TAPINA: a tak to určitě, ale majitel milující svého pejska to neudělá pokud mu veterinář řekne jenom A a neřekne mu B (tj. třeba že prostě neví co to se psem může udělat/že nemá zkušenost, že to jde zvládnout i doma a co by z toho plynulo a pod.) Tohle podávání jednostranné informace se třeba hodně ukazuje u psincáku - když s ním člověk přijde k vetovi, prostě ve většině případů nafásne antibiotika aniž by mu vet vůbec řekl, že to jde i bez nich a ať si pro ně přijde až kdyby se pes horšil. Přitom ve většině případů se psincák dá zaléčit bez antibiotik. Nebo sem nezažila veta, co by místo prášků na odčervení nabídl rozbor - přitom snad už není pochyb o tom, že odčervovat jednou ročně (tj. jedna dávka) je prakticky na nic - buď to chce aspoň dvakrát ve 14 dnech nebo právě ten rozbor.

ZMYJKA: Já si myslím, že té možnosti si lidi vědomi jsou, už z titulu toho, že jsou platícími klienty, a udělá se jen to, co zaplatí. Snad si nikdo nemyslí, že MUSÍ nechat psa v nemocnici a MUSÍ zaplatit hospitalizaci, jinak to nejde. "Musí" v tom smyslu, že to je pro psa vhodné a lékaři mu to doporučují, ale když nechce, nezaplatí, nebo třeba na to nemá, tak samozřejmě nemusí.

Sice jsem veterinu (střední) vystudovala, ale jelikož jsem se s tímhle nikdy nesetkala, tak jsem si spíše spoléhala na to, nechat rozhodnutí na nich. Ikdyž naopak vím,jaká Rox je a poznám, když jí něco je nebo ne. Má různé manévry, jakožto hluchý pes a to oni těžko rozliší od toho, zda je tedy v pohodě nebo je stále naspeedovaná. No nicméně jsme to už oba musely nějak přetrpět a za půl hodky si pro princeznu jedu. Určitě se ale optám na co si dá bacha, co sledovat a i něco ohledně té slinivky.
Takže díky za info, jsem taky hned o něco chytřejší. :)

TAPINA: a tak víš co, já mám taky rozsáhlé zkušenosti s tím že u některých lidí je to jak mluvit do dubu (zkus třeba někdy vysvětlovat ženské, že to co provádí svému dítěti hraničí s týráním nebo chlapovi, který si je jistý, že to "má pod kontrolou" že je alkoholik a bude to jenom horší), ale pořád sem zastáncem toho, že by se to zkoušet mělo (jiná věc je, když už klienta znáš a víš co od něj tak můžeš čekat). A třeba když mu to řekne ještě pár lidí, tak si to pozvolna dá dohromady a někdy v budoucnosti dojde k aha efektu. A nebo taky ne no, to už k tomu holt patří.

TAPINA: jenže pokud o téhle možnosti není informován/nemá dost podkladů proto se rozhodnout, tak je to špatně.

TAPINA: tak intoxikovaný pacient za sebe rozhodovat nemůže, ale v případě intoxikace dětí je podle vážnosti situace někdy rodičům vydají do péče - třeba u toho alkoholu celkem běžně, když je dítě jenom opilé a v případě zvířete ten revers klidně může "podepsat" majitel, že. Protože ten intoxikovaný není (tedy předpokládejme že není).

A tak samozřejmě to chce určitou rovnováhu a nezačít rovnou latinou, ale zrovna v tomhle případě mi přijde míra toho jak informovali majitelku malá (a ano, můžu se plést). A mám zkušenost z humánní medicíny že kromě starší generace, která na to není zvyklá, pacienti preferujou když jim doktor situaci vysvětlí - ukáže rentgen a výsledky vyšetření, informuje je o širším spektru možností léčby (třeba i placené - ne každý chce za každou cenu ušetřit) a pod. A lidi snesou překvapivě hodně informací, když se jim podají srozumitelným jazykem a se snahou vysvětlit a ne ohromit.

TAPINA: a druhá věc kterou nemám ráda (ano, furt na něco remcám, ale mám fajn veterinářku která se mnou souhlasí :)) je jak se u zvířat často nebere v úvahu psychika - podle všeho co píše
BARUSSS jim nejde o slinivku ale o to, že se bojí pustit domů "zfetovaného" psa aniž by brali v úvahu to, že po psychické stránce (a o to při intoxikaci THC jde především) mu bude mnohem líp v domácím prostředí s majitelkou (a nechali majitelku rozhodnout, jestli je schopna mu poskytnout dostatečné zázemí). Tenhle zvyk "odevzdám zvíře veterináři a až je úplně fit tak si ho vezmu zpátky" mi přijde jako dost bezohledný vůči zvířeti (samozřejmě je to individuální, některá zvířata to nesou v pohodě a některý majitel ani o nic jiného nestojí) a rozhodně by takový přístup neměl být považován za samozřejmost.

