T_MAX: kvůli akumulaci tepla a par, vypraskat by to mělo, navrch přijde hl. barvenej štuk ař to vytvrdne a uschne, držet by to měl klasicky rákos a konopná řezanka v omítkový směsi

materiál se jeví solidně lepivě, tak doufám, že to aspoň přibližně půjde podle představ..

AQUALOCO: Proč nepoužíváš perlinku? Nebude to praskat?

GHANTA: jj opalovaní je jedna z metod, jak sem psal postrašení ohněm, mam touhle metodou udělanou čast podlahy pudy nad poválem

Je také důležité zmínit, že pro brouky je mnohem snazší napadnout dřevo nečisté - rozumněj neohoblované, chlupaté, každí skulinka kudy mohou vlézt pod povrch dřeva, jim přichází velice vhod. Provedl bych pár zkoušek na ten albumin s vápnem, který bych zkusil navrch přetřít fermeží. Slyšel jsem, že se také dřevo opalovalo, popř. natíralo sazemi, či dehtem, nebo něco na ten způsob, ale to mě přijde už moc. Toto vše je jen prevence. Když dojde na věc, nepomůže nic víc než chemický roztok, plyn, nebo radiace.

GHANTA: jj to je zhruba doba stavby domu, jinak koukal sem že část stropů ( podlahy pudy) byla předělávana, starší puvodní část je právě napoštěna volskou krví, novější ...cca roky 1909-10 je tkzv. postrašena ohněm, a je ve vyrazně horším stavu než ta starší..

jo a ještě jedna věc. albumin obsažený v krvi, se sráží a tvrdne - vytváří ochranný film, na slunci...

pánové ! volská krev je doba před stopadesáti lety. Míchalo se s žlučí, vápnem, hlínou. A rozhodně bych nevěřil tomu, že to bude mít vliv na dřevokazný hmyz...možná ze začátku. Stejný efekt jako lignofix mít rozhodně nebude...Nic jiného kromě volské krve se snad ani nepoužívalo. Na podezdívky baráků na moravě přidávali bylinky do modrých nátěrů, ktere odpuzovaly hmyz (komár, moucha). Pak už jenom taky vlastně moč indické krávy :-) Jestli vyloženě nechceš chemii, tak si nařeď lněnou ferměž a pořádně nech penetrovat do dřeva...80kč litr...ředí se terpentýnem, nebo benzínem....

GECKO: tak ještě jednou, psal sem že hledám něco na bazi volske krve, nevrdil sem že je to lepší než lignofix a pro uplnost bude se to nanašet na opracovane a nenapadene dřevo, jen se snažim užít něco s co nejmenším chemickým dopadem,thats all.

RAMJAH: A ses s jistej, ze ta volska krev ma stejny efekt jako Lignofix a spol? Teda ze hubi skudce, brouky atd, brani jim se do dreva pustit a zaroven to chreni pred houbama? Ja moc ne...

SNUPAK: hmmm zajimavy, jako napoštěcí oleje jsem taky zvažoval, ne teda takovýhle palby, ale i tak...jediny co mě odrazuje je to že výsledna barva nebude červeno-hněda:/

RAMJAH: taky se na impregnaci pouzival orechovy olej.
prodavaj ho treba tady : http://www.olejesolio.cz/produkty/orechovy-olej.html

200ml za dve stovky:)

GECKO: tak přehnany nepřehnany, nechce se mi do baráku kterej je v určitym smyslu "přírodně " stavěnej tahat chemie, nebo aspon s co nejmenším dopadem :) každopadně dík za radu :D

RAMJAH: No neni to s tim drzenim se prirody zase trochu prehnany?

jinak Lignofix, Bochemit, Katrit atd jsou fungicidy, ochrana proti skudcum, obvykle na bazi nejakych boritych soli, jsou bud bezbarve (pozor, drevo podle druhu vetsinou trochu zezloutne) nebo s pridavkem zeleneho nebo hnedeho barviva, ktere je tam ale ciste pro kontrolu, aby bylo videt, kde povrch osetreny je a kde ne. Funkcni nema zadnou. Tyhle pripravbky jsou po zaschnuti pretiratelny jakymkoliv pripravkem na drevo, at uz vorou reditelnym nebo nejakym syntetickym, nebo olejem co voskem...

Jinak dodavatele treba oleju, jako PNZ a podobne dodavaji i sve vlastni impregnace tohohle druhu, ale jsou vetsinou drahe.

zdar chci se zeptat zdejších odborníku, nevíte někdo zda se vyrábí nátěr na bázi volské krve pro konzervaci dřeva? hodně lidí si chválí lignofix, ale nevim jestli je přetíratelný, vzhledem k tomu že je bezbarvý, navíc bych radši něco co by dalo dřevu i klasickou barvu..dik

jasně, zárožáky jsou potřeba popohnat ventilátorem, honil sem to s nim do šachty k vodě;)

AQUALOCO: Ano souhlasim, mam ze svy stavby podobny zkusenosti, vcetne toho (neexistujiciho) kominovyho efektu... resp on se trochu projevi, ale neni to traga... na druhou stranu je pravda, ze pomerne rozsahly spodni prostor kamna koute "za rohem" vytapi na druhy strane uz celkem blbe... mame od Vernera topny sloupy a v tom spodnim je kvuli velikosti prostoru instalvoany pomalobezny ventilator, ovladany ale rucne... byl jsem dost prekvapenej, ze kdyz jsem ho zapnul a nechal bezet, tak michal vzduchem dole a teplo v tom clenitym velkym prostoru rozpeortrel mnohem lepe a taky se to rychleji vytopilo...

GECKO: doděláváme dům se sendvičovou konstrukcí. Obalená je Hofatexem Kombi tl. 100mm, "pro lepší pocit" a záměr použít v interiéru hliněné omítky jsme zevnitř přidali ještě 40mm omítatelných dřevovláknitých desek taky od Hofatexu. Počítám s cca 2 cm hliněných omítek, které zatím nejsou.
Zkušenosti jsou zatim hodně pozitivní co se setrvačnosti udržení tepla (zimy) týče. Přijedu např. po 5 dnech kdy je venku 7 stupnu v noci a v domě je z víkendu, kdy se dům větral 26! Funguje to i opačně. V zimě, když nebylo topení mrzlo ty 3 tejdny asi, jezdil jsem tam denně topit na 2-3, spálil 20-25 dub. parket vytáh to na 21 st., druhej den tam bylo 17 při -23 přes noc a slunečných klidných dnech. Když se zatáhlo a začlo foukat bylo druhej den 13 stupňů.

ad ta zeď, vzít to střední cestou - přihodit 1 trám do podlahy a vyzdít zeď za kamnama a nazdar.... ozkoušel jsem si i to, že při topení v krbovkách (máme Pevex 2-6 kW s minimálním výkonem co jsme sehnali) nevzniká nijak zvl. komínovej efekt, ikdyž kamna stojí pod dírou pro schodiště, až po ohřátí většího množství vzduchu se to "nakoplo" a šlo to nahoru..