GWAENARDELL: vidím kočko, že to máme úplně stejné! U mě tento úžasný vztah s tchýní vyústil (z její strany) před pár dny. Já neměla v plánu si ji rozhádat, nebyla jsem k ní nikdy hnusná apd. Akceptovala jsem ji, ačkoli jsem taky chodila k psychiatrovi. Ale už je konec.

Začlo to tím, že mě lezou osmičky a bolí mě celá huba. Před 14ti dny jsem musela k zubákovi, bo už to bylo šálené a zjistili jsme, že mám jednu 8mičku úplně zkaženou.Byla jen trošku prořezaná, tak mi to prořízla víc, načež mi vyvrtala další 2 zuby (bez umrtvení, bo kojím) a vzala dost dřeně. Bolest jako kráva. Nemohla jsem spát, navíc kojení v noci, prostě totálně vyřízená! Týden na to, co jsem do sebe prala Pananadoly, jsem tam musela znova, bo jsem chytla brutus zánět. To bylo min čtvrtek ráno. Od zubařky jsem se vrátila v osm, pak jsem se starala o malého, pak jsme v 10 usnuli a já byla ráda, že jsem usla taky. Před jednou hodinou se malý vzbudil, řval jak tur, měl bolení. Takže jsem ho vzala, šla přebalit, v tu ránu mě zase rozbolely ty zuby. Při přebalování malý furt ječel, tak jsem mu musela dát rekt.rourku, pak mě pochcal, následně i posral =))). Tak jsem pak lítala jen ve spodním prádle s dítkem do koupelny a zpět. Když jsem malého akorát oblíkala, zvonek. myslela jsem že je to pošťák, tak jsem od malého nechtěla odcházet, s tím, že si pak vyzvednu dopis na poště. Zvonek znova. Tak jsem vzala polonahého Jindru na ruky, natáhla jsem župan a valila otevřit. Dole ve vchodě se po telefoně ozvala skorotchýně. V tu ránu mě ojel horký pot a pustila jsem ji dál. Když přišla, pozdravila jsdem ji a zeptala se, co se stalo, na čež ona se obořila, co by se jako mělo stát, to jako nermůže přijít nebo co?! Tak jsem jí řekla, že samo může,ale že jsem ji nečekala, že je doma binec apd. Ona že veme psa ven. Než se vrátila mi volala můj, že ho máti několikrát prozvonila a když volal zpět, že zjistil, že je matka pekelně nasraná, že od brátránka žena je daleko milejší, dkyž přišla na kafe. Jen jsem mu zopakovala, co jsem řekla a už nic nechtěl slyšet, že je to naše věc, že se máme klidně pozabíjet. Tak jsem ji nachystala poštu, co ji k nám chodí a dala vařit vodu na kafe.Když se vrátila, tvářila se, jakoby nic, tak jsem šla kojit a v dobrém jí říkala, že většinou se návštěva ohlašuje, že jsem ji prostě nečekala, že nejsem jako naštvasná(byla jsem jen zaražená), že je mi jedno když příjde na návštěvu (ve smyslu neohlášení). Na čež ona se urazila a řekla, že si myslela, že budu ráda, když příjde, a né že mi to bude jedno...a že už půjde. Tak jsem jí řekla že má zůstat, že jí udělám kafe, že se pomazlí s Jindrou. Už jsem ale slyšela jen šustění bundy. Tak jsem na ní volala, jestli to myslí vážně a na to křáply dveře.Byla jsem vytočená, ale nebudu stresovat malého, mávla jsem rukou. Její problém. Já jsem šla zase spát a byla jsem ráda.Samo večer došel můj a ptal se, co jsem jí udělala, že je nasraná, že už prej nikdy nepříjde na návštěvu, že jsem hospodyňka na baterky, že co si to dovoluju, když ona nám dala byt, že němůýže ani za Jindříškem a že si to rozmyslela, že si ten byt vlastně nezasloužíme a že ho chce zpátky, že si poplatí dluhy a bude jezdit na dovolené a že my ať si jdem někam do podnájmu, nebo k našim do baráku, že jí je to už jedno...

