OKBOY: Mistr Eckahrt vubec byl spicka, jakoze to dokazal zapsat, protoze to byl chytrej chlap..

" Buh je cira nicota."

- Mistr Eckhart

a

" Co zvanis o Bohu ? Cokoliv o Nem reknes, je nepravdou ! "

- Mistr Eckhart

( "buddhisticke-sutricke" )

..

z uceni Mistra Eckharta:

"Cas je to, co brani Svetlu, aby nas dosahlo. Neni vetsi prekazky pro Boha nez cas. A nejen cas, ale i casne veci, nejen casne veci, ale i casne naklonosti, nejen casne naklonosti, ale i prichut a pach casu. "

tak to je huste ze.. " This timeless moment.. "


a korunu tomu nasazuje:

"Tri veci prekazeji cloveku, ze nemuze poznat Boha. Prvni je cas, druha je telesnost,
treti je mnohost. Tyto veci musi ven, kdyz ma Buh prijit dovnitr, az na pripad, kdyz bys je mel vyssim a lepsim zpusobem: kdyz by se mnohost v tobe zmenila v jedno. "

(az na pripad.. velmi tantricke, buddhisticky :)

rika Mistr Eckhart

"Kazdy hrich prinasi zvlastni duchovni utrpeni. A utrpeni tohoto druhu je stejne jako to v pekle: cim vic trpite, tim vice se zhorsujete. Stejne se deje hrisnikum: cim vic trpi svymi hrichy, tim jsou horsi a ustavicne padaji hloubeji do svych hrichu, aby se zbavili utrpeni."

OKBOY: Přirovnání k voru



Mniši, vyložím vám Dhammu, jejímž účelem je překonání (nittharanatthája), nikoli podržení (no gahanatthája), za pomoci přirovnání k voru (kullúpama).


Poslouchejte, dávejte dobrý pozor a já budu hovořit." "Ano, pane," odpověděli mniši. Vznešený pravil:


"Jako kdyby nějaký člověk na cestě přišel k velkému říčnímu proudu, jehož blízký břeh by byl nebezpečný a vzbuzující strach a jehož druhý břeh by byl bezpečný a prostý strachu. Nebyla by tam však žádná loď k přeplutí ani žádný most, po němž by se dalo přejít na druhou stranu. Onen člověk by si pomyslel: ´Je zde tento velký říční proud, jehož blízký břeh je nebezpečný a vzbuzující strach a jehož druhý břeh je bezpečný a prostý strachu. Není tu však žádná loď k přeplutí ani žádný most, po němž by se dalo přejít na druhou stranu. Co kdybych sebral nějakou trávu, dříví, větve a listí a svázal si z nich vor, s jehož pomocí, usilovně zabíraje rukama i nohama, bych se bezpečně přeplavil na druhý břeh?´ A pak by onen člověk sebral nějakou trávu, dříví, větve a listí a svázal by si z nich vor, s jehož pomocí, usilovně zabíraje rukama i nohama, by se bezpečně přeplavil na druhý břeh. Poté, když se přeplavil a stanul na druhém břehu, by si pomyslel: ´Tento vor byl pro mě velmi užitečný, s jeho pomocí, usilovně zabíraje rukama i nohama, jsem se bezpečně přeplavil na druhý břeh. Co kdybych si ho teď naložil na hlavu či na rameno a vydal se, kam potřebuji?´ Co myslíte, mniši, dělal by ten člověk to, co by se mělo správně učinit s tím vorem?" "Ne, pane." "A co by měl ten člověk správně udělat, mniši? Když se přeplavil a stanul na druhém břehu, by si pomyslel: ´Tento vor byl pro mě velmi užitečný, s jeho pomocí, usilovně zabíraje rukama i nohama, jsem se bezpečně přeplavil na druhý břeh. Co kdybych ho teď odložil na zem nebo ho spustil do vody a vydal se, kam potřebuji?´ Kdyby takto jednal, mniši, dělal by ten člověk to, co by se mělo správně učinit s tím vorem.



Právě tak, mniši, já vykládám Dhammu, jejímž účelem je překonání, nikoli podržení, za pomoci přirovnání k voru.

Rozumíte-li Dhammě takto přirovnané k voru, mniši, měli byste opustit (pahátabbá) i dobré stavy (dhammá), nemluvě o nedobrých stavech (adhammá).