OGMIOS: a nevysycha ti to pak, kdyz mas kompost navrch?? mne to u nas prislo ponekud suboptimalni...

OGMIOS: Díky. Toho nerytí se právě docela bojím, byla to sice původní vize, ale když jsem do toho teď trochu kopla, tak si moc nedovedu představit jak to bude vypadat po létě. Jestli nebude lépe to první na podzim vylehcit víc do hloubky - písek, pyliny. Pokud by to v 1.roce vyřešilo 10 cm kompostu, tak bych skákala 3 metry vysoko radostí. Nu hřiště je to dost velké, takže asi budu mít šanci odzkoušet víc věcí, včetně těch vyvýšených záhonů.

YEMANJA: no tohle jsem chtel vedet. Na intenzivni zeleninove zahony dodej kompost, kompost a zase kompost. Zacni ho vyrabet ve velkym a nebo si dovez co muzes. Dodej stopovy prvky. Za mne cilova vrstva kompostu pro prvni rok je +-10cm. Kazdej dalsi rok pridej aspon 3cm. Vrstvit neorat. Kompost ma pak funkci i jako mulc. Orat/ryt pouze v pripade vyskytu skudcu ktery musis vyrejt. Pred navrstvenim je nejlepsi zbavit plochu upornejsich plevelu.
Na mene intenzivni plose jedleho lesa muzes mulcovat a tim kompostovat plosne. Tohle jsou moje takovy postrehy po letech jak se postupne propracovavam ruznyma zpusobama od neurodnejch pud k "ty kraso to to roste" :D

HOUBA: když se zamyslím nad plochou povolenou k těžbě a spotřebou, tak máš pravdu. Musí to dovážet.

OGMIOS: možná bych potřebovala přiblížit otázku. Ideál je částečně zásobovat malou rodinu zeleninou. Najít si nějaký funkční model točení tratí a polykultur, aby půda dlouhodobě prosperovala...hlavně teď mám pocit,že půda potřebuje hodně opečovat a nějak vynahradit dosavadní malou návratnost živin. No zas je možná fajn, že pesticidy,herbicidy a podobně se jí taky netknuly. Zbytek zahrady je pomalu doklepávající broskvový sad, kde bych chtěla postupně dojít k něčemu připomínajícímu jedlý les,ale to bude na delší lokte.

MAR_TINA: mně tak ne, ale pokud vezmu dopravu jako takovou, tak slisovaný vysušený kokos má cca 1/10 svého objemu ve vlhkém stavu a je lehký, tudíž dopad dopravy dovozu rašelin ze 100 km vzdáleného místa bude podobný jako u 1000 km vzdáleného kokosu.
S hýčkáním vlastní půdy naprosto souhlasím. Bohužel to neřeší to, že teď u půl květináčků netuším, jestli ty lezoucí děložní lístky jsou vytoužená agastache nebo máta dlouholistá, nebo nějaký plevel ze zahrady (to spíš). A kompost z kompostárny v okolí jsem vyzkoušela jednou a stačilo - vzali jsme odtud před dvěma lety zeminu smíchanou s kompostem a bylo to plný plastovýho odpadu a vůbec to nepřijímalo vodu - chtěla jsem tím rekultivovat mírný svah na dvoře (od původního majitele vybetonovaný do dvou schodů) a když jsem tam něco zalila, voda prostě stekla po svahu dolů jako po igelitu. Použitelně to začíná vypadat až teď, ale stále žádná výhra.
Nevím tedy, kolik na sazeničky spotřebujete zeminy vy ostatní, já očekávám, že bohatě vystačím se dvěma balíčky, co jsem dneska koupila a každý z nich měl při koupi velikost asi tak jako čokoláda co zdlábnu během 14 dní - po namočení každý 10 l.

MAR_TINA: mě taky úplně ne, ale na druhou stranu to je obnovitelný zdroj, což ta rašelina úplně není. Otázka je jestli sem(případně do EU) nevozi kokosy a u nás z toho až dělají různé kokosové vyrobky a vlákno je pro ně odpad.

Ty obecný kompostarny jsou dobrý, trochu mě štve, že lidi jsou prasata a jsou v tom střepy a kusy plastu, ale to se třeba časem zlepší, až to lidem dojde.
Ideál je pak kompost domácí, kdy si člověk hlídá, co tam dá.

MAR_TINA: Těžba rašeliny je jedna z věcí, co odebírá naší krajině schopnost zadržovat vodu. Takže to, že se vozí od Soběslavi za plus nepovažuju.

kdybyste sháněli zeminu bez rašeliny na předpěstování, tak lidl teď má kokosovou. Za mě super i v tom, že jak je lignocel bez vod stlačenej, snižujou se náklady na přepravu :)

WASPER: kdy je pul sezony sucho a pak přijdou deště rozpraská každé rajče - to kouzlo se jmenuje zálivka v době sucha.

ESELVIRA: Mno ten článek psal asi debil. Je jasný že když pěstuješ rajčata venku tak F1 což jsou hybridy do skleníku, tak to nebude nejlepší. V současných podmínkách, při pěstování venku kdy je pul sezony sucho a pak přijdou deště rozpraská každé rajče.

Používání semínek z narostlých plodu je vždy sázka do loterie protože nikdy nevíč jaký pyl oplodnil tvoje rajčata. Přesně proto se kupují sadbová semena. Teoreticky po x-te generaci se vrátí zpět původní genofond divokého rajčete.

Proč není hybridní F1 osivo vhodné k semenaření?
https://www.permazahrada.cz/hybridni-f1-osivo-semenareni/

YEMANJA: a co s tim miatem chces delat? Jakej je ideal kteryho chces dosahnout?

SANCHA: ráda, domluvíme se poštou :)

LEJIMADA: Byla bys ochotná poslat nějaké topinambury? Na výměnu mám akorát fazole, rucolu nebo kopr, a sušené bylinky.