• úvod
  • témata
  • události
  • tržiště
  • diskuze
  • nástěnka
    • přihlásit
    registrace
    ztracené heslo?
    DIOJANDREVOSTAVBY
    T_MAX
    T_MAX --- ---
    1 odpověď
    AQUALOCO: Co jsem byl přítomen různejm stavbám a právě hliněnejm omítkám, tak tam všichni dávali jutovou perlinku, proto se ptám ..
    FILOMENA
    FILOMENA --- ---
    1 odpověď-1
    AQUALOCO: ušetři ženušku těchto obrazů. mě se z toho též dělá trochu na nic :))
    HONANEK69
    HONANEK69 --- ---
    +1
    AQUALOCO: dobrá Uganda:)
    AQUALOCO
    AQUALOCO --- ---
    1 odpověď
    T_MAX: kvůli akumulaci tepla a par, vypraskat by to mělo, navrch přijde hl. barvenej štuk ař to vytvrdne a uschne, držet by to měl klasicky rákos a konopná řezanka v omítkový směsi

    materiál se jeví solidně lepivě, tak doufám, že to aspoň přibližně půjde podle představ..
    T_MAX
    T_MAX --- ---
    1 odpověď
    AQUALOCO: Proč nepoužíváš perlinku? Nebude to praskat?
    AQUALOCO
    AQUALOCO --- ---
    4 odpovědi+1
    kdyby se náhodou někomu zachtělo hliněných omítek, tak je to bordel jako u těch normálních, má to i svá specifika, například člověku nesmrdí... :)

    zatím máme našpricováno a pokračujeme na jádrové omítce. bohužel pokud někdo budete chtít omítat strojně, dopředu domlouvejte omítačku buď s dodavatelem, jinak firmy jako Weber, Hasit a spol už tyto omítky mají také v porfoliu a při použití hl. směsí již nakoupených u "konkurence" se na vás vyserou, ikdyž pro vás omítá člověk, kterej jim dělal léta odběry v řádech stotisíců či mega... ne všechny omítačky jsou taky pro hl. omítky vhodné (jako např. G4 - odborníci vědí..), omítáme narychlo půjčenou mašinou, hůř drží stálost konzistence atd., trochu pakárna... ale hlavně to zakrývání!!!
    no ale, špric tam byl asi za hodinu!

    podklad


    test venku


    špric


    schnutí špricu


    jádrová omítka


    jádrová omítka před srovnáním
    RAMJAH
    RAMJAH --- ---
    GHANTA: jj opalovaní je jedna z metod, jak sem psal postrašení ohněm, mam touhle metodou udělanou čast podlahy pudy nad poválem
    GHANTA
    GHANTA --- ---
    1 odpověď
    Je také důležité zmínit, že pro brouky je mnohem snazší napadnout dřevo nečisté - rozumněj neohoblované, chlupaté, každí skulinka kudy mohou vlézt pod povrch dřeva, jim přichází velice vhod. Provedl bych pár zkoušek na ten albumin s vápnem, který bych zkusil navrch přetřít fermeží. Slyšel jsem, že se také dřevo opalovalo, popř. natíralo sazemi, či dehtem, nebo něco na ten způsob, ale to mě přijde už moc. Toto vše je jen prevence. Když dojde na věc, nepomůže nic víc než chemický roztok, plyn, nebo radiace.
    RAMJAH
    RAMJAH --- ---
    GHANTA: jj to je zhruba doba stavby domu, jinak koukal sem že část stropů ( podlahy pudy) byla předělávana, starší puvodní část je právě napoštěna volskou krví, novější ...cca roky 1909-10 je tkzv. postrašena ohněm, a je ve vyrazně horším stavu než ta starší..
    GHANTA
    GHANTA --- ---
    jo a ještě jedna věc. albumin obsažený v krvi, se sráží a tvrdne - vytváří ochranný film, na slunci...
    GHANTA
    GHANTA --- ---
    1 odpověď
    pánové ! volská krev je doba před stopadesáti lety. Míchalo se s žlučí, vápnem, hlínou. A rozhodně bych nevěřil tomu, že to bude mít vliv na dřevokazný hmyz...možná ze začátku. Stejný efekt jako lignofix mít rozhodně nebude...Nic jiného kromě volské krve se snad ani nepoužívalo. Na podezdívky baráků na moravě přidávali bylinky do modrých nátěrů, ktere odpuzovaly hmyz (komár, moucha). Pak už jenom taky vlastně moč indické krávy :-) Jestli vyloženě nechceš chemii, tak si nařeď lněnou ferměž a pořádně nech penetrovat do dřeva...80kč litr...ředí se terpentýnem, nebo benzínem....
    RAMJAH
    RAMJAH --- ---
    GECKO: tak ještě jednou, psal sem že hledám něco na bazi volske krve, nevrdil sem že je to lepší než lignofix a pro uplnost bude se to nanašet na opracovane a nenapadene dřevo, jen se snažim užít něco s co nejmenším chemickým dopadem,thats all.
    GECKO
    GECKO --- ---
    1 odpověď
    RAMJAH: A ses s jistej, ze ta volska krev ma stejny efekt jako Lignofix a spol? Teda ze hubi skudce, brouky atd, brani jim se do dreva pustit a zaroven to chreni pred houbama? Ja moc ne...
    RAMJAH
    RAMJAH --- ---
    SNUPAK: hmmm zajimavy, jako napoštěcí oleje jsem taky zvažoval, ne teda takovýhle palby, ale i tak...jediny co mě odrazuje je to že výsledna barva nebude červeno-hněda:/
    SNUPAK
    SNUPAK --- ---
    1 odpověď
    RAMJAH: taky se na impregnaci pouzival orechovy olej.
    prodavaj ho treba tady : http://www.olejesolio.cz/produkty/orechovy-olej.html

