• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    TSOHpermakulturni zahrady, zemědělství a tak... aneb upadající kult Přemka Podlahy
    KASTA
    KASTA --- ---
    jeden tip: jestli sháníte větší, zakořeněný keře, hlavně stálezený nebo rarity apod a nevadí vám připlatit za kvalitu, tak Safro v Praze Stodůlkách (havlis.cz) má listopadovou slevu 20% na vše. já dostal za úkol zařídit, aby zahrada byla zelená i zimě, a současně, aby zůstala divoká a užitková (takže žádný thuje, bobkovišně, buxusy nebo panašovaný brsleny). takže jsem vybral dub cesmínový a uvidíme jak dá klima u nás na zahradě...
    DEIKSAC
    DEIKSAC --- ---
    BHA: Zadrhel je v potrebnem mnozstvi, treba u levandule vytezek z cca 50litru (napechovany) hmoty asi 30ml oleje. Destilujes normalne vodni parou, varak treba ze sudu od piva. Libovolna kolona na paleni koralky je dobra i na tohle.
    KUATO
    KUATO --- ---
    XCIDER: jj, k te pracnosti - jednou jsem zkousel destilovat parni destilaci azulen z hermanku, mel jsem skoro cely plny 60ti litrovy kotel kvetu a vysledek byl neco pres 10ml oleje plus 5 litru hermankove vody, ktera presla taky.. po druhe uz bych do toho nesel a radeji budu budovat republiku jinou smysluplnejsi praci :o)
    XCIDER
    XCIDER --- ---
    XCIDER
    XCIDER --- ---
    99 procent esencialnich oleju se vyrabi destilaci s vodni parou. tj. bud se vari v kotli voda+bylinky, nebo se vari samotna voda a para potom prochazi sitama s nasypanou rostlinnou hmotou. Potom se to zkondenzuje v chladici a pokud je podil toho oleje dost velky, oddeli se a vyplave na povrch, kde se da normalne odebrat kapatkem nebo v oddelovaci nalevce. Hlavni zadrhel je v pracnosti a mnozstvi bylin, ktery jsou potreba, vetsinou se po prvni destilaci olej neoodeli, protoze ho je malo, je treba zkondezovanou smes znovu nalit do kotle a destilovat s ni dalsi varku bylin, tak dlouho nez se olej zacne destilovat. To co se prodava jako "ruzova voda", popr. "pomerancova voda", je prave takovyhle meziprodukt.
    Jako dite jsem to parkrat zkousel, na prvni destilaci se da dostat par kapek oleje z bylin, ktere maji silice fakt hodne (napr. salvej nebo tymian), ale ta pracnost je skutecne velka....
    JESTEDMAN
    JESTEDMAN --- ---
    KASTA: nemyslím si, že by se to mělo mísit nebo v tom rozpouštět, ale je to přidáno do kotle při destilaci, ta voda nedovolí to přepálit, s párou odchází i olej, který se dá pak snadno oddělit
    KASTA
    KASTA --- ---
    JESTEDMAN: olej se s vodou nemísí.... ale tahle debata už sem asi stejně nepatří
    JESTEDMAN
    JESTEDMAN --- ---
    KASTA: řekl bych, že u nejkvalitnějších se rozpouštědlo nepoužívá, případně se jen přidá voda
    KASTA
    KASTA --- ---
    BHA: podle mě univerzální postup je, že použiješ nějaký organický rozpouštědlo, který ti vezme ten olej z bylinky a z něj ho pak musíš dostat - nejspíš destilací, nebo by možná šlo to rozpouštědlo jen i nechat odpařit (eter), ale to mi přijde trochu problematický kvůli výsledný čistotě toho oleje, nevím. Jestli máš nějakej jednoduchej návod, sem s ním!
    ANNONKA
    ANNONKA --- ---
    BHA: není na to potřeba destilační přístroj?
    ANNONKA
    ANNONKA --- ---
    MAR_TINA: tak jsem zase o něco poučenější, DĚKUJI!!!!!!
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    ANNONKA: hledej canadian cranberry harvest
    oni to pěstují v takových poldrech, které na konci sezony zaplaví vodou, brusinky vyplaví a pak udělají zátah jak na leklý ryby :)
    ANNONKA
    ANNONKA --- ---
    JO............................JÚ..............................OPRAVDU
    Jak to roste než to sklidí?
