QUANTI: ale prd velebnosti...:-)
Každé číslo k něčemu je, tedy přesně řečeno člověk:-).

Ze začátku jsem neskákala vůbec radostí dva, metry když jsem si našla konečně svou devítku...

MEDVIDEK: ja jsem spis neřád .)

jako, ja si uvedomuju tu silu (jestli teda jsem devitka... :))) - schopnost integrovat ruzny nazory, pochopit ostatni, ale vadi mi to... kdyz jsem cetla Rohra poprve, nektere typy mi byly sympatictejsi, nektere mene, ale u devitky jsem citila takove pohrdani - urcite ztotozneni s necim, to ano, ale v podstate takovej pocit "tohle cislo je v enneagramu takovy uplne k nicemu"...

MEDVIDEK: no tak jestli ostatni devitky nevnimaj patologii, tak je to fakt blbe jen u me.. ja to vedela :-) tak to nejak poresime az dojde na devitky..


QUANTI: ja sem rozplizla a zas nedokazu zevlit :-) docela bych menila

VAUGHT: jasně 100x znovu, 1000x třeba. Až na to přijde!
Prožije a VÍ:-) ...

QUANTI: no toto!
Z 8 si můžeš vzít sílu a postoje. Z 1 řád a disciplínu.:-)

Každý vládne něčím silným jedinečným a neopakovatelným.

Lidi nehledejte furt v těch typech to nejhorší!!!!:-)Jinak hledejme především sílu typu:-).
Na té se dá stavět.

VAUGHT: kdyz jednicka a osmicka jsou tak nejak ti posledni, kam bych chtela kridlit .) mam fakt dementni sousedy (s prominutim vsem 8 a 1) - perfekcionsimus a autoritarstvi jsou dve veci, ktery nesnasim asi nejvic :]

VAUGHT: no jo, ale k nicemu to nevede (ty diskuse a tak). To me stve, i na sobe, nechci takhle stravit zivot, sla bych si za svym, kdybych vedela, co vlastne chci...

VAUGHT: devitky jsou bezcilny zevlaci! dobre, ja sice taky, ale chtela jsem dopadnout jinak :]
BAGHICEK: pokud jsem devitka (jakoze nevim ;)), ja se necitim rozplizla v ostatnich, jak nektere texty naznacuji, jenom si uvedomuju, ze vetsina lidi umi neco lip nez ja... je pro me trochu obtizny najit svoji hodnotu, o to se vlastne snazim cely zivot, hodnotu pro nekoho jineho nez nejblizsi rodinu a pratele...

a hele nevim, jestli to pisou devitky (Rohr a Ebert jsou jednicka a, pokud si dobre vzpominam, dvojka) - ja pisu hrozne rada, bavi me to, lidi mi rikaji, ze mi to jde, ale od gymplu jsem prakticky nic nenapsala, protoze zjistuju, ze nemam o cem, a nechci psat o nicem nebo o necem blbe a povrchne...

krucinal, se s tou devitkou nejak zacinam ztotoznovat.

VAUGHT: a to je právě ten paradox 2...
Vnímám to tak, že takové to "lízatko" pro druhé dělá 2 NEVĚDOMĚ. A proto, tam kdesi hluboko ve 2 se to bouří.
Jako u každého typu, v okamžiku kdy se pomoc druhémemu stává vědomou, může 2 zažít zmíněnou svobodu. Není už držena.

Ano, správně. Zpátky ke 2 - ce!

BAGHICEK: mě svým způsobem složitá práce taky baví, to není o tom, že by 9 byla blbá a neschopná nebo tak něco...a složitosti nezvládala...ale její lenost a mentální nečinnost , je způsobema tím , že 9 v dětsví ztratila kontakt se svým břichem, se svou aktivní zlostí, se svou živostí...nebo jak to napsat.
Proto je 9 úkolem na tomto světě se znovu a znovu se "zkušeností"sama sebe spojovat, spojovat se se svou silou.
Jenže to není jak pravíš o hlavě.Čtením knihy můžeš způsobit "AHA EFEKT".
Tzn. něco tě ťukne do nosu. A přijde praxe. Kniha jsou myšlenky a NÉ PROŽITKY!
Teprve prožitkem či zkušeností VÍME.
U 9 je zvláště těžké se najít, neb je obsažena ve všech typech. Zároveň to však může být její dar. Chápat a vědět "jak" druzí jsou...

Nad tím , jestli je to patologické bych se nezamýšlela.Je to tak jak to má být...
A za další jestli chceš zažít jako 9 "sama sebe" ... existuje mnoho způsobů jak to zkusit...a kniha , hm...to asi není.

VAUGHT: já být tebou kouknu se co je pod tím, že tě péče tak "moc"sere...

MEDVIDEK: me zas treba slozita prace bavi.. horsi je kdyz je to neco pod moji uroven, napr. dostudovat vysokou skolu, do toho aby se clovek dokopaval.
Zajimalo by me u devitek to uprednostnovani druhych na ukor sebe sama - jestli to muze mit az patologicky rozmery a pak je to porad jeste devitka a nebo uz to patri jinam? Zajimalo by me, jestli cetbou knihy takova devitka, ktera nezna sama sebe a obtizne rozumi sama sobe muze vubec neceho dosahnout? Neni lepsi nez obava, ze zase prejmu pocity a vnimani nekoho druheho, napsat knihu vlastni? :) beztak tyhle srandy urcite pisou devitky, ne? ;)

VAUGHT:
To máme naprosto stejně.

VAUGHT:
Odříkaného chleba. . . .. znáš to dál že? :-)

MEDVIDEK: děkuju za vysvětlení :)

PALEONTOLOG: ha zmizel!

ad "ENNEAGRAMOVÝ TEST - MALÝ PROGRÁMEK VE SLOVENŠTINĚ" ze záhlaví, not found

KOMATSU: cílem enneagramu je poznat a přijmout svůj stín(y) a osvobozený typ začne svůj typ přesahovat.

V enneagramu , vyvstávají právě paradoxy, toho že například 9 když je osvobozená ztělesňuje "čin"...což v normální podobě težko hledá a většinou je tak unavená , že s ním otálí.
Nebo 1 , osvobozená ztělesňuje "spontánnost"...což jedničky bývají jen zřídka, že:-).

2 může učit a ukazovat svobodu a pokoru...
3 pravdivosti a autentičnosti...
4 smíření....
5 objektivitě a rozhodnosti...
6 učí odvaze, dobrodružnosti...
7 učí klidu a usedlosti například mimo jiné...
8 se stává nevinnou...
9 sebevědomí.

KILIAN: "Typy, které jsou spojeny šipkou (libovolného směru) se docela chápou, protože něco podobného žijí, akorát v jiných situacích"

Smím se zeptat, jak tomu mám rozumět? Například jako čtyřka jen těžko chápu jedničku a lidé tohoto typu jsou mi často velmi nesympatičtí (charakterově) -jednoduše nesnášim perfekcionismus :) a co se dvojky týče, je to opačný typ ke čtyřce - zatímco čtyřka je individualistická a zahleděná do sebe, dvojčiny tendence jsou přesně opačné...
stejně tak jako pětka ve vztahu k osmičce - pětka nemá ráda, když jí někdo sahá do soukromí a vyvíjí na ní tlak, což je "přesně" to, co je povahou osmičky, nemýlím-li se? A stejně tak se sedmičkou...
přijde mi to jako coincidentia oppositorum - sloučení protikladů - tím, že člověk v sobě sloučí protiklady - svoje šipky - vznikne integrovaná lidská bytost, připomíná mi to Jungovu cestu individuace.