ZATAMOKO: svářet měď není tak složitý, ale taky to není nesmrtelnej materiál. Jen nechápu co znamená přiznaná podlahovka z Cu trubek. To že jsou jako na vrchu a chodí po nich (zakopává o ně)? To asi ne co :-)

Já řeším spíš co tam dát místo toho betonu sypkého nebo alespoň pružného co bude mít podobný efekt.

Zbytečně to klade nároky na spodní k-ci a to mi nepříjde elegantní.

AQUALOCO: Tak jsem si prošel komplet ty fotky a fakt nádhera. I když nechápu použití toho hofatexu a než abych dělal klempířinu té psí boudy tak asi raději spáchám sebevraždu, tak je to po dlouhé době zase jedna vkusná stavba.

CUKI: jasný, to chápu. Já to řeším s ohledem na tu stodolu. Líbí se mi představa akumulační betonové desky krmené buď teplovodním nebo elektrickým podlahovým topením.

Zaujalo mě řešení jednoho známého. Vydal se cestou punku a Cu trubky topení přiznal a ve finále skončil jen s nimi, radiátory nepotřeboval :)
Ale měď je drahá a sám si to neudělám tak, abych tomu 100% veřil. Řemeslníkům se 100% věřit také nedá (bohužel vlastní mnohonásobná zkušenost).

Takže s ohledem na jednoduchost, blbuvzdornost, svépomocnost, cenu pořízení a údržby, se nakonec el. podlahovka jeví asi jako nejefektivnější řešení. O to víc v NED/PD barabizně :)

ZATAMOKO: Není problém ani tak s únosností jako s průhybem, tedy problém aby ten beton neprasknul. Hlavně pokud je na jílu. Ošetřit stavbu proti bobtnání mrazem není problém, stačí jen do nezámrzné hloubky (která je u jílu o něco hlouběji), ale ošetřit stavbu proti změně hladiny spodní vody, to už je často jen o dobré víře v dobrý hydrogeologický posudek. Někdy je to naprosto neřešitelné a dělá se základová deska (ne pásy s roznášecí deskou, ale samostatná deska).


AQUALOCO: jak máš vyřešený přívod vody? Předpokládám že jde do tech místnosti v rohu stavby, máš to jen kolem odizolované? Případně jak?

AQUALOCO: co si mám představit pod "hustej trámovej rošt"? Rozteč trámů třeba 600mm?
Podle http://naskale.org/images/projekt/10/07orig.png mi to tak prijde v porovnání s lidmi

AQUALOCO: takze mas cca 8cm, coz je cca 200 kg/m2, to neni moc. Muselo se to nejak specialne resit s ohledem na ty patky?
Myslim staticky. Pocet patek, hloubka zapusteni do terenu atd.

ZATAMOKO: jj, je to ten dům. Litá vlastně není, je dělaná ze relativně suchýho betonu (3cm mezi špunty pro teplovodní hadice a zhruba 4,5cm nad tím), do kterýho jsou namýchaný polymerový vlákna. Topeíme elektrokotlem.

AQUALOCO: ty mas teda v té dřevostavbě na patkach (kdysi jsem tu viděl fotky) litou betonovou podlahu?
Jakou tloušťku?
A tu podlahovku mas teplovodni, kdyz jsi zmiňoval el.kotel?

ZATAMOKO: v poho, ségra se 3 dětma si taky libuje.

AQUALOCO: věšení, sundání, vyžehlení a složení .. cca 30 minut
ale i kdyby byla návratnost 2 roky, tak mi to za to nesraní se s tím stojí :D
nejvíc to ale ocenila žena, neb nemusí věšet a žehlit :)

ZATAMOKO: tyvole promiň, ale jak dlouho věšíš pradlo, že se ti to vrátilo tak rychle? ;) (mame nad prackou shoz na pradlo shoz a kos na to, tak nam to neklapne)

Na suseni pradla je taky dobra susicka v A+++(+) tride umistena na pracce.
Krome mista setri i cas. Nam se jen v usetrenym case zaplatila za 6 mesicu, zaruku ma 5 let :)

AQUALOCO: ztráty zatím nespočítány... už koukáme po korkové podlaze... jeví se jako dobré řešení... nám jde u ty podlahy o to aby to chození nebolelo (což je ten beton i dlažba), ale nechceme opoštět podlahové topení... architekti i stavitelé ho tam umístili kvůli místu a my to absolutně chápeme... krom jiného tam stejně v obýváku budou jotulky (na sušení prádla jak všude píšou, že jim chybý radiator .))

CUKI: jj, dobrý děkuju za info. Mám takovou vizi, že až jednoho dne odejde dřevěnej obklad domu, nahradím ho (nebo překryju) něčim, co bude vyrábět proud. Laicky bych ho klidně vyráběl na principu objemových změn nějakých materiálů (eventuelně FV fólií či desek - materiálů, který by to uměly), ale zatim sem v knajpě nenarazil na přislušně šílenýho fyzika :) Ale to už jsem trochu mimo...

CUKI: Bojler mas na NN, nebo na sitovy?

AQUALOCO: celoročně. pro FVE navíc není problém provozovat v zimě naopak. Jen to slunce je potřeba. Ideální je sklon do 20° od kolmice, nikoli to co se dělá u elektráren.
Mě to jako brzda nepříjde. Těch 50% úspory za TUV je 5x až 10x více, než mi uspoří před chvílí zmíněná podlahovka s TČ jejíž investice je cca desetinásobná...

CUKI: Takže hlavní brzdou je asi cena těch panelů, žejo? Protože když se začnem přes léto otužovat, je to doma :) Těch 40-50% jsi myslel v průměru za celej rok nebo od jara do podzimu (jak zatim předpokládám)?

AQUALOCO: To záleží na podmínkách a spotřebě vody, ale dá se ušetřit v reálu tak kolem 40-50% spotřeby na ohřev TUV. Panely tak 1,5 až 2kWp cena (18-24k Kč) MaR (2k Kč moje vlastní výroba, 5-6 komerční řešení) a bojler (4-6k Kč) tedy cca od 24k Kč se dá šetřit v mém případě kolem 3000Kč ročně....

SMYSLOV: betonová podlaha, na ní lepenou buď tenkovrstvou dřevěnou podlahu v hl. pobytovejch plochách (trochu přenos brzdí, ale má přínos v podobě příjemnýho materiálu na bosou nohu, když se ještě netopí / zkusil jsem v tomto období studenou dlažbu a docela nepříjemný) nebo marmoleum a ev. dlažbu v soc. zázemí. jaký máte spočítaný ztráty?
CUKI: jaká je prosim tě nákladnost (plocha panelu atd.) a přínos v tomhle řešení? je to efektivní, případně v jakých měsících?