KLEVKA: hele, fakt ne.
prijde mi, ze to beres tak, ze vsichni to maji stejne jako ty, ale jednak nekoho ruzne postupy uklidnuji a jineho stresuji, jak psala nienna, jednak nejde o to, jestli je miminko nemocne, ale staci, aby byla nejaka drobnost jinak, a uz funguji jine veci...

NIENNA:
MARKYSHA:
Ženy, já s váma souhlasím, že když jde o život a je miminko nemocné, tak vážení, měření, sledování je na místě. Taky jsme neměly s A. úplně pohádkové začátky po císaři, nulovém bondingu a prvním přisátí po x hodinách. Ale vážení v porodnici na pokoji pro mě bylo tehdá jako středověká tortura, prostě jsem nevážila, nešlo to, neměla jsem kdy... sestrám sem to prostě vysvětlila a desku pod miminko do postýlky taktéž s díky vrátila. Já z toho mám prostě pocit, že to nabourává sebedůvěru ženy a důvěru v miminko... Taky si pamatuju, jak jsem se bála před každým kojením, ale s každým kojením to bylo lepší a lepší a prostě přečíst si v té době tyhle rady a tipy , nebo potkat někoho, kdo by mi pomohl posílit mou kompetenci matky, tak mě to vážně uklidní. Jsou to spíš taková doporučení, ne dogmatické postupy. A je jasné, že když je zle a je mimi nemocné, má žloutenku, nepřijímá potravu, tak je třeba zasáhnout.

KLEVKA: já díky Bohu neměla problémy žádné, pouze jsem se pousmála nad tím, že neexistuje nevhodná velikost prsou a vzpomněla si, jak jsem bojovala se svou obr kozou a pidi hlavičkou novorozence, buď ho to zavalilo nebo jsem mu to tahala z pusy. Já spíš narážím na to, že podle toho letáčku není třeba odsávat, není třeba kojící čaj atd., což je první, co člověk slyší, když to vázne a imho to funguje. A že není třeba sledovat stolici - to mi přijde jako vysloveně nebezpečné tvrzení.

SANCHA: Vnímám to uplně stejně... A snažím se (a mé kolegyně též) maximálně vyjít nastavení té které maminky vstříc...samozřejmě tak, aby nedošlo k ohrožení dítěte (pokud má mimčo zánět ledvin, tak není o čem diskutovat - vážení kojení a plen je nutnost... ale vysvětlujeme proč a valná většina souhlasí, respektuje, váží...).
Co mi vadí jsou kategorická prohlášení, která hlásají "jedinou zjevenou pravdu"...ať už jsou z kteréhokoli tábora... Tak, jak to píše MARKYSHA... Pokud jsi matka, která zrezonuje s takovýmto letákem...a pak jí kojení nejde... tak to nutně musí vnímat jako osobní selhání - přeci "ona je dokonalá a od přírody k tomu navržená", tak jak to, že to nejde... Hrozně mi to vadí a lomcuje mnou vztek...ale to je tím, že na mém rameni (doslova) plakalo příliš mnoho maminek jen kvůli tomu, že s nějakou takovou představou neobstáli v realitě...

MARKYSHA: Asi tak... Stojí mě hodně sebeovládání nezačít ječet vůči všem takovým a jiným "jediným opravdovým pravdám"... Asi to dělám už moc dlouho... neznám pravidlo, co by nemělo výjimku (a pokud by mě takové napadlo, tak si myslím, že jsem se zatím s tou výjimkou nepotkala...).

Dlouho jsem věřila v pud sebezáchovi...že prostě, když dáte dítěti jídlo, tak ho sní, aby neumřelo hladem... Když jsem se s Lenkou coby miminkem stavila u kolegyň na návštěvě, tak tam měli miminko, co nejedlo...Matka neměla mléko a přes upřímnou snahu (větší až obrovské nasazení) nekojila a nekojila...mléko nebylo... Snažila se krmit UM, ostříkaným MM...kádinkou, lžičkou, hadička k prsu... dítě nic z toho nechtělo.. co nenakojila, to nebylo... Nikdo jsme tam nic takového neviděl...nikdy (a ano, maminka byla ze začátku podezírána z nedostatečné snahy)... Když jsem tam byla, poprosili mě, zda by se mnou mohli udělat experiment, aby se teorie potvrdila x vyvrátila... I nakojila jsem toto cizí miminko... ač jiná matka, prsa naprosto nevhodná ke kojení - tj. náročné si něco vzít, mléko pro jinak staré dítě... děvčátko pilo a pilo a pilo... Doktoři pak obvolávali ostatní nemocnice (neb inet a jiné zdroje mlečel)... a ukázalo se, že to opravdu pozorováno je...pár takových exemplářů, kteří prostě jinak než z prsu NE... i kdyby měli umřít hladem... (bývají to supersavci...takže jsou schopni rozkojit skoro každou matku... až na pár exemplářů a to je pak problém)...
A maminka zoufale přemýšlela, jak sežene kojnou... (kdyby mimčo chtělo MM, tak se dá sehnat odstříkané...to oni by kupovali...ale miminko nechtělo nic, co nebylo podáno prsem).