Takže tahle sobecká, vztahovačná paranoidní kráva, jejíž syn je se mnou už 7 let a ona mě za celou dobu vůbec nezná, mě pomluví následujícího dne v její práci, kde mě skoro všichni znají, a cítí se strašně ubléžená, že proti ní peču s jejím vlastním synem, že jí zakazuju vidět vnuka a tak dále a tak dále. A to jen pro to, co jsem tu napsala a proto, že jí Kája řekl to samé co mě (že je mu jendo co se stalo a že se máme klidně pozabíjet, že má starostí dost). akže už fakt nevím jak se k ní chovat, už jsem Kájovi vyhověla dost abych s ní vycházela. Ale tohle je konec. Já i on dobře víme, že je blázen a taky za mnou stojí, ale jí neřekl nic, protože to nemá cenu. stejně si mele svoje. Už jsem tu popisovala, co je zač, jak je zadlužená a jak se chová k lidem a jak ke svému psovi. Prostě jsem s ní skončila. Aspoň mám klid. Už se nebudu muset stresovat, že jí nechutná oběd, který jsem udělala podle ní a ještě lepší...který apropo pochválil její bývalý muž i Kája..

GWAENARDELL: Bohužel právě brojit proti jeho matce před ním je většinou špatně, páč i kdyby byla sebehorší, nikdy se s tebou proti ní nespojí, vždycky bude spíš stát za ní. Já nezapomenu, jak expřítel v soukromí neustále nadával na manýry své matky, ale jí nikdy nic do očí neřekl, stejně ty věci pak vždycky udělal tak, jak ona chtěla. Když jsem se zeptala, proč jí někdy něco neřekne, bylo mi vysvětleno, že by to stejnak nic nezměnilo. Takže vlastně vbyli oba stejní - než si říct, co druhýmu vadí, radši budu držet pusu a přetvařovat se, abych měla krátkodobý klid... Já tohle prostě nepochopim...

Jinak držim palce, pokud je svatba už v dohledu:) A pevné nervy, omezit komunikaci a co nejméně projevovat emoce... a odstranit nože z dosahu :D

IF_: Přítel mě podporuje a chápe, ale přímo proti ní nejde, což je dobře, nechtěla bych, aby kvůli mně ztratil matku. On ji má rád a váží si jí za spousty věcí, čemuž rozumím, ona toho dosáhla hodně. Bude pozvána, já nejsem žádná mrcha, ale bude se ode mě muset držet dál. Já jsem schopná skousnout spousty věcí a chápu, že nepozvat ji na svatbu by bylo opravdu moc. Nechci být tak zlá, jako je ona vůči mně.

Tohle je prostě o člověku, někteří lidé se opravdu chovají příšerně a příšerně se přetvařují. Mně by to nešlo, ale jsou prostě lidé, kteří tím žijí.:-(

GWAENARDELL: No a jaký k tomu má postoj přítel? zase nezvat na svatbu, pokud on s ní chce zůstat v kontaktu, je podle mě blbost. Aby sis neudělala větší peklo, než máš, přecijen je to jeho matka... Já taky nevycházim se svym otcem a nikdy jsme spolu nežili, ale na svatbu ho pozvu, protože při jeho povaze by mě pak špinil a na smrtelný posteli by si všem stěžoval, že jsem ho přivedla do hrobu apod...

AD přetvářka: Tohle nikdy nepochopím - moje ex"tchyně" byla přetvářka největší - navrch ťutu ňunu a pak člově po rozchodu zjistil, jaká jsem vlastně kurva co jeho synovi div ne zničila život. Já to nechápu, snažim se říkat lidem věci narovinu, proč to tchýně neumí? Bože ať nejsem taková...

VERONIKA22: Tak tohle je ještě takový poměrně milý vztah, a to je hlavní:-)))


IF_: Bohužel, není nařčení jako nařčení. Ona je o tom přesvědčená minimálně 10 měsíců, já se to dozvěděla až v listopadu od přítele. Do listopadu jsem se s ní poměrně často vídala, mluvila s ní a ta mrcha se na mě furt usmívala, to bylo samé Kačenko sem, Kačenko támhle... Vůbec mi to neřekla, ani nenaznačila do očí, přetvařovala se úplně nechutně. Od listopadu jsem ji ani neviděla, ani jsem s ní nemluvila, protože se mi z toho, co jsem se dozvěděla, udělalo zle. Občas se pohádám s přítelem, že neberu její telefonáty, když řídí (jiné jeho telefonáty za jízdy vyřizuji). Čeho se bojím, je svatba, těžko prosadím, že tam nepůjde. Zatím to není na programu dne, ale do budoucna ji plánujeme. To bude slz a jelikož jsem o tom už řekla rodině, tak si ji pěkně podají.

