• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TSOHpermakulturni zahrady, zemědělství a tak... aneb upadající kult Přemka Podlahy
    VEVER
    VEVER --- ---
    Budu vyhledove davat dohromady zahon a vykopavat odtamtud semenacky mahonie...nechcete nahodou nekdo nejake? At to nemusi skoncit v kompostu? Praha 5
    TADEAS
    TADEAS --- ---
    International Course on Syntropic Agriculture with Ernst Götsch - English | CEPEAS
    https://cepeas.org/curso/international-course-on-syntropic-agriculture-with-ernst-gotsch/
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    KOCOURR: Lesní hospodářský plán nebo osnova (pro malý pozemek) se dělá na 10 let, takže je docela aktuální. A je pro tebe v podstatě závazný, alespoň v několika bodech. Ten se pro tvůj lesní pozemek nedělá za účelem vytřít si s tím zadek.
    Změna klimatu je sice odst rychlá, ale aurakárie bych přesto nesázela.

    Jo a tvar kořenů lesních dřevin je dán druhem a stanovištěm. Nějaký opižlání u sázení na to fakt nemá vliv. SPíš bych koukala na mykorhiza, kdybych to chtěla podpořit.
    JAZZZ
    JAZZZ --- ---
    KOCOURR: u ovocnych vysokokmenu. pokud bys sazel vzrostle stromky, budes to muset udelat, abys odstranil poskozene casti korenu. taky se osvedcil dolik kolem kmenu kde se voda zachyti
    LAETATIO
    LAETATIO --- ---
    KOCOURR: podle některých mých zdrojů koření normální smrky stejným způsobem, jako jiné stromy, ale sází se na tak zhutněných půdách, že to prostě nejde.
    Strom, který má mít kůlový kořen a jeho stanoviště mu to umožní ho podle mě mít bude, ať roste ze semene nebo je přesazený (něco jiného by bylo, kdyby vznikl třeba hřížením, nebo jinak, že by se kořeny vyvinuly z původně nadzemních pupenů, tam prý nejsou ty kořenové systémy pak příliš kvalitní.
    Taky docela věřím tomu, že strom přijímá vodu a živiny kořenovým vlášením těsně pod povrchem půdy, hluboké kořeny pak má spíše na ukotvení.
    Tady třeba jeden nákres, jak reálně ne/vypadají kořenové systémy

    je to i důvod, proč navýšením terénu v okolí jen o pár cm můžeš spolehlivě zabít i dospělý strom
    OGMIOS
    OGMIOS --- ---
    Nerozporuji to rozvetveni korenu po presazeni. Rozporuji pouze to sahnuti si hlavniho korenu do spodni vody. Samozrejme ze i presazeny strom jde za vodou, ale jak to je s jeho uspesnosti a jak to ovlivni jeho uspesnost tahat vodu z hloubek v pozdejsim veku. Ja kdyz sazel v lese a videl jsem ty usekany hlavni koreny co jdou rovne doli a kdyz pak zpracovavas vejvraty a rikas si ze nemaj koreny do hloubky jen do stran. Tak premejslim jestli je tam mozna souvislost.
    KOCOURR
    KOCOURR --- ---
    JAZZZ: u ovocných stromů v sadě nebo u lesní výsadby?
    KOCOURR
    KOCOURR --- ---
    LAETATIO: Je to mladej les, tak tam moc starejch stromů na semena kolem není (ještě před půl stoletím tam byla louka a ještě předtím za Marie Terezie rybník). Semena většiny stromů létají daleko (pominu-li trochu těžší bukvice), tak se tam většina určitě časem sama dostane, už dnes jsou tam ojediněle mladý smrky, jeřáby a olše, ale zatím spíš ojediněle, ne na husto. To se ale asi (snad) díky prosvětlení lesa kvůli rozsáhlému polomu borovic změní.
    MAR_TINA: Na ten lesní hospodářský plán se podívám ;), ale zase změna klimatu se děje tak rychle, že je otázkou zda na ní letité osevní plány dokážou adekvátně reagovat (i když to bych po nich chtěl asi něco, co dost bobře dnes nedokáže předvídat nikdo, co kam bude nejlepší sázet a jak to bude prospívat za 30-50 či více let). Na druhou stranu buky jsou rozšířený od Pyrenejí až po Skandinávii, tak by to zvládnout mohly :)

    Jinak ta diskuse ohledně kořenového systému je celkem zajímavá, já osobně si myslím, že dneska je pro stromy důležitější kořenit co nejhlouběji, protože díky suchu jim husté kořeny při povrchu moc nepomůžou a je třeba dosáhnout na spodní vodu (i když je pravda, že zase díky mělkým kořenům dokážou dobře zužitkovat méně vydatné povrchové srážky, které se do větší hloubky nedostanou). Povrchově kořenící smrky schnou, hlouběji kořenící borovice taky, ale hluboce kořenící listnáče se zatím jakžtakž drží (jasně, mají výhodu toho, že při suchu mohou shodit dříve listí, což by pro výše zmíněné jehličnany bylo fatální), což ale o něčem vypovídá...
    JAZZZ
    JAZZZ --- ---
    my jsme stromkum pri sazeni koreny zastipovali, aby se pak pod zemi rozrostly. i vetve jsme strihali dost, aby nebyly rozsahlejsi nez koreny.
    HOUBA
    HOUBA --- ---
    OGMIOS:Hele úplně si to tak nemyslím. Přesazované rostliny (stromy nevyjímaje) mívají bohatší kořenový systém - to vzniká porušováním kořenů při přesazování, což nutí rostlinu ten kořenový systém obnovit a zahustit. Jestliže je pak dána na finální stanoviště, tak zpravidla pokračuje v rozrůstání kořenového systému tak, jak je naprogramována a samozřejmě podle půdních okolností (tzn. kořeny se více potáhnou směrem k vlhku, případně k výživnější nebo prostupnější půdě).
    LAETATIO
    LAETATIO --- ---
    OGMIOS: on ani strom, který nebyl nikdy přesazovaný nemusí mít hlavní kořen kolmo dolů. A naopak strom přesazovaný ho tak mít může.
    Stromy z místních semen jsou nejvhodnější, protože minimálně jejich rodiče zjevně přežili v těch konkrétních místních podmínkách alespoň do věku, kdy se zvládli rozmnožit. To ale bude platit i u sazenice, kterou vyrýpneš a přesadíš o 10 m vedle. Bude tam mít rozhodně větší šanci, než rostlina sice ze semínka, ale od rodičů z jiných podmínek vzdálených třeba 500 km.
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    Přirozená obnova (ze stromů okolo stojících) je obvykle nejlepší možnost, pokud ji je možné zajistit.
    Vzniklý porost je přirozenější a odolnější než z umělé obnovy.

