AACHEN: na Ukrajině a V Rusku ale maj letničníci úspěch u lidí, kteří nejsou v pravoslavné církvi nebo v ní jsou jen formálně (byli třeba pokřtěni jako děti atd.) Obojí jsou pravoslavn é země jen s výhradou, že tu bylo 70 let ateistické propagandy a vymejvání mozků. Podívej se, co to udělalo se vztahem k církvi u nás za pouhých 40 let. Nicméně trvám na tom, že uvnitř pravoslavné církve letniční hnutí neexistuje (ač jsou jistě jednotlivci, kteří se k němu přiklonili). naproti tomu u katolíků a protestantů existují letničníci v rámci těchto církví.
Ze své životní zkušenosti pravoslavného křesťana vím, že trojiční theologie je pociťována dodnes silně jako základ pravoslavné duchovnosti, liturgie atd. Takže nejde jen o nějaké tradiční plky, které nikoho neoslovují - ba naopak. Z toho potom plyne, že není důvod stavět trojiční theologii do pozadí.
krásně je důležitost Trojice a Ducha vidět třeba při eucharistii, zejména při epiklesi , která na západě je chápána úplně jinak (asi víš, oč jde, pokud ne, vysvětlím:-)
Jaké dogma, taková praxe - to v posledku samozřejmě ano, ale mně se taky nelíbí, když se říká, že západ je jenom zlo a východ jedině dobro. Dobro je totiž pravda Kristova a zloje všechno, co jde proti ní. A to zlo se dá skutečně umístit naprosto přesně - je v našich srdcích. A právě tam musíme proti němu nevíc bojovat, aby se nedej Bože neprojevilo nenávistí, třeba vůči těm, kdo smýšlejí jinak než my (viz samozřejmě podobenství o milosrdném Samaritánu).
Tak asi tak.