BAARKA: děkuju ,)
Miguel si tady zvyká na něco velmi rychle a bezbolestně (např. pivo :), jídlo, moje rodina a přátelé) a na něco o dost hůř (např. dopravní předpisy, byrokracie, jazyk)... Ono je samo o sobě docela hustý sžívat se s novou rolí rodiče, natož v cizí zemi, v tomhle to má on nepochybně o dost těžší, než já (jinak on to moje rozhodnutí jet do ČR vzal jako hotovu věc, ani chvíli jsme se tenkrát nebavili o možnosti zůstat v Peru, to padlo až tady - "co by kdyby" jako následek komplikací s jeho povolením k pobytu, k práci atp.).
Francouzi mezi sebe tetu nepřijali? My teď aktuálně řešíme, zda se tam přestěhujem (za Miguelovou prací), mám z toho takový neurčitý pocity...
Ano, jak píšeš, ono taky dost záleží na individuálních charakteristikách rodin (u Vás, jak píšeš, je to určitě jinak než u nás, kde se nanejvýš cestuje v rámci Evropy) a lidí jako takovejch - kdo jak to chce a jakej je - zdaleka ne všechny problémy a rozdíly jsou dané kulturou ,)