A takový povzdech... Tma, dálnice, předjíždím kamion, přiřítí se debil a nalepí se mi na prdel, určitě je děsně nervózní. Já bych mu po dokončení předjíždění rád okamžitě uhnul, opravdu rád, ale jak je na mě nalepenej, tak já v prostředním zpětným zrcátku nevidím, že už jsem ten kamion fakt předjel. Určitě na mě v tu chvíli nadává, křičí: uhni, ty blbečku. Ale to já můžu udělat až když vím, že tam je opravdu dostatečná mezera. Takže až po době delší, než kdyby se na mě nalepil o třeba o dva metry méně a já prostě v tom zpětným zrcátku viděl i něco jiného než jeho.