• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
  • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    SAJMONDEEFilosofování o nebyčejně obyčejných věcech
    ROLAND
    ROLAND --- ---
    EL7334: Neberu to vůbec jako pruzení, takže nevidím ani důvod se za co omlouvat.

    Na tu příručku se zkusím donutit pročíst. Já jinak nečtu, což je pro mnohé asi jako červený hadr nebo WTF kde, jak jsem se dostal k tomu co „vím/tuším?“.

    Jo je to o parametrech těch příkladů a jak přesně jsou definovány. Odvěký problém třeba v zákonech.

    Vzpomněl jsem si na pěkný příklad hádanky v Alence. Jak jeden říká jen lež a druhý pravdu. Takže které dveře jsou ty správné? To mě umí vždy i teď vykolejit že si neumím zapamatovat to řešení nebo vůbec přijít na to řešení znovu sám.
    ROLAND
    ROLAND --- ---
    EL7334: Filipika to už jsem hodně dlouho neslyšel.

    Ale máš pravdu souhlasím. I když tedy ani s tou pravdou a lží si úplně nejsem jist, pokud zahrnu nějaké situace co se dostávají do superpozice?

    Ano zlo a dobro je hodně ošemetné a záleží i na jaké straně člověk stojí.

    Asi tak jako pokud mince padne na hranu a jedna strana vidí panu a druhá orla. Ale ani jedna z těch dvou stran se nemůže podívat na druhou stranu nebo s mincí nijak hnout. Jak se zjistí zda obě strany říkají pravdu nebo lžou? Takže pak asi musí nastoupit víra? Nebo že třetí bod, který rozhodne?
    A nebo pokud přidáme pravidlo, že mince má na každé straně něco jiného.

    Já se tedy na to dobro a zlo dívám formou rovnováhy? A dobro beru jako směr v před a zlo řekněme jako zpět?
    A tak nějak v rámci zachování důstojné existence?
    ROLAND
    ROLAND --- ---
    EL7334: Moc pěkné, Já jsem si třeba s tou elektromobilitou výpočty nedělal. A zůstal spíše v teoretické rovině. I když dnes už vím že to není jen o té energii, ale i o surovinách. A co jsem si našel. Tak že aby se současný elektromobil stal ekologičtějším než spalovací auto. Musí se s ním najet asi 140tis kilometrů.

    A ano toho pointu dvou stran jsem si už dlouho vědom. Prvně jsem si toho všiml díky hraní her. Technologie vs Masa. Takže z matematického hlediska je to jednoduchá rovnice, která strana „zvítězí“?

    Problém je pokud vezmeme pravdu vs lež či to „dobro vs zlo“. Už delší dobu pocituji, že zlo má ohromně navrch a vítězí. Pokud jsem tě dobře pochopil.

    Inteligence či vědomostí lidí klesají a čím dál častěji vidím jednání hlouposti? nebo jak to nazvat, Nebo spíše zaslepenosti?

    Tedy ačkoliv nejsem vysokoškolsky vzdělaný, tak si mnohem více rozumím s těmi lidmi co jsou vzdělaní a co i vědí více než já. A diskuze s nimi je mi povětšinou příjemná. Jen doufám že pro ně se mnou také a ne jen ztrátou.

    Ano diskuze. To mi hodně chybí. Většinou i hlavně tady na nyxu nařážím. Jakmile má někdo jiný názor než většina je okamžitě označen za nepřítele a spouští se purge proces. A tak najít lidi co jsou schopni nějaké skutečné diskuze považuji za velkou vzácnost.
    To kdy si obě strany v případě sporu mohou ponechat svůj názor a nejsou za něj odsuzování. Tedy pokud to není názor ve smyslu jako třeba že je potřeba zotročit lidi apod. Prostě něco hodně špatného a destruktivního.

    I když párkrát jsem zkoušel přemýšlet jak to mají ti na druhé straně co zlé věci považují za dobré. K tomu mě tak nějak přivedl symbol Ying Yang.
    ROLAND
    ROLAND --- ---
    Tak teď jsem se pro změnu v té mé pavučině zasekl ohledně komunikace a lhaní.
    Viděl jsem nějaký dokument: Historie Fake News. Pokoušel jsem i zkontrolovat fakty z dalších rozdílných zdrojů a informace v dokumentu tak mohu řekněme brát za pravdivé.