KLEVKA: To určitě - tvé posty mi jsou příjemé... myslím, že opravdu podporuješ, radíš a tak... Ale ten leták je psaný jinak než jak se projevuješ ty... oba... :-)

MARKYSHA: hm zajimave, teda takhle jsem to rozhodne nevnimala, ze by ten plakat tvrdil, ze vse co delaji je k nicemu. takhle to oslovilo tebe, protoze mas nejake zkusenosti. Vetsinu holek, co sem pise, se snazim vzdy podporit a poradit, kdyz muzu...

NIENNA: mně to v první chvíli úplně nakrklo, když tady denně čtu, jak se tady holky trápí, jak se snaží a pak sem někdo dá plakát, jak všechno, co dělají je k ničemu, protože jsou dokonalé a mělo by to jít samo a tak nějak jsem se vžila, jak by to působilo na mě. Kromě faktických chyb, které ty zminuješ, mi na to hrozně vadí, jak je to dogmatický, že to není postaveno tak, my máme takový názor, zvažte to, ale jako jediná a pravá pravda.

SAAYURI: Já myslím, že to přijde...až uvidí, že je miminko spokojené, vše se v dobré obrací...a tak... :-)

SANCHA: Uplně nevím, jestli se mi to chce sepisovat...bylo by to dlouhé, obsáhlé a pracné... Mě na tom nejzrádnější přijde to, že (až na pár výjimek) to nejsou vyloženě nesmysly... jen věci, co platí za nějakých okolností (které ale zde nejsou zmíněny) a za jiných už neplatí...

Tebe zajímá vážení - nejsem si jistá, který bod máš na mysli...
Pokud mluvíme o vážení před a po kojení... V zásadě souhlasím s tvým tvrzením...ALE - je to jediný objektivní způsob, jak zjistit co a kolik mimčo vypije (není dokonalý, ale nejlepší, co máme v ruce, pokud nechceme přesně odměřené dát do mimča sondou - což se mimochodem taky někdy dělá)... Takže v porodnici je to dost vhodná nezbytnost (nevím, jak ostatní, ale v mém případě - a u ostatních spolurodiček taktéž, jakmile se prokázalo, že mléko naskočilo, tak mi řekli "nevažte"... U Lucky jsem vážila dál z vlastní iniciativy, protože měla žloutenku a jediné, co funguje kromě svícení je dostatečný příjem MM, ale jak jsou spaví, tak dost často bývá příjem nedostatečný a o nějakém hlášení o jídlo si může člověk nechat zdát; mě to nijak neobtěžovalo, vážila jsem)....A pak ve spoustě dalších případů...
Ale jinak jak píšeš - všechno jde jak má... není důvod proč vážit (a plašit).
A dovolím si podotknout, že existují ženy, které vážení stresuje...existují jiné, které to uklidňuje (a překvapilo by tě, kolik maminek přijde se vzorně vedeným deníčkem - který po nich nikdy nikdo nechtěl - kdy, z kterého, kolik nakojili). Já sama váhu mám pro případy, kdy bych dospěla do bodu "nezbytný případ"... použila jsem ji párkrát a koupila jsem ji jen proto, že to byla dobrá nabídka... (kolegyně v práci mi to rozmlouvali...)
To co tam navíc píšou možná platí v jejich podmínkách (nevím kde a jak - možná domácí podmínky?)...ale lidé, co s takovými údaji pracují, tak s nimi pracují tak, že uvedené argumenty berou v potaz (kojení se počítá za 24 hod -pokud je podezření, že to bylo náhodně dobré / špatné, tak se pokračuje; pokud je potřeba z jiného důvodu mít delší přehled, tak se to zohledňuje; jednotlivé porce se berou v potaz při některých specifických věcech...; atd. apod.). Tohle by bylo na dlouhé / široké / daleké... a spíš povídání než psaní...

Pokud myslíš "tabulkové přibýrání"... tak jistěže se to všechno sleduje podle nějakých průměrných hodnot (zase není to dokonalé, ale nic lepšího nemáme)...a je rozumné tomu příkládat rozumnou váhu...
Moje dcera teď přibrala málo (už jsem to tu myslím psala). (mé kouknutí do tabulky odhalilo, že skočila na 75 percentil v délce, ale spadla na 25 percentil v hmotnosti... oboje z padesátého) Doktorka to zmínila s tím, že není potřeba plašit, ale lepší se na to zaměřit dříve a udělat drobné úpravy než to nechat někam se rozjet... a o tom to je... Čili - nikdo nešílí, že dítě nepřibýrá... nepanikaří, že se nevlezla do tabulek...ale má lékařka z toho vyvodila přesně ten správný závěr - tj. sleduje, upravuje...aby se to nehouplo někam, kde to nechceme...
Neznám žádného doktora (zdravotníka), který by jel dogmaticky v tabulkách... (těch pár po škole záměrně opomíjím -vyrostou z toho; nepochybně jsou i tací...ale v současné době takové fakt neznám... a ta jediná, co mě tím pila krev z toho "vyrostla")...ale znám hodně "poučených laiků" co z toho šílí...

Noooo, snad to dává alespoň trochu smysl...jdu spát...

A mimochodem čím víc čtu 11 bodů pro snadné kojení, tím víc nesouhlasím (a cítím čím dál větší vztek -ale zase už alespoň vím, kde se berou ty bludy, co s nimi teď lidi chodí... )... Ach jo... :-(

TRAMIN: Tyjo, vzdyt je to mimco. Nad jakejma vecna uvazujes? Vyhod vahu a neres to, pokud je viditelne spokojena.

ted jsem zvedava na kontrolu ve čtvrtek. ja bych rekla,ze vaha jde nahoru. alespon moje kontrolni zápisky jsou toho názoru. je to srandovni. ja chci kila dolu a u ni sleduju gramy nahoru. kez by se mi podarilo nevychovat u ni stejne debilni pocit,ze musi za kazdych okolnosti vypadat co nejlip a resit tyhle hovadiny. hlasky mojeho taty - pokud byl nekdo lepší, tak to nebylo dost dobre...
treba to jeste bude jinak. ale hlavni je ona a jeji klid. ted zacala usinat sama. proste dopije flasku, prevlecu ji, pozdravi se s tatou, lehne a spi.

KLEVKA: Ptala ses, co mi nedává smysl... ale už jsi se smazala... Přesto odpovím...

Vadí mi, jak je to podané (MARKYSHA to napsala dost tvrdě, ale v zásadě vystihla i můj pocit). Ale když půjdu po obsahu a ne po formě, tak těch "11 informací pro bezstarostné kojení" má v sobě pár dobrých nápadů, může být určitě cenným zdrojem inspirace a věřím, že někomu může pomoc (a jinému zase ne). Faktické chyby tam taky jsou... ale co už no...
Ovšem s "mýty a nepravdami o kojení" nesouhlasím tak nějak celkově (asi tři body mi tam přijdou OK, k ostatním mám minimálně doplnění, připomínky... ). Skoro u každého mýtu mě napadne minimálně jeden případ ze života, který zřejmě neví, že má být mýtem a tudíž se nemá vyskytovat... a normálně existuje... Dívala jsem se na internetu po autorkách...a ano, nemůžu se s nimi shodnout - podle nich patřím do skupiny "třídní nepřítel číslo jedna". Mám na věc zcela odlišný názor a to i přes to, že i já si myslím, že kojení je super...a bojuju za něj v praxi, jak se dá... (nejen u sebe)...

Nedávno jsem se k jednomu ze zde uvedených mýtů (číslo jedna) vyjadřovala v mateřském citu [ NIENNA @ Mateřský cit aneb o všem od těhotenství po údržbu našich dětí... ]
Já na jednu stranu chápu, že je snaha udělat protitlak k marketingu (a opravdu jsem viděla dost ženských, které nekojily z důvodů, které mě osobně přišly... nedostatečné... a pro mě osobně těžko akceptovatelné). Ale dělá to dost náročný tlak na ty, které to štěstí neměly...a přes velkou svou osobní snahu nekojí...

Přijde mi naivní si myslet, že to příroda zařídila pro blaho jednotlivce. Nikoli. Nastavené je to tak, že kdo uspěje, přežije a jeho geny se šíří dál. Kdo ne, zemře. Dřív byly kojné, dnes UM...

Ale nechci se hádat (a pokud to tak vypadá, tak se omlouvám - vážně ne)... a vážně věřím, že z tvé strany je to projev dobré vůle... a snaha pomoct...
A věz, že z mé taky... Ráda bych, aby zaznělo (od toho diskuse jsou), že to třeba někdo vnímá jinak... a že si někdo myslí, že není potřeba "se věšet", když to nejde...a že není o to horší matka... a že to není otázka selhání... a že mít z nekojení pocit viny není potřeba (ač ho hodně maminek má)... :-)

TRAMIN: Snaha byla a myslim, ze jsi pro to udelala maximum, co slo. takze zadny vycitky!

jenze pak muzes delat vsechno co je uvedeno v letaku a stejne mas smulu. a kdybych slepě věřila vetam jak staci sest plen a vse je ok,tak mi tady to miminko bude rvat hlady kazdou hodinu. protoze proste kde nic není... chce to stredni cestu.
ja si v tomhle trendu pripadam trochu jako vyvrhel, kdyz jdu v obchode pro tu krabici s nutrilonem nebo kdyz jsem dneska cvicne krmila z flašky v kavárně. ale nemam na čele napsano "snaha byla".

ale tak, nechala sem si to ulezet, ja to tu proste sdilim, at si muze udelat nazor kazdej sam.
namitky prosim vznasejte na webu prirozenekojeni.cz
Me to prijde prave uzitecne a me osobne by to pomohlo...A treba je takovych vic.