PROMETHEA: tai pro ty co ziji v Nemecku:
Pokud jste pojištění u AOK, tak můžete chodit k doktorovi i na prevenci v ČR a bez problémů si to ta pojišťovna vyúčtuje s tou pojišťovnou, u které jste byli pojištěni ještě v ČR. Pokud máte třeba dobrého zubaře nebo alergologa v Česku, tak se to vyplatí. U TK tato možnost neexistuje, jen pokud se vám stane něco akutního

Ta hranice je mnohdy tenká a je věcí individuální interpretace. Mohlo by to být i tak, že my (u nich) jsme expati a oni (u nás) jsou imigranti (přistěhovalci, gastarbeiteři). Nejčastěji se to bere tak, že expat je ten, kdo je vyslán nebo najat na specifickou kvalifikovanou práci v zahraničí, nezřídka na dobu určitou, zatímco imigrant je ten, kdo prostě hledá práci mimo zemi svého původu. Nicméně z formálního hlediska jde vždycky o imigranty (povolení k pobytu a podobně). Taky se na to dá koukat z hlediska dočasnosti, případně vazby na konkrétní práci, pozici nebo úkol.

No a pak je tu hledisko ekonomické vyspělosti - pokud přicházíš ze silnější ekonomiky do slabší, budeš za expatriota, pokud naopak, jseš prostě imigrant.

Takže spíš bych to viděl tak, že za expatriota tě (možná) budou považovat, pokud řídíš zahraniční pobočku své firmy, za imigranta de facto vždycky, pokud nedáváš okatě najevo, že už stříháš metr. ;-]

Konec off topic úvahy.

NEMESISS: mam bratrance frencouzo-cechy. Teta se legalne vystehovala (na zaklade manzelstvi s cizincem dostala povoleni k vystehovani, takze se na viza jendou do roka mohla vracet) v roce 69 do Francie, hned se ji narodilo dite. Ona neumela jazyk a na misto prace zdravotni sestricky pracovala v tovarne a motala kabely. Myslim, ze nekolikrat tzv. balila kufr, prvni bydleli v takovym starousedlem lazenskem meste a pak se strejda rozhodl prestehovat do Zenevy, kde zije vice cizincu a je to vice multikulti, protoze tetu mezi sebe Francouzi moc neprijali. Nakonec si to vsechno sedlo, teta priznava, ze kdyby byvali zustali ve Francii tak to nedala a vratila se do komunistickeho ceska. V Zeneve pak dostala i praci zdravotni sestricky.

Bratranci mluvi cesky, z Francie jezdili na prave letni socialisticke tabory, aby se naucili a nasli si kamarady - coz se povedlo, do dnesniho dne jim tam taborova bandicka drzi (bratrancum je ted 40 let).

Na druhou stranu tam je do dnesniho dne videt, ze teta poradne nevi, kde je doma. Od rana ji v kuchyni vyhrava ceske radio. Vedle vlajky EU na aute je vlajka ceska a teta se vraci velmi casto a dba na to, aby udrzovala s ceskymi kamarady kontakty. Zije tam 45 let a dari se ji to. Mluvi cesky bez prizvuku a pokazdy, kdyz tam za ni jedu (coz je dost casto), tak sjizdime stary cesky filmy. Nejhorsi to asi bylo, kdyz tragicky zemrela jeji nejlepsi kamaradka z Prahy (znaly se od deviti let a byly celou dobu v neprezitem kontaktu, byly spise sestry). Tak to na tetu dolehlo a ted jsem jezdi daleko casteji a porada porad nejake srazy, rodiny ci kamaradu - ja to mam rada, takze to vitam:)

Ohledne usazeni s partnerem ci zalozit rodinu. Myslim, ze to vychazi i zo toho jak to ty vlastne chces. My oba deti chceme, vlastne uz ted - jen zatim nezijeme ve stejne zemi. Zili jsme, ale posledni tri mesice, co jsme zpatky z Karibiku uz nezijeme. Ja tam ted byla pres mesic, ted on prijede na mesic a myslim, ze diskuze na toto tema (stehovani) zacne prave ted.

Dalsi muj stryc zije v Peru, puvodne zil v Nigerii, kde rozjizdel nejaky byznys, kdyz emigroval, pak se odstehoval do Peru, nasel si krasnou peruanku (deti nema bohuzel a je mu ted tak 70 let) a je tam nesmirne spokojeny. Ale nikdy nebyl moc rodinne zalozeny, takze asi taky proto:).


Je to takovy zvlastni, protoze u nas v rodine je zivot v zahranici celkem normalni (mama vyrustala na Kube) a pod. Tak i presto, ze ja uz nejakou takovou zkusenosti mam, celkem jsem byla asi 4 roky pryc, tak me porad udivuje, ze to je zaprah:) Ale opravdu je zajimavy jak jednoduchy je byt expatem a jak tezky je byt imigrantem:) Pritom to ma jedno spolecny, zijes v cizi zemi a musis se nejak zapojit.