    Zajímavý je vývoj Fake a lží či pohádek s příchodem novin. Kdy už tehdy americké noviny tedy počátky bulváru a kdy se noviny zpřístupnily i dělníkům a intelektuálně a myšlenkově slabší populaci. Kdy a jak jsem pochopil tyto informace braly řekněme spíše jako podnět k diskuzi s ostatními co si o tom myslí. A kdy i tyto výmysly byly brány asi spíše i jako zábava. Ještě jako malé dítě v 80 letech jsem si všímal a mohu tak porovnat, že alespoň v naší republice a mezi dělníky to vesměs ještě i tak fungovalo. I když soudruzi se hodně snažili.

    Tehdy mi přišlo, že ještě nějak existovali i důvěryhodné zdroje a kontroly faktů, plus že člověk nebyl tolik informačně zahlcovaný a také nebyly tak pokročilé technologie. A kde se ještě řekl bych tolik neútočilo na to rozbíjení kontroly faktů a pravdy.

    Dnes v dobách internetu a pokročilých technologií, kdy brzo nebude problém dělat i celá falešná videa, kdy ani zkušený jedinec v téhle oblasti bude mít problém rozlišit jestli dané video a audio je pravé nebo falešné.
    Kdy rozvojem AI už dnes na textové bázi je téměř nemožné rozlišit zda na druhé straně komunikuje živý člověk nebo AI algoritmus s dostatečně bohatou databází informací.

    A v současnosti to cítím tak, že mi chybí nějaký bezpečný zdroj, a kdy si v některých věcech nejsem jist pravdou či skutečností u věcí, které jsem fyzicky zažil.
    Přijde mi že mi chybí věrohodné zdroje informací. Málo která informace se dá řekněme potvrdit že 1+1=2. A že čím dál častěji a to předně v tom virtuálním prostředí je to spíše tak že 1+1=?. Kdy hodnota je dle toho jakou vážnost a oporu či potvrzení hodnoty uznává řekněme většinová nebo ta nejsilnější skupina těch co něco tvrdí.
    A pokud je nějaký oponent co tvrdí něco jiného, je označen za nepřítele nebo něco co musí být zlikvidováno.
    A tak místo poklidného přemýšlení a porovnávání názorů se dějí myšlenkové nebo ideové války. Téměř bez nějaké šance aby si obě strany mohly zachovat to své a vycházet spolu v klidu a míru i přes opačné pohledy.

    Nebo jak to vnímáte vy? Tu současnost a sociální a komunikační formu mezi lidmi? Tedy předně ve virtuálním, ale pak i v tom nevirtuálním prostředí? Kdy to virtuální mi přijde, že získává nebo získalo téměř absolutní převahu nad tím reálným? A ten reálný se pak odvíjí na základě virtuálního. Místo aby se odvíjel na základe skutečností toho reálného?
    ROLAND
    ROLAND --- ---
    SAJMONDEE: Ano, pravda je to subjektivní. A mé myšlenky se zaseknou asi nejčastěji, když se mi nechce komunikovat, ale musím, protože pracovní dotaz. Který obvykle spatřuji za nesmyslný? A nebo abych nebyl neuctivý.
    SAJMONDEE
    SAJMONDEE --- ---
    ROLAND: ze nemas s kym komunikovat je take subjektivni. Ono se vzdy da s nekym komunikovat, ale ne vzdy nas to uspokojuje. Jo mozek je pekna mrcha a to, co nas leckdy lehce uspokoji, nas jindy horkotezko i jen zaujme.
    ROLAND
    ROLAND --- ---
    PETRAELECTRA: Ano, živé bytosti, jen si nejsem jist a vlastně nevím co je to vědomí? Jen to co jsem si o tom trochu přečetl. A protože se i trochu zabývám myšlenkou umělé inteligence, tak ta je založena na nějakých vzorcích-algoritmech, které v nějaké fázi mohou ustoupit do pozadí když si umělá inteligence začne sama sebe uvědomovat. U ní je kódem počáteční program. U lidí je tím řekl bych DNA.

    Ale řekl bych že tak nějak všichni reagujeme na základě nějakých vzorců či vzorů, které si asi většinou ani neuvědomujeme, ale dají se označit a do té matematiky dosadit a tak se vytváří algoritmy chování a predikce chování. Například asi nejhojněji to využívají reklamy a sociální sítě a vůbec internet.