    Ovšem dobře zapěstované a dobře ošetřené sazenice se ujmou taky. Prostokořené jsou náročnější na pečlivost sázení, krytokořenné dražší. Nadloubané v lese jinde to chce vyrývat za vlhka nejlíp po ránu, dát i s kusem zeminy do kýble a hned sázet, což v desítkách a stovkách kusů moc nejde.
    VODOMERKA
    VODOMERKA --- ---
    OGMIOS: tuhle teorii mi zase kamarád sadař vyvracel. a to už je dost starej a má to nažitý. tak kdo ví... :)
    OGMIOS
    OGMIOS --- ---
    No podle me je rozdil jestli strom je ze seminka a nebo presazovanej. Zalezi to na vic faktorech, ale jde hlavne o terminalni koren(nevim jestli se tomu tak rika) kterej kdyz ho presazovanim narusis tak uz nejde primo dolu a jeho funkci musi prevzit jinej vyhon. Laicka dedukce z me strany je ze takovy strom pri souhre faktoru nedosahne na spodni vodu a tim nenaplni svuj potencial rozprasovace a zaroven je nachylnejsi pro vyvraceni. Zasadil jsem v lese necelejch 30k stromku tak jsem u toho mel cas premejslet nad blbostma :D
    LINKOS
    LINKOS --- ---
    KOCOURR: mě lesák radil něčím narušit drn, třeba kultivátor a počkat, případně tam pocházet ty vrtulky z břízy.
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    KOCOURR: jde to. Za určitých podmínek.
    Potřebuješ osivo vhodné pro tu lesní oblast.
    Minimálně ty kotlíky zaplotit, jinak se nechytne nic.
    Půdu trochu připravit, stačí narušit.
    Odstraňovat buřeň tak 5-10 let.

    Pokud máš v rozumné vzdálenosti břízu / jeřáb / buk / jedli, vysemení se sama, stačí to oplotit a likvidovat buřeň.
    Břízu nesázej, ta nalítne sama.

    Poradit by ti měl tvůj odborný lesní hospodář, kontakt je na příslušné ORP, sekce životní prostředí.
    Vhodnou skladbu dřevin, zdroj osiva, druh péče. Pravděpodobně tam někde máš uložený Lesní hospodářský plán.
    LAETATIO
    LAETATIO --- ---
    KOCOURR:
    řekla bych, že podle zákona máš nějakou povinnost to zalesnit.
    Pokud to neoplotíš, malý stromy ti z velké části sežere srnčí.
    Že nepřesazované stromy mají lepší kořenový systém je podle mě blbost, zvlášť při velikosti v jaké se sazenice v lese sází.
    Pokud je v okolí nějaký smíšený porost, pravděpodobně máš v půdě už takovou zásobu semen, že jestli tam vyseješ něco navíc, nebude to už moc poznat.
    KOCOURR
    KOCOURR --- ---
    Ahoj, ptal jsem se už vedle v diskusi "starost a péče o stromy", ale tady to sleduje víc lidí, tak to zkusím i tady.

    Máte někdo zkušenost s pěstováním stromů ze semínek přímo na konečném stanovišti? Mám na mysli klasické lesní stromy, buk, jedli, ale i třeba břízu a olši, zkoušel jste to někdo? Mám totiž víc než hektar lesa, kde je to borovico-smrková tragedie, 90% borovic jsou polámané po minulé zimě a na smrk pomalu začíná útočit kůrovec, ale je to na Vysočině (cca 600 m nad mořem), takže se většina smrků zatím drží. Každopádně až všechno polámané a napadené dám pryč, tak tam zbudou dost velké plochy bez ničeho. Na sázení nemám čas (navíc bez přesazování budou ty stromy stabilnější, pač zapustí kořeny hlouběji), takže bych raději vysel, ale momentálně se zabývám tím, jak nejlépe se do toho pustit, aby z toho něco vzešlo.
    Jako je mi jasné, že les by si to zalesnil časem sám, ale chci tomu jít naproti ;-).
    Snad tu nejsem moc offtopic :)
    LEJIMADA
    LEJIMADA --- ---
    MAR_TINA: to, že jsou to všežravci vím své... kdybys viděla co nám už všechno sežraly :D Ale teď v zimě mají mín brouků a slimejšů a víc trávy (jo i teď v lednu) proto píšu "převážně rostlinné stravy"
    Jinak díky za rady, koně nám tu kolem trousí celkem pořád, tak to vždycky zkusím sebrat rychleji než sousedi :)
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    LEJIMADA: a jsou to všežravci.
    Drůbeží trus má velmi vysoké koncentrace látek, takže to rostliny spálí. Proto se ředí.

    Zajeď si do nejbližší stáje pro koňský hnůj.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam