CHEMIK: my jsme na HF zvyklí, potřebujem ji na leštění fotoreaktorů. a imho to není silikonovým olejem. nejde jen o kulatý baňky, ale veškeré nádobí, i petričky nebo erlenky, všechno. ale vím, že nové vialky tohle nedělaj

K_A_R_K_U_L_K_A: Fluorovodici ne, to je svinstvo, radsi pouzivej bazickou lazen, hydroxid sodny do vody s jarem nebo isopropanolu. Byva to napr. potom, co se banky daj do silikonove lazne.

RAGNAROK: my žádnou nemáme

K_A_R_K_U_L_K_A:
zeby za to mohly lestidla z mycky?

štve mě v poslední době značně jedna taková technická věc: problém lihovým fixem popisovat skleněné nádobí
i kolegové si toho všimli, že se nám pořád smazávaj popisky. nejdříve jsme usuzovali na sníženou kvalitu fixů, že je asi potřeba nádobí i zevně opravdu důkladně vydrhnout a odmastit. leč ani mýdlo, ani jar, ani petrolether, hexan, cyklohexan, ani chlorovaný rozpouštědla, nic zkrátka nepomáhá. ani chemikálie jiného typu, například běžné kyseliny. už jsem z toho začla bejt zoufalá, protože ono to docela otravuje při práci, když na baňku opravdu nejde napsat ani čárka po důkladném vydrhnutí. zjistila jsem, že dokud kus nádobí neponořím na několik sekund do kyseliny fluorovodíkové (nejlépe konc. nebo málo zředěná), tak je to naprosto k ničemu. sice mě těší, že nějak to jde, jenomže kdo chce s takovým prevítem rutinně pracovat? přijde mi to jako poměrně extrémní řešení mýt nádobí něčím, co leptá sklo (o nebezpečnosti HF nemluvě)
už dělám syntézu nějaký ten pátek, ale nevzpomínám si, že by s tím popisováním byl takový problém. i kolegům to přijde prapodivné. máte k tomu někdo něco?

CURDLED: OK. Diky za reakci. Ja teda chci jeste zkusit hodne nizkou teplotu a proton-sponge, pripadne to udelat v dioxanu s necim (abych se dostal na teplotu tani kolem -30 az -40 °C) a pak rovnou lyofilizovat.

Totiz, ten dalsi step ma byt reakce RO-Ms s R'-S-R'' za vzniku R'-S(+)(-OR)-R''. Dela se to slozite, katalyzuje AgClO4 a je to strasny opruz. Z R-CH2-Cl to prakticky nebezi a s R-CH2-Br jsou nejlepsi vytezku hluboce pod 10%. Pouze s OMs / OTs se da dostat na rozumne, treba 20% vytezky nekdy. A komponenty ve stylu 100 mg 400 EUR. No student uz je v trapu, ted si budu hrat ja :D

Bromid pripada v uvahu, ale stejne se chci pokusit to jeste uhrat.

dopustil jsem se pretuku - mel jsem namysli adukt trichloracetonitrilu, CCl3-CN, vznikne CCl3-C(OR)=NH

ALL: Zdravim vsechny. Mam tu zase dotaz, ale uvedomuji si ze je lepsi ho dat sem nez do auditka [ Chemia ] .

Mam tu problem s jednoduchou mesylaci, tosylaci.

Zkousel jsem ruzne podminky, treba - 20°C pro MsCl, nebo +40°C pro TsCl. Tam uz (TsCl/40°C) trochu RO-Ph-CH2Cl vznika (ale ten mi nepotrebujeme pac chlorid neni reaktivni v dalsich krocich), ale pri nule ci r.t. prakticky jen vychozi latka, obcas stopy produktu. Nejaky napad na co se zamerit pri optimalizaci? Sazmozrejmne kdyz vezmu vsechny komponenty co mam, stejne usporadani experimentu, stejne lahvicky tak s libovolnym benzylovym alkoholem ze skrine mam 100% konverzi na mesylat a 90+% preparativni vytezek. Jen s timhle konkretnim zatracenym alkoholem mam problem. R je elektronove bohaty benzyl aromat. Tzn.: ArCH2-O-Ph-CH2-OH

Prijde mi ze v pripade mesylace bude mechanismus nekde kolem reakce RO-Ph-CH2-OMs s Et3N za vzniku kvarterni ammoniove soli a nasledny rozklad za ucasti chloridoveho aniontu. Nebo tak neco.

Ale Et3N se dava 1.2 - 1.5 ekvivalentu. To by znamenalo ze to reaguje az s Et3N.HCl, protoze je tam 80+% konverze na ten RO-Ph-CH2Cl.


Achjo, tohle mel student na 5 tydenni Internship a tohle byl posledni step ze 6 kroke syntezy co se mu tak hezky darila :-( Vypadam pak jak strasnej reznik co dava studentum jen speky na kterych si vylamou zuby.