    To je hodně těžká otázka na kterou neznám stále uspokojivou odpověď. Jen jeden člověk mi přijde pro mě málo, jako málo vstupů. A také pro správnou korekci myšlenek, potřebuji i jiného oponenta než jen sebe.

    Spatřuji v tom i nějakou formu sobeckého já a nějaké pohodlnosti? Momentálně se cítím řekněme ztracený.
    Že bych rád o něčem nějak komunikoval, ale nemám s kým.
    PETRAELECTRA
    PETRAELECTRA --- ---
    ROLAND: nedívej se na to matematikou ani fyzikou, bavíme se o lidských bytostech s vědomím. Takže na to nejdou jednoduše aplikovat vzorce.
    Vnější podnět je relativní. To, že je někdo jiný ho nemusí automaticky izolovat mimo společnost, naopak může tím získat nové lidi.
    A když izoluje, záleží jestli mu to vadí, pokud ano, připadá si osamocený.
    Chtěl bys být raději na světě s jedním člověkem, s kterým si skvěle rozumíš nebo s miliardou lidí, s kterými si nemáš co říct.
    ROLAND
    ROLAND --- ---
    PETRAELECTRA: Já si tím nejsem vůbec jist a ani se nedokážu sám se sebou shodnout.
    I kdybych chtěl ignorovat, že žijeme dualismu.
    A když se dívám na tu Izolaci tak vidím její vznik oběma směry.
    Když někdo je jiný nebo nějak výrazněji vyčnívá, tak vnímám že izolace přichází předně z venčí.
    I v mnoha filmech a příbězích třeba s hypotetickými mimozemskými bytostmi to tak obvykle bývá.
    Třeba Super8 nebo Arrival?

    Takže je to skutečně tak, že je to dáno tou vnitřní, která působí tu vnější?
    Pokud se na to podívám matematikou a fyzikou, tak tam je to dáno co je silnější. Takže dle toho se domnívám že nejčastěji to bude právě naopak, že ta vnější způsobuje tu vnitřní?
    PETRAELECTRA
    PETRAELECTRA --- ---
    ROLAND: jasně, že vnitřní způsobuje tu vnější. Vnímání sebe sama je subjektivní. Je to realita z vnitřního pohledu.
    ROLAND
    ROLAND --- ---
    Docela rád bych tuto diskuzi oživil. Po více než čtvrt století sebezapírání a zakazování bych si rád jen tak zafilosofoval. A nějak vhodnější diskuzi jsem nenašel. Přemýšlel jsem i několikrát jestli to nezkusit studovat.
    Jen nějak vždy chyběla motivace a důvod. I když přemýšlet o různých věcech a řekněme i nesmyslech mě baví, když mám chuť a náladu. A asi řekněme jako takový základ pro své myšlenky se většinou vydávám k základním matematickým operacím. Plus, mínus, násobení a dělení.

    K poslednímu tématu v záhlaví mě napadá:
    Jak na Izolaci pohlížet. V současnosti je to hádám asi i čím dál silnější téma a i takový přehlížený problém společnosti.

    Jaký vlastně je vztah mezi izolací vnější a vnitřní?
    Způsobuje vnitřní izolace tu vnější a nebo je to naopak a nebo mezi nimi v základu není žádné pojítko a můžeme na ně nahlížet jako na dvě samostatné skupiny, které spolu logicky reagují?
    LOBOOMF
    LOBOOMF --- ---
    [ LoBovy básničky / divadlo / 19.1.2018 / CR - Jihocesky kraj - Pí 3.141 Písek ]

    Pokud budete míti kdokoli zájem, přijďte se podívat do Královského města Písku do krásného podniku jménem Pí 3.141 =X-)
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    PIZI: citace :"V čem je rozdíl mezi cílem a smyslem života? V čem se ty pojmy liší, že se ptáte takto?"

