ZUZU: Vida, zajímavý názor.
Takže abych to upřesnil: pokud mluvím o amatérovi - doufal jsem, že to bude zřejmé z té narážky na etnické bubeníčky - mluvím o
kvalifikovaném amatérovi. Je-li to tedy hudebník - k jiným profesím se nehodlám vyjadřovat - předpokládám, že má nějaké formální hudební vzdělání, čili chodil na hodiny, hrál stupnice a etudy, má nějakou pčedstavu, co to jsou noty, a tuší něco základního z hudební teorie. Neznám moc dobře lidi, co hrají současnou alternativní popmusic, nebo jak to nazvat, ale z toho, co jsem poznal, jsem nabyl dojmu, že jsou to většinou "samorosti" kterým někdo kdysi nějaký ukázal pár věcí, něco si objevili metodou pokus - omyl sami, no a teď hrajou.
Netvrdím, že to nebude hudební, ale podle mě to musí být nevyhnutelně technicky jednoduchý a nikdy nebudu mít při poslechu ten příjemný dojem z usazené a sebejisté techniky. Nadivoko rostlí amatéři například naprosto serou na tvorbu tónu, prostě ani nevědí, že by si s tím měli dělat hlavu, vždyť stačí drnknout na strunu a vono to hraje. Nicméně i kvalitní tón nástroje a jeho variace podřízený hudebnímu výrazu je součást toho hudebního zážitku. Prostě ten člověk musí mít kontrolu a o tu techniku se nesmí zarážet.
Čili můj amatér, řekněme pracovně uberamatér, prostě tráví ten čas, co běžný konzument prozírá u televize pravidelným cvičením, a udržováním techniky. Ne proto, že musí, ale proto, že ho to baví a rád objevuje ten tón, a těší ho ten pocit usazeného a jistého tónu.
Zatímco amatér samorostlý je prostě něco jako ten běžký šumař, co obcházel za Františka Jozefa hospody a hrál tam na tancovačkách.
Čili v souladu s tím, co říká kolega předřečník, :) by ten amatérský herec, pokud chce hrát divadlo, ne "bejt herec" měl chodit k někomu, kdo ho naučí mluvit - především - hýbat sebou a hýbat obličejem. Až to zvládne, vezme tyto dovednosti, jeho nástroje nezbytné pro tvorbu, a vytvoří jimi divadlo. A tyto dovednosti jsou podmínkou nutnou, nikoli však postačující, pro nějakou kvalitní amatérskou tvorbu. Samozřejmě to drtivá většina lidí nedělá, protože je nezajímá herectví (nebo hudba) jako takové, oni chtějí hrát divadlo, tady a teď.
Stejně jako "kluci tak založíme si kapelu, já si seženu kytaru, Franta bicí, a Pepa baskytaru (nemel Pepo a koukej si ji sehnat), a Lojza má nejdelší háro tak ten bude zpívat, a budem hrát to co hrajou naši oblíbený
dosaď co chceš".