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    ANNONKA: ty velký, kanadský. na tom detailnám záběru je i vidět uschlé okvětí
    canadian cranberry harvest - Google Search
    https://www.google.com/...P5rmeKA&bih=1068&biw=1920&client=firefox-b-d&safe=off#imgrc=dUmNV6Bkk4jK8M
    ANNONKA
    ANNONKA --- ---
    Tak to asi nebude pravda, pokud jeden plod brusinky není velký jako střední cibule..................... navíc to video je o sklízecích strojích a ty tam na začátku nějak ryjí-hrabou... a pak teprve plavou ty plodiny a jsou stahovány sítí
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    ANNONKA: brusinky. se jenom v té vodě plaví, nerostly tam.
    ANNONKA
    ANNONKA --- ---
    Prosím vás, víte někdo jaká plodina je sklízena na tomto videu jako první? V tom "rybníku".....
    https://www.youtube.com/watch?v=KJHBaUs7vWc
    MART1NKA
    MART1NKA --- ---
    YEMANJA: Mám levné zvýšené zahony z Hornbachu natreté eko náterom. Nerozoberám ich. Zároveň nečakám, že vydržia viac ako 3-4 roky. Mám ich v Prahe len 2 ks na takú tú zeleninu, o ktorú sa treba každý deň starať - rajčata, okurky a nejaké rezané kvety, čo treba polievať. Na druhej záhrade ich mám tiež, ale ako ochranu proti hrabošom a pod nimi mám pletivo. Ale je to fakt skôr na malé pozemky stylu urban gardening. Na veľkú plochu je to podľa mňa pracné a príliš drahé.
    K no dig (mimo zvýšené) - to kartónovanie na začiatku mi je trochu proti srsti, na to sme sa vyflákli, ale čo som urobila je, že som odstránila drny a korene pampelišek a tú dieru zasypala kompostom, trochu to premiešala s tým, čo sa uvoľnilo pri vyrývaní drnov a odvtedy len odplevelujem. Mne príde rozumné si z permakultúry vziať tú dôležitosť dodávania prírodných hnijúcich zložiek na povrch pôdy namiesto sústavného odstraňovania odumretých častí rastlín a následného hnojenia umelými hnojivami. Kopem keď vyberám alebo sadím, nie preto, že je podzim.
    KASTA
    KASTA --- ---
    YEMANJA: je to samozrejme o vyuzivany plose, my mame vsechny zahony vyvyseny (nebo spis terasovity) ve svahu v divocine, ale na plochu toho zase tolik neni. Nadsenci typu J. Svobody na jejich zakladani radi najmout si bagr! My jsme tu na jilu ale veskerou zeleninu pestujeme vlastne v kompostu. Par mensich vyladenych zahonku a zbytek je prirodni zahrada.
    MAR_TINA
    MAR_TINA --- ---
    YEMANJA: část jsme využili na batáty, ty sklízíme technikou rozebrat ohrádku a ručně je vyhrabat ze zeminy - jsou křehké, nejdou vyrývat, tam to je jasný. Menší část jsme zatí měli umístěnou dočasně, tak jednak přijde přesun a jednak to dřevo přes zimu dost trpí, na jaře vyndáme pěkně suché a natřeme znova. Nechat to na zahradě, je to za pár let kaput.

    Jinak zkušenost z trvalých záhonů na naší dost jílovité půdě je, že je každý rok tužší a více vysychá / zamokřuje se. Květinové záhony mám založené na směsi - naše půda, písek, kompost nebo rašelina, dle výsadby a nějakým tím kypřením hnojením to +/- udržuju. Ale na větší plochu si to moc neumím představit - vyměňovat nebo vylepšovat půdu na 200 m2. V části sad s trávou je půda vcelku příšerná, ale tam to nevadí / sotva lze měnit. Prostě pěstujeme stromy a hnojíme a zaléváme a sekáme dle účelu 2x ročně něco a něco (posezení, chůze) častěji.

    Na druhou stranu uznávám, že zrýt spolu se zbytkama zelené hmoty před zimou, na jaře přidat kompost / hnůj a pak sázet dělám proto, že "se to tak dělá". Dost věcí zjišťujeme, měníme, zkušíme nové postupy, ale pořád na tom základě zahrádkaření naučeném od předků.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam