KATUSA: Takže ze všeho nejdřív bych ráda sdílela, že poté, co vylezly zatím předposlední zuby, se mému dítěti zvýšil apetít a rozjedlo se. K tomu samozřejmě kojím. To je něco, co jsem zapomněla dodat - vždy v období růstu zubů mělo menší chuť a tehdy jsem nejradši, že pořád kojím, protože to neodmítne nikdy a tím pádem má alespoň nějaký "příjem" :-)
KATIA: Možná se neumím tak vyjadřovat, možná neumíš správně přečíst sdělení, možná obojí. Ráda bych to upřesnila (snad se to tím víc nezamotá). Rozhodně netvrdím, že nad rizikem se má lehkovážně mávat rukou a už vůbec ne, že batole má o něčem rozhodovat. To, co píšu, předpokládá neustále být bdělý rodič, sledovat dítě, rovněž se chtít trochu vzdělávat, znát např. ty rizika, taky mít základní přehled o zdravé výživě apod... Sdílím jen svoji zkušenost a přesvědčení, že "normální" dítě v sobě má zdravý regulátor toho, co je zdravé a co ne, rovněž přirozeně inklinuje k potravinám, které pro svůj vývoj potřebuje. Až do té doby, dokud se nám nepodaří ho zkazit, zmást tento jeho zdravý pud. A tím opět nemyslím, že když bude žebrat čokoládu, chipsy a další ne-potraviny, že to do něj pohrnu horem dolem, jen aby bylo jasno.
Omlouvám se, jestli jsem moc osobní, ale myslím si, že tvoje kamarádka prostě něco přehlédla, během těch pěti let. Nějaké signály ta nemoc už musela vysílat dřív, než když "najednou" dítě skončilo v nemocnici. A mohlo tam být spousta činitelů. Nepíšeš třeba (když teda jsme v diskusi o kojení), jak to měla s kojením/umělou výživou - to by mohlo být zajímavé. Holčičce držím palce a mamince taky, určitě se to časem zlepší i s učením.
Je mi jasné, že rodičů, kteří mají schopnosti a možnosti sledovat dítě tak, jak popisuju, nebude většina, nicméně věřím, že takový přístup je ideální a je dobré o něj usilovat.
PROMETHEA: Nejsem si jistá, jestli rozumím - jako že tu jejich potřebu mléka nechceš dotovat ze svého MM? Jestli to myslíš takto, tak to je snad pochopitelné... :-) je to nějak v rozporu (či souladu) s tím, co jsem psala?
HOJ_TY_STEDRY: Souhlasím, s tvým mužem i s tím, že příroda v nás (a ve zvířatech) učí mláďata, co jíst a co ne. A o té "přírodě" v nás jsem psala. Možná to tak nevyznělo. Takže to upřesňuju. Ano, Příroda v nás (ale i v našich dětech) ví naprosto správně, co je vhodné. Tabulky doktorů ale podle mě s touto Přírodou nemají často vůbec nic společného. A my, "civilizovaní", to bohužel k této Přírodě v sobě máme (i díky světonázoru naší medicíny) taky často daleko. Musíme o spojení s ní vědomě usilovat. To jsem se snažila sdělit.
PETEKKA: ...taky souhlasím - mít selský rozum, to podle mě znamená rozumět tomu, co je v nás přirozeného (tj. od přírody daného) a umět s tím nakládat.
PROMETHEA: ... a vajgly a psí hovna...
p.s. Doufám, že je to tady trochu kulturnější, než v diskuzích jinde na internetu, a všichni "mínusáři" mi kromě mínusů i odpověděli(y). Se omlouvám, ale tyhle praktiky já fakt nechápu. :-)