CHOMI: Já k tomu nemohu než ocitovat z našich pramenů:
FKS 10.1.1905, 5
Praha. Pravoslavná propaganda. Na základě sdělení listu „Rus“ přinesly některé listy zprávu, že žádost 3000 starokatolických rodin v Čechách o přijetí do pravoslavné církve byla schválena. Samozřejmě ani jediná z německých starokatolických rodin v Čechách nikdy neprojevila ani nejmenší snahu o přijetí do pravoslavné církve a může se tedy jednat jenom o senzační zprávu týkající se českých starokatolíků, kteří před pěti lety vytvořili v Praze svou vlastní obec. Na náš dotaz jsme z jinak spolehlivých pramenů zjistili, že dva Rusofilové v souvislosti s napjatou finanční situací této obce skutečně započali s usilovnou agitací a zdůrazňováním materiálních a jiných výhod, které by připojení k pravoslaví přineslo, se snaží celou obec přimět k přestupu. Jejich snahy byly zatím málo úspěšné, doposud se dalo přemluvit k přestupu 7 osob. Z těchto 7 osob udělal přepilný reportér ruského listu 3000 rodin, i když celá obec českých starokatolíků nemá více než 800 duší. Další dopis nám hlásí, že v čele pravoslavného hnutí stojí pánové Kliment, Schnabel, Zdráhal a jeden ruský duchovní a mělo dojít již k 50 přestupům. Dovolujeme si poznamenat, že na příslušné místo nedošlo ještě vůbec žádné sdělení.
FKS 10.10.1905, 151-152
Praha. Česká starokatolická obec. Listy prošly zprávy pocházející z Mnichova o významných shromážděních české pravoslavné obce v Praze a o splynutí českých starokatolíků s touto obcí. Na základě spolehlivých informací opakujeme: Česká starokatolická obec v Praze, až do svého samostatného konstituování diasporní skupina Starokatolické církve Rakouska, existuje tak jako předtím a slaví každou neděli v 8.00 hodin v jí pohostinně otevřeném evangelickém salvátorském kostele svou bohoslužbu a je z pověření příslušného farního úřadu pastorována knězem Josefem Peřinou. Rusko-pravoslavným se stal jenom malý zlomek obce, který netvoří žádnou obec, nýbrž splynul s ruskou pravoslavnou obcí existující již asi třicet let v Praze. Jako kuriozitu lze zmínit, že úředně dokonce výstup i těchto nemála členů nebyl ještě starokatolickému farnímu úřadu ohlášen, čili se zdá být ještě úředně neprovedený.
a dva dopisy od pražského duchovního správce správci biskupství
Královské Vinohrady 2.1.1905
Vysoce důstojný pane faráři a zástupce biskupství! (Čechovi)
Na den 18. prosince 1904 byla církevní radou svolána mimořádná valná hromada za účelem dalšího trvání neb zániku obce naší. Na schůzi této místopředseda pan Prokop předčítal deší řeč panem Schnablem a ruským knězem Ryškovem sepsanou, ve kteréž vylíčeno bylo slovy vzletnými celé zařízení pravoslavné církve a výhody, kterých ona má před starokatolickou církví. Načež ujal se řeči krátce jednatel a pokladník a hned s elaborátem v rukou předstoupil pan Kliment a vynášeje pravoslaví a očerňuje starokatolictví, odůvodnil z dopisů Vám zaslaných, z nichž na dva jste mu neráčil odpověď dáti a na jeden odvětil jste vyhýbavě. Končil. Z toho vidno, jak na újmu a škodu jest starokatolictví warnsdorfské českému starokatolictví a ničeho nelze od něho finančně očekávati; naopak jak dosvědčuje dopis zaslaný z Krásné Lípy, ve kterém žádá se na českých starokatolících 72 korun. Proto jediná záchrana pro nás spočívá v pravoslaví. Sotva dokončil, místopředseda ukončil schůzi, zhasl světla u předsednického stolku a se slovy „resignuji“ utekl s jednatelem a účetním jako kluci, aniž by dal příležitost, bychom na jeho pravoslavné velebení mohli dáti řádné vysvětlení. Čekali tito pánové, že po takové chvále všichni půjdou za nimi a přihlásí se ku pravoslaví. Než nestalo se tak. Všichni starokatolíci až na 9 osob zůstali v kapli, načež sám ujal jsem se slova a v delší řeči vysvětlil jsem v jakém poměru nalézáme se ku pravoslaví. Snapjatou pozorností vyslechnuta slova má a zvoláno všemi ústy: Zůstaneme starokatolíky a nic jiného! A tak se i stalo, neb až posavád přistoupilo jich ku pravoslaví asi 6-8 osob. Rusové vyslali do Prahy ihned českého pravoslavného kněze Ryškova, se kterým pan Schnabel a pan Kliment vyjednávali jménem obce, namluvivše mu, že celá obec přistoupí. Jistě nepředstavoval si, že starokatolická obec v Praze čítá jen 8 osob, nýbrž jak v listu „Dresdner Nachrichten“ stálo, 3000 rodin. Velká to blamáž pro Rusko a pana Schnábla a Klimenta. Na den 19. prosince měli onino přistoupilí pravoslavnou bohoslužbu v ruském kostele a 6 osob přistoupilo ke stolu Páně a to ceremonie trvaly od 10 hod. do 1 ½ odp. Bohoslužby mají pravoslavné a jen dovoleno jest před a po bohoslužbách zapěti staročeské písně.
