NEMESISS: my jsme stejný případ jako
ZZEMANKA, teď akorát čekáme, jakým jazykem začnou mluvit děti mezi sebou, až se mladší (18m) rozmluví. Předpokládám, že to bude ten třetí jazyk, kterým mluví ve školce a všude okolo.
Nechal bych to usadit na tom, co dítě přirozeně slyší, a teprve až pochopí koncept existence různých řečí jako takový, bych zvažoval výuku dalšího jazyka -- anebo bych to nechal na systematickou výuku třeba ve škole. Podle toho, co se říká, bilingvní nebo multilingvní děti zvládají další jazyky poměrně slušně (samo asi záleží na mentální kapacitě každého jednotlivce).
Teorii jsem nestudoval (dík za
tip na knihu), ale řídím se principem konzistence, tj. každý z rodičů mluví na děti výhradně svojí mateřštinou (i když mezi sebou mluvíme s ženou anglicky, což není mateřština ani jednoho z nás). Anglicky na děti mluvit nebudu, přinejmenším dokud nebudou rozumět tomu, že je to pro mě cizí jazyk stejně jako pro ně. Stačí, že ode mě syn pobírá tragickou pražskou výslovnost češtiny, natož ještě prznit angličtinu. ;-]