    200ml za dve stovky:)
    RAMJAH
    RAMJAH --- ---
    2 odpovědi
    GECKO: tak přehnany nepřehnany, nechce se mi do baráku kterej je v určitym smyslu "přírodně " stavěnej tahat chemie, nebo aspon s co nejmenším dopadem :) každopadně dík za radu :D
    GECKO
    GECKO --- ---
    1 odpověď
    RAMJAH: No neni to s tim drzenim se prirody zase trochu prehnany?

    jinak Lignofix, Bochemit, Katrit atd jsou fungicidy, ochrana proti skudcum, obvykle na bazi nejakych boritych soli, jsou bud bezbarve (pozor, drevo podle druhu vetsinou trochu zezloutne) nebo s pridavkem zeleneho nebo hnedeho barviva, ktere je tam ale ciste pro kontrolu, aby bylo videt, kde povrch osetreny je a kde ne. Funkcni nema zadnou. Tyhle pripravbky jsou po zaschnuti pretiratelny jakymkoliv pripravkem na drevo, at uz vorou reditelnym nebo nejakym syntetickym, nebo olejem co voskem...

    Jinak dodavatele treba oleju, jako PNZ a podobne dodavaji i sve vlastni impregnace tohohle druhu, ale jsou vetsinou drahe.
    RAMJAH
    RAMJAH --- ---
    1 odpověď
    zdar chci se zeptat zdejších odborníku, nevíte někdo zda se vyrábí nátěr na bázi volské krve pro konzervaci dřeva? hodně lidí si chválí lignofix, ale nevim jestli je přetíratelný, vzhledem k tomu že je bezbarvý, navíc bych radši něco co by dalo dřevu i klasickou barvu..dik
    AQUALOCO
    AQUALOCO --- ---
    jasně, zárožáky jsou potřeba popohnat ventilátorem, honil sem to s nim do šachty k vodě;)
    GECKO
    GECKO --- ---
    AQUALOCO: Ano souhlasim, mam ze svy stavby podobny zkusenosti, vcetne toho (neexistujiciho) kominovyho efektu... resp on se trochu projevi, ale neni to traga... na druhou stranu je pravda, ze pomerne rozsahly spodni prostor kamna koute "za rohem" vytapi na druhy strane uz celkem blbe... mame od Vernera topny sloupy a v tom spodnim je kvuli velikosti prostoru instalvoany pomalobezny ventilator, ovladany ale rucne... byl jsem dost prekvapenej, ze kdyz jsem ho zapnul a nechal bezet, tak michal vzduchem dole a teplo v tom clenitym velkym prostoru rozpeortrel mnohem lepe a taky se to rychleji vytopilo...
    Kliknutím sem můžete změnit nastavení reklam