Záchranu před pravoslavím jsem dosáhl, ale nyní musím otevřeně sděliti, má-li nadále starokatolictví v Praze existovati, nutně jest zapotřebí finanční podpory. Již 2 léta zastávám duchovní úřad pro české starokatolíky v Praze a v prvních měsících dostával jsem měsíčně 40 až 60 korun a od května 1904 až dodnes neobdržel jsem ani haléře. Obec jest ráda sežene-li na činži čtvrtletně 270 korun, kněze vydržovati si nemůže. Z lásky k věci učinil jsem již dosti, pročež nebude-li mi poskytnuta nějaká odměna - spokojím se prozatím s malou odměnou – musí nutně nastati zánik obce. Bezplatně déle než do 15. ledna funkci starokatolického kněze vykonávati nemohu z důležitých příčin. Podotýkám, že i potom všickni zůstanou starokatolíky
Račte mně vbrzku sděliti, možno-li očekávati nějaké podpory aneb má-li nastati zánik filiální obce a jak potom bude o české starokatolíky v Praze postaráno a o vyučování starokatolických dítek, kterých nyní jest přes 40. Se srdečným pozdravem zůstává
Josef Peřina
STAROKATOLICKÁ FILIÁLNÍ OBEC V PRAZE
31.3.1905
Vysoce důstojný pane faráři! (Čechovi)
Na mimořádném církevním shromáždění odbývaném dne 18. prosince 1904 resignovavší pánové: místopředseda, jednatel a účetní, začali nyní proti starokatolické obci pražské výbojnou akci, chtějíce všecky starokatolíky převésti na pravoslaví. Částečného úspěchu docílili, a sice tím, že přelhávali starokatolíky, že celá filiální obec starokatolická spojila se s pravoslavnou církví a utvořila si samostatnou „českou pravoslavnou 18. obec“, jak se osmělili v různých časopisech psáti. Ač posud získali 32 starokatolíků, kterých nelitujeme neb to byli lidé bez náboženství – neznabozi - k tomu buřiči a křiklouni.
Vědouce, že již déle nebudou zastávati místa předsednická, vyčerpali pokladnu až do dna a nezachovavše nám ani haléře zmizeli z obzoru starokatolického a vtírají se nyní v popředí pravoslavné církve. Touto finanční tísní byli jsme nuceni dát výpověď měsíční a za dva měsíce jsme zůstali dlužni a odkázali jsme domácího, by pohledával si dvouměsíční činži na bývalém předsednictvu. Již 14 dní máme věci kostelní zastaveny správcem domu a ač jsme již úředně zakončili, posud nemáme záležitost onu vyřízenou.
V těchto 14 dnech hledali jsme přiměřenou místnost pro bohoslužby a evangelická obec a. v. (augšpurského vyznání – luteráni) u sv. Salvátora na Starém Městě s ochotou přišla nám vstříc a propůjčila nám kostel za obnos osmi korun za jedny bohoslužby. Hodláme již9. dubna začíti starokatolické bohoslužby v evang. chrámu Páně. K užívání máme: oltář, lavice, varhany, světlo, sakristii, zkrátka vše, jak se v kostele nalézá a bohoslužby musíme do 9 ½ mít ukončeny a vše s oltáře odstraněno, by potom oni mohli konati svoji pobožnost. Vše, jak jsme konali v betlémské kapli, budeme konati i tam, v ničem nejsme zkráceni. Než ale chtějí na nás právní existenci a žádný z nás o ničem nevíme. Proto jménem církevní rady prosím byste ráčil býti tak laskav a sdělil nám vbrzku:
Jak byla starokatolická obec filiální v Praze založena a jakých úředních listin k svému zalo-žení a ustavení v Praze potřebovala? My nemáme ani jediné listiny úřední po ruce a také, kdykoliv jsme něčeho žádali, bylo nám sděleno, že se nám to zamítá z důvodů: že obec filiální starokatolická není v Praze zákonem stanovena. Potřebujeme nyní, jest-li stává oné listiny, že obec filiální starokatolická v Praze požívá práva veřejnosti; zda-li nestává takové listiny, musili bychom nyní si ji zaopatřiti a proto prosím, račte-li věděti, zda-li jest k takové žádosti třeba kolek a jak velký, ale myslím si, že všecky církevní záležitosti jsou kolku prosty.
Kojíce se blahou nadějí, že neráčíte nám zazlívati, že jsme byli nuceni z finanční tísně uchýliti se k evangelické obci české augšburského vyznání, ale naopak, že ráčíte nám býti svoji rukou nápomocen znamenám se v bratrské v Kristu lásce
Josef Peřina, starokatolický kněz
------------------
Čili suma sumárum jsou přestupy starokatolíků v pravoslaví kolem roku 1904-1905 bouda a humbuk, případně propravoslavná propaganda, kterou ze strany (ex)starokatolické iniciovalo několik jednotlivců, kteří měli po odchodu faráře Išky problémy s novým duchovním správcem Peřinou. Ti pak také přestoupili. Řádově mohlo jít o desítky lidí, to Grigoričem uváděné číslo 104 už se mi zdá nadsazené, nebo při nejlepším jako horní hranice (obec tehdy měla podle matrik asi 900 členů).