SPM: .)) uprimne, to byl ale pitomy dotaz! ,)

Ja prave uz jsem v te fazi ze kdyz na to prijde a je i prilezitost, normalne tam zajdu. Casto se boji otevrit okynko .)) ale nakonec vetsinou davaji zapravdu pripadne se omluvi dokonce i .) neni to tak vzdy samozrejme a byvaji vselijaci, ale suma sumarum v tom vidim aspon naky smysl

DIVA: no nevim, já bych upřímně v nějakou reálnou osvětu ani nedoufal, ztráta času, nervů, o tom jakej kartáč dostane od těch vzadu, když z auta vyleze, ani nemluvě :-) A od posledního, kterého jsem se zeptal, proč předjíždí auto, aby před ním šlápnul na brzdu a zpomalil, jsem se akorát dozvěděl: "Co je ti do toho ty blbečku, já si budu jezdit jak chci" (Zeptal jsem se fakt slušně, přísahám :-) ).

KULA: vis co mas pravdu, jako jo, taky mi tohle vsechno vzdycky dochazi kdyz to vidim, jak je to cele zbytecne a jak snadno by to mohlo byt lepsi, kdyby jenom atakdale, ale kdyz uz jsi zustal viset a uvedomujes si celou siri te patalie na koleckach a mas pred sebou nakou konkretni zabu na prameni, mnohem lip udelas, kdyz ji to zajdes vysvetlit. Nejak pokud mozno s klidem, aby to pochopila a treba i integrovala. Kdyz uz tam musis stat a chces nejak poopravit svet. Nejblbsi mozne je uz to nevydrzet a vrhnout se do manevru s zilou na cele tlukouci o celni sklo, v tomhle stavu mas zuzene vnimani a do vypoctu zahrnujes mene danych. A pritom na to slapes. Na prd.

FINSON: nervés jsem nebyl z kolony, byl jsem smutný z ženské, která měla objektivně problémy s ovládáním auta a ovlivňovalo to nejenom mě ale řadu dalších. Vysvětlím Ti to na příkladu. Pokud nepoužiješ mozek, budeš si myslet, že Tě urážím, ale když ho použiješ, pochopíš oč tu celou dobu běží.
Viděl jsem Tvoji fotku. A kdyby mě někdo nutil nosit takové brýle jako máš ty, osobně bych si připadal trapně, jako blbeček. Ale nikdo mě je nenutí nosit. Jsou tvé a já můžu jen doufat, že jsi v nich spokojený. A jak to napasovat na chování na silnici? Mě nevadí, že jedeš pomalu nebo rychle nebo nebo nebo. Jezdi si tak, jak uznáš za vhodné. A když mi to nebude vyhovovat, tak Tě předjedu nebo nebo nebo, paralela k brýlím, nebudu se chtít kamarádit s někým, kdo vypadá jak podpantoflák. Pokud ale to jak se chováš začne ovlivňovat ostatní, a troufám si tvrdit, že nechat x aut nechat viset v křižovatce, přestože před sebou máš skoro 50 metrů místa, tak je to špatně.
Jestli z tohodle nějaká místní guma zase vydedukuje, že jsem zlej, že říkám jak se mají ostatní chovat, tak s tím nic moc nenadělám, ale konfrontaci si ujít nenechám.

DOCKINEZ: blinkrem zachranil situaci ten kluk v golfu o kterem jsem zrovna psala, v posledni pikovterine nez mi zmizel v mtrvem uhlu vyhodil blinkr. Kdybych ho nazahlidla a neskocila do brzd, ani bych nevedela ze me naboril, jen diky tomu jsem na par metrech zastavila a cekala co se vynori, jestli si to stihl rozmyslet nebo ne, ten naraz pri kterem si nacechral pul auta nebyl ani trochu citit, ani kdyz jsem vedela ze se to asi deje. Kdyby neblinknul - sila zvyku, rozhodne v tu chvili nepremyslel - jednak by trefil dost mozna ty nadrze, ale klidne i jeste lip nak sikovne mezi napravy pod auto, taky bych ho treba nalozila a odvlekla az k nejblizsi prekazce.

Jsem vsema dvaceti na strane blinkru. Stejne jako vsech ostatnich zpusobu komunikace krome hystericke trumpety.)

Chtěl jsem se zeptat, jestli KULA nebyl z té zácpy trochu nervés, ale už se to mezitím vyřešilo :-D

Včera jsem na kole přijížděl k přechodu, u kterého stála paní. Přibrzdil jsem a pokynul jí, ať jde, pomalu doplachtil k přechodu, ona už v půlce pruhu mi poděkovala, já řekl, že není zač, a v protisměru to přes ten přechod padesátkou švihl frajer v oktávce... tak hlavně, že plynulost dopravy byla zachována!

FRK_R23: nez minutky resim spis plynulost provozu, ktera je bohuzel mnohym tocvolantum zcela cizi. delas dobre, ze chodis pesky, nicmene ne vzdy a ne vsechno se da resit pesky.

FRK_R23: Je fakt že v těchle situacích jde ten adrenalin do krve fakt hodně rychle :) Mně se takhle, když byly děti menší, je podařilo naučit pár sprostým slovům, když jsme cestou do školky přecházeli v obytné zóně (já + jedno dítě v kočárku + 2 pěší k tomu). Dokonce byla ta zóna zvýrazněna takovým tím zvýšením profilu silnice a dlažebními kostkami, aby i ten kdo čumí do mobilu si všiml. Přijížděla dvě auta s celkem dlouhým rozestupem (dlouhým ve smyslu, že ten druhý měl hafo času nám pohodlně zastavit) a my jsme došli k okraji silnice tak akorát zároveň s projetím toho prvního, takže prostě normálka vstupujeme do vozovky (připomínám obytná zóna) a ten mladej kravaťák ve služební oktávce to zahamtnul těsně před náma s překvapeným výrazem, co tam děláme. V první reakci jsem samozřejmě strhl kočárek zpět, ale když on už zastavil, tak jsme zase hned vzápětí pokračovali v přecházení, přičemž ale on si to naše zaváhání mezitím vyložil, jako že může jet on, samozřejmě v situaci, kdy už nás měl zase před čumákem. A ještě při tom najíždění začal něco gestikulovat :) No na kopání do auta sice nedošlo, ale na vyšší tlak a můj řev na celou ulici ano, prskal jsem mu do okýnka něco ve smyslu, jestli ho mám vytáhnout ven a dovlíct zpátky k tý modrý značce zóny :)