty vetrelci az tak nevadi....

KASTA: tak, navic spousta kytek vydrzi na jednom miste jen po omezenou dobu, pac vyberou z pudy nejaky (pro ne dulezity) stopovy prvek, ktery jim v prvni fazi usnadni masivni expanzi a pak uz se jim tam tak prestane darit a zase se zacnou vytracet.. jinak by byl uz davno cely svet zaplaveny nejakym "hromskym plevelem" jako hermanek, koprivy, netykavka.. coz neni.

KASTA: psala jsem na invazní rostliny před pár lety diplomku. Třeba netýkavka malokvětá (to je ta žlutá, co je všude) mění složení byylinného patra a výrazně snižuje diverzitu. O křídlatce nebo některých akátinách pomlčím. Stejně tak dub červený (velké listy s ostrými okraji, roste v každym lese) může být do budoucna dost problém.
Samozřejmě je otázka, jestli nám bude vadit, že žijeme v druhově mnohem méně bohaté krajině, kde přávladají tihle přistěhovalci

KASTA: třeba mandelinky. Ale ty zas požírají ty invazivní brambory, takže cajk :)
Nebo akát, bolševník, křídlatka...

Snažím se vyjádřit, že to je komplikované. U mnoha druhů panují spory, jestli vy třeba časem prostě přirozeně nepřišly sami, třeba modřín do západní části země apod. Jinde je zas jednoznačné, že onen druh škodí a jeho přínos je nahraditelný, ale zároveň je jeho hubení obtížné a přináší ještě větší zátěž na životní prostředí (akát třeba).