ještě bych k tomu podotka: pokud o mě pečuje s láskou jako dřív.. a nedá pocit, že jsem číslo 2.

TANAIS: tak tak..

TANAIS: To je pravda.

DHA: člověk má neuvěřitelnou schopnost být hluchý a slepý, když na to přijde ;)

LISTIKUS: upřímně já moc na ty zdvojený vztahy nejsem, jelikož se v prvotní zamilovanosti chovám jako "šťastný magor", je téměř nereálné, abych to tajila :-D.

IVETA: no... já zas... mám svý limity - pokud by mi byl můj manžel nevěrný, nechci se o tom dozvědět :) Díky za každou milosrdnou lež. Já po těchto věcech nepátrám :)

TANAIS: tak jako u mě a mýho partnera.. možná pro to, že jsme se za život naučili druhýho milovat, ale nevlastnit..pro partnera mít porozumění a chtít pro něj dobro, bez egoismu

DHA: tak to tiše zavidím

DHA: když nejsou děti, je to o mnoho jednodušší a pak myslím, že není důvod se změně bránit :)

LISTIKUS: proč by mě to mělo štvát? nojo možná se mi to vrátí a 3x tak horší až já budu manželkou.. ano..a stímto rizikem jsem do toho šla.

Ty, můj partner je taky otevřený, upřímný a citlivý.. na mě pozná každou změnu.. tak proč bych měla lhát, když by na to přišel bylo by to ještě horší..my se nevlastníme - dělej to, co tě dělá šťastným.

IVETA: já jsem schopna nevěru tolerovat a chápat ji. To není úplně tradičně evropské :) A už vůbec to není tradiční ženský pohled :)

LISTIKUS: ne, nebála jsem se, delší dobu jsem cítila, že potřebuji nutně změnu. Ale jak už to bývá, dokud jsem k tomu neměla ten správný motiv, nechtělo se mi do toho, nijak strašné to manželsví nebylo a asi bych ho jen tak sama od sebe neukončila.
Tenhle nový vztah je úplně jiný, od začátku vystavěný na jiných hodnotách. Že by se v něm opakovaly ty samé chyby není možné, což samozřejmě není záruka, že nedojede na něco jiného :-).
My jsme neměli děti, nemusela jsem se na nikoho ohlížet, náš rozvod trval 10 minut.

Ale každý konkrétní příklad do této obecné roviny nemusí pasovat. Může se stát, že jsou oba partneři v manželství natolik nekompatibilní, že nemůže dál spolu fungovat a pak je rozvod asi lepší. Ale nemyslím si, že příčinou toho může být zamilovanost. Myslím si, že příčiny jsou pak někde jinde...

IVETA: ale neštvě te to, že ty jsi upřímna a podstupuješ riziko, že je nekdo vyfuckuje.....a on se schovává?

nevím já to beru asi uplně jinak.::: můj milenec: teď tu jsi, teď mě miluješ, a já si to chci užít na plno, každou minutu s tebou vychutnat a prožít.. protože zítra tu už být nemusíš.. (vztah se zlepší, bude klapat a mě třeba nebudu už potřebovat) A nemám pocit, nebo touhu s ním bydlet, nebo po něm chtít víc než máme..jak to je je to fajn a nic neřeším.. jak by bylo, kdyby. nebo dávala ultimáta....jsi tak šťastný? s paralelním vztahem? ano? tak jsem ráda, že tě dělám šťastným...

IVETA: v obecné rovině to považuju za správné - když už se někdo rozhodne, že s někým bude žít a bude s ním mít rodinu, měl by se k ní chovat zodpovědně, což znamená i zvládnout zamilovanost, která se může přihodit každému zcela nečekaně.

IVETA: souhlas.....

IVETA: tak se do něho nepleť :))

LISTIKUS: no s partnerem jsem o tom mluvila, s milencem taky, jsem dost otevřená a dokážu mluvit o čemkoliv.. a manželku jeho neznám.. to je věc mezi ním a jeho manželkou, nevím, proč bych se měla do jeho vztahu pléct...

TAYLES: no poradna.. hmm k tomu by měla být za potřebí partnerská láska obou dovu.. a taky souhlas pro poradnu obou dvou.. a když jeden nechce, můžeš stát na hlavě a nic nepomůže.

Oni mají v manželství jen jediný velký problém: manželka: psychická a finanční závislost na manželi aneb dělám všechny odpovědnými v mém okolí - pokud toto vyřeší .. můžou fungovat skvěle..