    Co říkáte v minulých příspěvcích, tak bych s tím celkem souhlasil. Víte, já bych to dokreslil-zpřesnil o něco : Cíl, je vždy meta. Cíl je přání, idea. ( součtem je to radost ).Takže v životě může mít člověk mnoho cílů. Když jeden cíl dosáhne, splní, docílí, tak si zvolí, vysní další cíl.
    Pak : smyslem života je "děj" tedy, cesta k cíli ( jednou je hladká bezrozporná, jindy je trnitá, zlá...atd. ) Ceska k cíli naplňuje ony pocity, ony představy...naplňuje duši i mysl. Cesta k cíli je smyslem života a cílem života je ...je komplexně řečeno "RADOST", pocit radosti, pocit uspokojení. Jenže....(!) né každý má stehnou cestu a pak stejnou radost. Někdo prožije život v radovánkách, karty, chlast, nevěra, nemakačenko, šmelinaření, atd. ( pro společnost je takovej zátěží ); ale on sám má z toho pocit radosti, uspokojení On dojde na konec života a prohlásí : jóóó, to byl báááječný život ( a přitom kam vkročil tam škodil ). A jiný člověk, např. vědec, se dře snaží pracuje od vidím do nevidím, vychovává rodinu, miluje manželku, pomáhá kde se dá a přesto dojde na konec života a nemá dobrý pocit radosti, či štěstí, protože si myslí, že nezvládl toho víc, že víc chtěl a nestačil.
    Takže : cílem je sice radost, ale bohužel se k ní každý dopracuje jiným putováním po světě, jinou cestou, ač tato cesta je vpodstatě smyslem a náplní života.
    SAJMONDEE
    SAJMONDEE --- ---
    PIZI: souhlas.
    JOSEFDRUHY: rekl bych, ze hlavnim cilem lidstva bude hlavne prezit. sekundarnim cilem, vytvorit podminky pro nase kvalitni ziti.
    co se tyce smyslu zivota versus moralky, kazdy z nas ma moralku hozenou jinak a o jejim jadru se snad shodneme vsichni.
    PIZI
    PIZI --- ---
    JOSEFDRUHY: Nepochopil jsem otázku. Proto jsem se ptal na upřesnění na co se vlastně ptáte. Smysl i cíl mého života je být šťastný a spokojený. Považuji cíl i smysl za totéž.
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    PIZI: Napsal jsem Vám : Zkuste, pokuste se mi odpovědět co je "cíl" života ?, a co je "smysl" života ? Neurážejte se, opravdu Vás prosím, aby jste se neurážel za mopu následující kritikpou : To, co jste napsal, byla ona odpověď na mou otázku ??? ( já myslím že nikoliv ) Pokuste se o to znova !!!
    PIZI
    PIZI --- ---
    JOSEFDRUHY: Neříkám, že každý člověk potřebuje plán. Říkám, že smysl je totéž jako záměr tvůrce se kterým danou věc tvořil. Případně smysl může stanovovat majitel, který si například danou věc koupil s nějakým záměrem. Knihař vyráběl knihu se záměrem ji prodat, smyslem té knihy je vydělat knihaři peníze. Koupí si ji někdo, kdo jí podloží nohu stolu, teď je smyslem té knihy podpírat stůl.

    Takže alcapone jako vlastník svého života ho udržuje za nějakým účelem, chce se mít dobře, být bohatý, apod.

    Jak to udělat? Indoktrinací nejlépe od mládí.

    V čem je rozdíl mezi cílem a smyslem života? V čem se ty pojmy liší, že se ptáte takto?
    JOSEFDRUHY
    JOSEFDRUHY --- ---
    PIZI: Pane, říkáte, že člověk "potřebuje" pro život záměr, plán ... ano. Jenže jeden člověk ( např. Alka Pone ) "potřebuje" k naplnění svého života "plán, záměr" přepadnout co nejvíce bank, co nejvíce lidí při tom zastřelit, ...; jiný člověk potřebuje jinou vizi, mírumilovnou, prospěšnou, darující, např. vědec a....a ? každý tím pádem má "svůj" smysl života. Jak to udělat aby vítězil nějaký "lepší" smysl života ??? Je to smysl života ?
    Zkuste, pokuste se mi odpovědět co je "cíl" života ?, a co je "smysl" života ?
    SAJMONDEE
    SAJMONDEE --- ---
    JOSEFDRUHY: az budes delat, neco, co je uzitecne a zaroven te to naplnuje, tak je to smysl tveho snazeni. kdyz budes zit smysluplnne a spokojene, tak jsi nasel smysl sveho zivota. podle ma kazdy svuj vlastni smysl zivota a troufam si rict, ze nemusi byt jen jeden.
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam