Já jsem taky na dceru chtěla mluvit jen česky, ale pak jsem zjistila, že když jsem fakt hodně zabraná do hovoru s jejím tatínkem, tak na ní prostě automaticky spustím taky anglicky. Plus mě slyší mluvit anglicky, když pracuju atp. No a tatínek na ni mluví sheng (
https://en.wikipedia.org/wiki/Sheng_slang). A já na tatínka taky občas něco málo ve swahili/sheng (minimum) a on na mě. Plus jestli bude naše princezna někdy chodit do školy i v Keni (což je pravěpodobné), bude se muset naučit swahilsky (což bude po tatínkovo sheng průpravě brnkačka, navíc maminka už schraňuje swahili pohádky na youtubu). Plus tatínek by si samozřejmě přál, aby někdy v budoucnu zvládala i Kikuyu - jeho kmenový jazyk.
Kdybych mu řekla o striktním oddělování jazyků při výchově dítěte, stejně jako většina dalších lidí z Nairobi by si asi klepal na hlavu - tam jsou prostě zvyklí mezi jazyky přepnout klidně v půli věty a dělají to třeba i v radiu :) Většina lidí tam ovládá několi jazyků: swahili, sheng, anglicky a k tomu ještě minimálně jeden (svůj) kmenový jazyk. V případě kmenově smíšených rodin (dnes již běžné), pak třeba dvěma kmenovými jazyky k tomu... nevšimla jsem si, že by někdo otázku toho, jak mluvit na děti, nějak zvlášť řešil :)
Na venkově je situace jiná - ale i tam platí minimální znalot 3 jazyků: kmenového, swahili a anglicky (v případě kmene swahili jen swahili a angličtina). Tam tolik mezi jazyky nepřepínaj, v Nairobi je to ale maglajs a nikdo to neřeší.