TAPINA: když já tuhle preventivní nedůvěru k majiteli sice chápu, ale nemám ji ráda - každá léčba má být provázena informovaným souhlasem majitele - tj. osobně považuju za správné, když veterinář (ostatně i doktor) seznámí klienta s možnými riziky a všemi variantami léčby a pak ho nechá rozhodnout samotného - tj. myslím že by v konkrétním případě bylo na místě majitelku informovat, že na to THC zvíře neumře, ale že bude vyžadovat trvalý dozor (a možná i vyčištění zvratků z tlamy a pod.) a nechat na ní, aby se rozhodla, jestli je ho zvířeti schopna poskytnout nebo nikoli, v případě že by se obávali selhání slinivky tak taky informovat o míře rizika/ceně a možnostech prevence/ a třeba taky vzít v úvahu psychický stav zvířete, které bude v krizové fázi (pod vlivem drog, zmatené, pravděpodobně vyděšené) v neznámém prostředí bez majitele na kapačkách.

Tenhle přístup "my víme, co děláme, ale vy byste tomu nerozuměli/nezvládli se adekvátně rozhodnout" mě neskutečně štve - o to víc, že ve chvíli, kdy člověk prohodí pár větiček na téma sem doktor/psycholog/zdravotník/jiná kategorie, kterou obvykle doktoři a veterináři považujou za více méně "rovnou" okamžitě se přístup změní a najednou všechno jde (najednou není problém s tím, že psovi dám injekce sama nebo si ho s fízákem vezmu domů, najednou není problém s tím, že si některé léky můžu sehnat sama protože jsou stejné jako v humánní medicíně, najednou se mnou diskutujou detaily výsledků testů atd.). Já vím že je jednodušší ke každému klientovi přistupovat jako k "laikovi" (přinejlepším, přinejhorším je to jako k neschopnému idiotovi) dokud neprokáže opak, protože většina skutečně moc přehled nemá - ale považuju to za špatné (pokud klient sám nepožádá, aby odborník rozhodl za něj a nekomplikoval mu život vysvětlováním) - v humánní i ve veterinární medicíně. A naneštěstí je to ještě pořád v obou oborech velmi rozšířený přístup (a lidi pak hledají rady a informace na netu a to co tam najdou je občas... mnohem horší, než kdyby si odborník udělal čas a promluvil si s nima).

A ano, je to pro mě citlivé téma a dost možná zrovna v tomhle případě bylo majitelce poskytnuto dost a adekvátních informací nebo informace nepožadovala, takže brečím na blbém hrobě :)

TAPINA: Máš pravdu....takže lepší ji tam nechat déle a žádný spěch s propuštěním.
Já nevím toho sádla tam zas tak moc nebylo, snědla kelímek cca 50ml, nevím v jakém poměru se to dává. O zesrání zatím nic neříkali, horší zatím byl ten její stav vědomí. Navíc je hluchá a rozhodně vše musí vnímat hůř. Je v prostředí,které nezná,cizí lidé...a já nikde. :( Achjo, na konopnou mast si od téhle chvíli pořídím trezor.

SNELA: já právě takhle už pár psů viděla a i sem si k tomu tenkrát dohledávala nějaké materiály a nenarazila sem na zkušenost, že by to psa ohrozilo na životě, zfetovat se THC, pokud se samozřejmě hlídá, aby si něco neudělal, neudusil se, neutopil se někde a tak - vždycky se doporučovalo nechat prostě vyspat.

HYSTERIA: ségře čuba po dvou domácích tlačenkách (celé šišky) skončila právě se zánětem žaludku a slinivky na veterině a nakonec doživotně na dietě - kromě toho že se zesr... Ale prý tam muselo být něco už předtím, akorát se to rozjelo.

jo a srajdu co vim neměla a slízala máslo z trávy (množství už si nepamatuju, ale málo toho nebylo)..

Mě se to u čuby stalo taky, byla solidně mimo, spala hrozně moc hodin v kuse, počůrala se pod sebe a sotva mohla chodit, snědla to jeden den večer a ještě druhej den v podvečer byla mimo, ale pak se to hodně zlepšílo a byla jen unavená.. Žádný další následky neměla a u veta jsme nebyli..

HYSTERIA: nápodobně - kromě ošklivého průjmu by se náchylnějšímu psovi mohla sesypat slinivka třeba. Ale ani s tím se pes nenechává na kapačkách na veterině preventivně, co vím.

BARUSSS: mi teda trochu přijde že to fakt zbytečně přehání, možná protože prostě s něčím takovým nemají zkušenosti - to že je pod vlivem vážně není důvod k tomu, aby byla na kapačkách a pod stálým veterinárním dohledem, na otravu THC se neumírá (ale samozřejmě třeba sama doma by být neměla) a osobně bych u psa v situaci, kdy se s ním něco takhle děje a je z toho dost pravděpodobně zmatený a vystrašený preferovala přítomnost majitele, ale zas to bude na jistotu, no. Jinak pozitivní testy bude mít ještě nějakou dobu a flash backy možná taky, takže úplně "čistou" ji stejně propouštět nebudou.