87HIGHFLYER: tak já nevim, asi jsi tam nepotřeboval.. nebo jsi jako já dřív jezdil do velkejch hobbymarketů.. ale já postupně zjistil že v různejch obi a tak nikdy nikdo nic neví, zatímco u rouska mi bába v květovanejch šatech co vypadá že se tam octla náhodou ihned vysvětlila že to co shánim je z italský karmy co se od 80 nedělá a že už to neseženu, ale že řešení je takový a takový.. hrabárna se šroubkama byl ráj, když už to tam vyprodávali a už byl vykoupenej nějakej konkrétní šroub co jsem potřeboval, objel jsem asi 5 dalších obchodů než jsem ho sehnal, posranej zápustnej imbus, nic atypickýho
našel jsem železářství u nákladovýho nádraží, kde maj taky velkej výběr, ale je tam pult.. takže se v tom nemůžu zmateně hrabat než mi dojde co vlastně chci

budu moc rád když mi nějakej gentrifikátor doporučí nějaký podobně kvalitní železářství, protože já ho neobjevil.. tak snad nějaký hipsteři už na něčem takovym pracujou
btw než se rozčílíte, nemyslim si že za zavření rouska může gentrifikace

FRIZER: zavření rouska je největší tragédie... to myslim zcela upřímně

FUTAS: bylo jich víc

Jadav Payeng - Wikipedia
https://en.wikipedia.org/wiki/Jadav_Payeng

NEI: Jako adolescent jsem strašně zbožňoval povídku "Muž, který sázel stromy" od Jeana Giona, hlavně pak teda kreslenou adaptaci (v odkazu). Příběh mi pak trochu zatrpkl, když jsem zjistil, že je nejspíš celý vymyšlený. Znovu jsem se k němu vrátil až, když jsem tenhle brazilský příběh našel poprvé, protože mi došlo, že někde na světě se stal pravdou. Ať už jím byli inspirováni,nebo ne...

Muž, který sázel stromy
https://youtu.be/W2oOaA2aqZQ?si=Gv65wYt6UXyCKpSA

KEL: měli jsme kolegyni, ta bydlí od malička v rodinným baráku na ládví a vzpomíná, jak byly místo ďáblickýho sídliště jen pole :)

byla to developerská výstavba s nijak zvlášť progresivním architektonickým řešením se všema šméčkama, manipulacema, podvodama a likvidací tradiční struktury urbánní či krajinné, ale holt jsou tyhle více než 100 let starý čtvrti lepší než současná developerská výstavba s nijak zvlášť progresivním architektonickým řešením se všema šméčkama, manipulacema, podvodama a likvidací tradiční struktury urbánní či krajinné

FRIZER: Já nevim odkud si to vyhrabal a kde vzali to, že "jednotlivé stavby vykazují vysokou stavební a řemeslnou kvalitu", ale když se projdeš po Vinohradech nebo Žižkově, tak zjistíš, že na různejch sochách a reliéfech sou stejný ksichty, protože na ně měli formy, do kterejch jen kydali sádru a jeli je ve velkým. Moje prabába, když se nastěhovali do baráku v Sázavský naproti místu, kde před válkou bejvala synagoga, zjistila, že jim tam ani nenavazujou stoupačky. Já vyrůstal v ulici Na Švihance č.o. 1, hned přes ulici od Riegráku. Mezi kuchyní a obývákem byla rabicka tak tenká, že se v průvanu prohejbala o několik centimetrů a o několik cm byly prověšený i stropy.
Vysoká stavební a řemeslná kvalita my ass.

Jestli někdo děla statistiku, tak jsme třetí-čtvrtá generace Pražáků a byl to “mycí stůl”.
A aby to bylo před a po, fotky nemam ale před to bylo jak linkuje Mar_tina a po to byl obyč hranatý dřez zabudovaný v lince s baterii se vším všudy, ale v něm stal škopík a chodilo se vylévat na zahradu. Jak dítěti mi nad tím zůstával rozum stát.

U nás doma se říkalo "mycák" i normálnímu modernímu dřezu s vodovodní baterií.

KULA: To jsou nějaké moderní novoty toto... dřez se vynesl ven a vylil na trávník!

GREATDRAKE: pro dřez potřebuješ odpad, mycák se lil z oken.

GREATDRAKE: Když jsou dřezy dva, je to myčák. :)

MORGYSZ:

MORGYSZ: dycinky dřez!

Mohl by nekdo prosim postnout obrazovou dokumentaci k "mycak"/"myčák", at eventuálně vim, na které jsem straně? Díky 🙂

KLATIC: Je to tak, v naší rodině již od počátků věků. Jests velký rozkol v tomto tématu.
Když se vytáhl na přetřes mycák vs myčák, při večeři. Bral se i příbor výhružně do ruky!
Otec je z Ústí, matka z Prahy...

NEI:: pro zájemce o interaktivní zážitek hezké dron-panorama na google mapách .