CURDLED: jojo já vím, že to furt spíná a vypíná a ta teplota pravidelně kolísá, ale tohle jsem halt viděla poprvý, že ten spínač prostě selhal skoro fatálně. kolega k tomu připojil takovou krabičku, co to má regulovat, tak snad to bude ok

kdyby to byl můj kýbl, tak bych asi dala pod to hnízdo zvedák. ale znáte to na akadě, nemáme všecko na co si vzpomenem

BORAG: asi to byla opravdu explose, vyvalil se rudy plamen, reakcni nadoba byla prazdna, septum mi vyrazilo z ruky strikacku a ustrelilo nastavec na Schlenk line (nastesti manifold vydrzel). Reakcni nadoba vydrzela, protoze to byla tlakova nadoba, uzavrena septem. Jeste bych dodal, ze jsem se chystal po pridani difluorpyrdinu to nadobu pevne uzavrit a ohrivat na silikonove lazni na 70C, jako jsem to provedl v predchozim experimentu... Nastesti k tomu uz nedoslo - pockalo to jen par vterin, akorat jsem pridal ten difluoropyridin a hned to na me zas vyskocilo zpatky

CURDLED: takže to byla reálná exploze? Tak nějak bych čekal exotermní reakci, nějaké vybublání, ale tohle bych také nečekal.

Vzpomínám si, jak jsem před mnoha lety podle jedné procedury v JOC (jo, byl to jeden z těch postupů, kdy si člověk říká, že to je buď tak šílené, až to je geniální, nebo to je tak šílené, že je to prostě úplně blbě). Jednalo se o lithiaci alifatického polycyklického uhlovodíku pomocí tBuLi v THF při -78 °C následované zavedením plynného kyslíku. Po zpracování měl být získán jinak nedostupný terciární alkohol. Stejnou lithiaci jsem dělal nespočetněkrát, ale zavedení koncentrovaného kyslíku do roztoku organolithia v organickém rozpouštědle - to je prostě jedna z těch věcí, co by normálně uvažující člověk jen tak nedělal. No nebudu to protahovat, pískat v uších mi přestalo už po 20ti hodinách, což beru jako poměrně slušný úspěch, když si představím tu prdu a výšleh rudého plamene ihned poté, co jsem do směsi zavedl kapiláru s kyslíkem.

Btw, septum, které bylo na Schlenkovce, jsem našel ještě tentýž den a dlouho jsem si jej schovával jako suvenýr, protože tou explozí ho to převlíklo "naruby" - přes ten vpich po kapiláře (rukou se mi to nikdy nepovedlo).

CURDLED: díky za info. Včera jsem to zkoušel při 0 °C a zdá se, že to probíhalo o poznání lépe. Dále jsem výrazně zkrátil reakční dobu. Dneska to vyčistím, abych zjistil výtěžek.

Tak jedno nepříjemné syntetické překvapení (jako co si budeme povídat, jsou reakce, kde člověk tak nějak očekává, že se tam může několik věcí šeredně pokazit, no ale pak jsou transformace, které by tak nějak měly probíhat bez komplikací). Tentokrát to bude o redukcích - transformace esteru na alkohol pomocí LAHu je učebnicová reakce. Na různých (primárně alifatických) jsem ji prováděl mnohokrát, výtěžky většinou téměř kvantitativní. S aromatickými estery tolik zkušeností nemám (rozumějte mám je jen v několika málo publikacích), ale většinou to bylo OK. Teď jsem však nepříjemně narazil při redukci dvojnásobného methyl esteru karboxylové kyseliny vystavěné na anthracenu. Namísto očekávaného dvojnásobného benzylalkoholu mám místo toho methylové skupiny (a to v sedmém kroku syntézy už trochu zamrzí).
Reakční podmínky: do THF roztoku esteru byl pomalu přidán pevný LAH (3 ekviv.). Reakční směs se ohřála cca na 50 °C. Poté při 25 °C mícháno 16 hodin. Hydrolyzováno pomocí vodné HCl, extrahováno DCM... Není mi moc jasné, kdy přesně se to podělalo. Nějaký tip, jak tomu zabránit?

PETER_PAN: trityly jsou z hlediska krystalicnosti velmi dobre. A tlacit se na ne moc nemusi - staci 0.2M HCl + THF a je to hned pryc. Akorat trityl alkohol je velky knedlik. Pokud se latka rozpousti ve vode, je mozne odstranit trityl alkohol odfiltrovanim, protoze je pekne krystalicky. Taky se hezky chytne na aktivni uhli

CURDLED: Jo jo, trityl jsem pouzival leta kvuli selektivite primar-sekundar. I jsem jednou delal dimethoxytrityl (DMTr)vs. trityl (Tr), kdy DMTr pada jen slabe okyselene a na Tr se musi pritlacit.

Muj sen je mit nejakou obskurdni chranici skupinu, kterou clovek pripoji na libovolny hydroxyl a latka vykrystalizuje s nejakou 99% pravdepodobnosti alespon :D