MAR_TINA: tak nejenom vlašák je ořech, lístky, kaštany, možná i pekany by šly.


KUATO: na jednu stranu máš pravdu, na druhou (kor když neudláš pořádný prostřihy), tak stromy ploděj 100x víc než spotřebuješ, ale postarat se o to musíš tak jako tak, nebo ti v sadu hnije tuna ovoce a nevidíš na stromy přes hejno vos. A co chceš dělat s metrákem ovoce - něco sníš, něco zavaříš, podaruješ všechny známý a furt ti 95% zbejvá, my to všechno pálíme a na zahradě máme tak deset 50l barelů plus nespočítatelný množství demižonů, kde to všechno kvasí.

KASTA: ono to je celý o dost složitější, proto jsem se mar_tiny ptal, v čem to spatřuje. neumí odpovědět, to mi ale nevadí.
naštěstí jsem již připravenej a cejej rozdíl je, že jsou obecně lesní půdy obecně kyselejší, mají o něco menší bonitu než některé zemědělské půdy, humusový horizont je výrazně lehčí než u zemědělské půdy a tvoří ho organickej detrit. ovšem zatím jsem nikde nenašel, za jak dlouho ta změna nastane. tzn jestli ze zemědělské půdy přejdou vlastnosti půd k lesním během jediné lidské generace. podle mě ten proces potrvá mnohem dýl a IMHO to co pozoruješ jen je akumulace hrabanky.

OMNIHASH: ořech není špatný nápad, jen se blbě likviduje listí v místech, kde se nesmí pálit.
Máme malý sad a zeleninovou a okrasnou zahradu a nejméně jsme v sadu. Pak brambory, pak zelenina a vítězem v pracnosti je skalka :)

Skoro bezúdržbová a půdě prospěšná je vojtěška nebo jetel, vyseješ, počkáš, posekáš, usušíš a někomu dáš. Otázka je, kde je zahrada, jestli u domu nebo za vsí. Jestli se majitel chce koukat na pole s vojtěškou.

MAR_TINA: to nepopírám, jenom mi přijde, že u sadu je ten podíl práce extrémní a vysledky tomu úplně neodpovídají. Pokud nepálíš, tak ti stačí dva tři ovocný stromky zastřihovaný na rozumnou velikost, pokud bych už chtěl sázet plodící stromy, tak nějaký ořechy, co aspoň vydržej poživatelný dýl, než tejden.

MAR_TINA: zrovna nad timhle jsem nedavno premyslel. meli jsme tu na zahrade nekolik cca 50i letych smrku (v r 2018 vsechny uschly). zkoumam pudu pod nima a je to takova ta klasicka lesni - jehlici, hrabanka a pod tim takova ta popelave seda, prachova. Pritom tu driv byl sad s travou na jilovym podlozi, jako je to vsude kolem. ja si vzdycky myslel, ze to funguje jen opacne - puda v lese je vychozi stav a obdelavanim se z ni ziska ta polni/zahradni. ted vidim ze zpatky se to vraci taky celkem rychle

MAR_TINA: a jak ?

PALEONTOLOG: změní se chemismus a složení mikrobioty

MAR_TINA: a jak to prosímtě změní půdu ?

MAR_TINA: díky podobně dobrácký radě máme sad a babička operaci zad... navíc to překvapivě nikdo jíst nechce, páč po prvním kýblu třešní/jablek/whatever máš do konce sezóny dost, ale furt jich tam dalších 499 zbejvá.

OMNIHASH: jo a dobrý jsou třešně a višně, co nestihneš otrhat, sezobou špačci.

MAR_TINA: ovocnej sad skoro bez práce může říct jenom člověk, kterej nikdy žádnej neměl! Máme deset stromů a sbíráme ovoce minimálně dvakrát tejdně pár hodin v kuse...

BASTOCH: pokud získáváš moč že separační toalety, udělej z ní neseparacni a nebudeš muset řešit co s ní... Jinak k dotazu bych to spíše nedával, úplně si to už nepamatuju, ale tyhle různý mocoviny mají negativní vliv na žížaly i běžné na poli.

další hnojový dotaz. měl jsem na zahradě dva roky koně a z toho 1000m2 je totálně prosraných a seno zadupané v bahně. teď to kamarád rozhrabe bránama a pak je otázka co s tím? na jedno místo usem si říkal že vysadím pawlovnii ať je tam brzo stín. k potoku dám maliny ale jinak vyloženě záhony nechystám. co byste tam sadili?

Máte někdo zkušenosti s močí do vermikomposteru? Do kompostu jí normálně leju,ale nerad bych si pobil žížaly, případně je presolil.
Je to vanová velikost, přemýšlím jestli ji tam vůbec lit, pripadnr třeba ředit s vodou?