PALEONTOLOG: My mám podobnou situaci v jednom svahu na zahradě, za kterým je u silnice, která je výše posazená než ta zahrada (rozdíl asi 3m) . mezi plotem a silnicí jsou staré akáty. v tom svahu rostou jen bezinky a vlaštovičník s kopřivama. Je úplně na troud.
U něj by tomu ještě napovídalo to,že ty smrky uschly. v porchové vrstvě už zřejmě nejsou žádné živiny a voda.

EXCITE: popelavě šedá by mohla být chemická zelená, aneb redukovaný železo nedostatkem kyslíku, ale netroufám si hádat.

KASTA: ta popelavě šedá ůda je imho vyžraná a vysušená od povrchově kořenících smrků

PALEONTOLOG: nedelal jsem nikdy pokus, ze bych mel kompost s oresakovym listim a druhy bez a porovnaval nejak vysledky. prijde mi, ze kdyz se mu da dost casu, vapna (kvuli pH) a namicha se to s dalsima vecma, tak je to zpracovatelne a nevsiml jsem si, ze by to nejak stradalo. delam to tak ale hlavne proto, ze jsem liny to resit jakkoliv jinak :o)).

MAR_TINA: pravidelne vapneni proti nemu nepomaha? nikdy jsem nevyhrabaval, ale asi bych to taky hodil na kompost a extra povapnil..

KUATO: ještě jsem slyšel, že je listí z ořešáku pro ostatní kytky jedovatý, já ale viděl růst trávu docela v klidu. jiný plodiny jsem nezkoumal, nemáš nějakou zkušenost ? :)

Co děláte s vyhrabanými mechy z trávníku (pořád nám roste)?

KUATO: ono porazit ořech necheš a to listí pálit nebo odvážet je na budku :) plus tam máš slupky, nejen listí, je toho fakt hromada a vyplatí se to zpracovat. ale jsou různí zahradnící, někteří "vždycky" a jiní "nikdy :D

PALEONTOLOG: jj, vrstvim to podel stodoly, aby na to stekala ze strechy destova voda (a optimalne to tlelo) plus to chce nesetrit vapnem a po dvou letech uz pridavat na kompost.

OMNIHASH: na pekany jsme koukali a ... nešly :(((
Kaštanovník máme maličký záměrně, ale lze z toho vypěstovat pěkný strom, který v Polabí nebo na jižní Moravě jednou za 10 let plodí. Listí v pohodě. Plody kurevsky píchaj a ty píchavé obálky rostou každý rok, jen nemají pořádný kaštan uvnitř:)

Rozumné řešení koupit velký pozemek se staletými pekany někde v Louisianě mi neprošlo.

jinak o tom ořechu je to věčná otázka, někdo to v klidu kompustuje, jen to trvá dýl

MAR_TINA: tak nejenom vlašák je ořech, lístky, kaštany, možná i pekany by šly.


KUATO: na jednu stranu máš pravdu, na druhou (kor když neudláš pořádný prostřihy), tak stromy ploděj 100x víc než spotřebuješ, ale postarat se o to musíš tak jako tak, nebo ti v sadu hnije tuna ovoce a nevidíš na stromy přes hejno vos. A co chceš dělat s metrákem ovoce - něco sníš, něco zavaříš, podaruješ všechny známý a furt ti 95% zbejvá, my to všechno pálíme a na zahradě máme tak deset 50l barelů plus nespočítatelný množství demižonů, kde to všechno kvasí.

KASTA: ono to je celý o dost složitější, proto jsem se mar_tiny ptal, v čem to spatřuje. neumí odpovědět, to mi ale nevadí.
naštěstí jsem již připravenej a cejej rozdíl je, že jsou obecně lesní půdy obecně kyselejší, mají o něco menší bonitu než některé zemědělské půdy, humusový horizont je výrazně lehčí než u zemědělské půdy a tvoří ho organickej detrit. ovšem zatím jsem nikde nenašel, za jak dlouho ta změna nastane. tzn jestli ze zemědělské půdy přejdou vlastnosti půd k lesním během jediné lidské generace. podle mě ten proces potrvá mnohem dýl a IMHO to co pozoruješ jen je akumulace hrabanky.

OMNIHASH: ořech není špatný nápad, jen se blbě likviduje listí v místech, kde se nesmí pálit.
Máme malý sad a zeleninovou a okrasnou zahradu a nejméně jsme v sadu. Pak brambory, pak zelenina a vítězem v pracnosti je skalka :)

Skoro bezúdržbová a půdě prospěšná je vojtěška nebo jetel, vyseješ, počkáš, posekáš, usušíš a někomu dáš. Otázka je, kde je zahrada, jestli u domu nebo za vsí. Jestli se majitel chce koukat na pole s vojtěškou.

MAR_TINA: to nepopírám, jenom mi přijde, že u sadu je ten podíl práce extrémní a vysledky tomu úplně neodpovídají. Pokud nepálíš, tak ti stačí dva tři ovocný stromky zastřihovaný na rozumnou velikost, pokud bych už chtěl sázet plodící stromy, tak nějaký ořechy, co aspoň vydržej poživatelný dýl, než tejden.

MAR_TINA: zrovna nad timhle jsem nedavno premyslel. meli jsme tu na zahrade nekolik cca 50i letych smrku (v r 2018 vsechny uschly). zkoumam pudu pod nima a je to takova ta klasicka lesni - jehlici, hrabanka a pod tim takova ta popelave seda, prachova. Pritom tu driv byl sad s travou na jilovym podlozi, jako je to vsude kolem. ja si vzdycky myslel, ze to funguje jen opacne - puda v lese je vychozi stav a obdelavanim se z ni ziska ta polni/zahradni. ted vidim ze zpatky se to vraci taky celkem rychle

MAR_TINA: a jak ?

PALEONTOLOG: změní se chemismus a složení mikrobioty