GWAENARDELL: Tak chápu, že některé tychyně jsou nesnesitelné a každá ženská je pro ně jen další v řadě, která vysává jejich synáčka, ale nařčení z krádeže, to už je moc, už bych s ní nikdy nemohla snad promluvit!!!

GWAENARDELL: ale jo u nás je klid a pohoda. jen musim akceptovat, že se mého manžela jeho matka tak 5x denně ptá jestli jí má rád a jestli......a jestli......
tak když jí na to chce furt odpovídat tak ať odpovídá. mě by se tchýně nezeptala ani na to jestli jí koupim noviny - páč ví že nekoupim :oD
a ještě se vyžívám v tom, že jí občas musim uzemnit - třeba když se od někud vrátim - tak ona hned nakluše a ptá se jak jsem se zase těšila domů......že přece doma je doma - tak vždy odpovim, že na cestování jsem zvyklá a situaci u příbuzných beru taky jako domácí prostředí - takže se jí nenápadně snažim vysvětlit, že nejsem jako její synáček kterého si vychovala v podstatě s koulí na noze aby se jí nikam nehnul :oD

THE_MIRACLE: Proboha, jen to ne!:-) Spoléhám na to, že budu po mamince:-)

nektere tchyne jsou fakt des... hlavne si z toho devcata vemte priklad at nejste jako ony...

Trošku sloh, já vím:-) Já se potřebuji někde vypsat, bohužel, je toho na mě moc. V tom až takový problém není, že u nich bydlí, dokud mě tam netahá. Mě už tam nedostane ani heverem. A jsem hodně přecitlivělá, takže v tom možná vidím víc špatného, než tam je, což ale já nezměním a bránit se můžu leda tím, že s ní nepřijdu do kontaktu. Ale rozhodně ho neštvu proti ní, jen to ne! Je to pořád jeho matka a to, že se ke mně chová (tedy spíš za mými zády) jak se chová mi nedává právo ho štvát proti ní. K tomu se nesnížím.
Společnou budoucnost plánujeme, moje rodina se chce sestěhovat do jednoho baráčku a všichni s Vilémem počítáme, naše rodina ho má moc ráda a on nás také. Hlavně akceptuje, že já se od rodiny nehnu a nemá jediné námitky, asi mu chybí ta rodinná soudružnost, kterou on v té své nikdy nezažil.

Jojo, přílišná závislost je hrozná věc, jsem ráda, že tohle tu zatím neproběhlo. Leda tak z mé strany vůči mé rodině:-)) Ale to je vzájemné, to je něco jiného.
Bohužel, některé matky mají vůči svým synům hodně majetnický přístup, což je rozhodně přístup matky tvého partnera. Nechtějí si připustit, že jejich syn je již dospělý a chce mít svůj vlastní život. Jistě, odložit matku na vedlejší kolej se prostě nedělá, ale pokud s ní udrží dobrý vztah, jen trochu omezenější, tak by si neměla nač stěžovat. Ona je jeho rodina, ale ty teď také a tak tu lásku musí rozdělit a ona to musí akceptovat, i když si to zatím nepřipustí.

GWAENARDELL: teda to je pořádnej článek, dalo mi to problém to přelouskat. ale je to teda zoufalý to ti povim. proboha některý ty ženský jsou tak šílený, že nechápu proč je někdo neodstřelí.
zatim je asi hlavní problém v tom, že on bydlí u rodičů viď? a ty jseš taková citlivka co si všechno bere osobně viď? ale to myslim v dobrém! že prostě nejsi mrcha, které by to bylo jedno a neřešila by to.

můj má bohužel soucit se svou matkou takovej, že do smrti budeme vždycky muset být v něčem dvougeneračním, že ji opravdu nemůže nechat nikde samotnou.
díky bohu ona je klidná ale jen díky tomu že synáčka vidí 25x za den

zatim bych to asi viděla tak, že není radno synovi vysvětlovat že má matku nejhorší na světě a štvát ho proti ní. no prostě se spíš scházejte u vás nebo jinde.....u jeho rodičů stejně zázraku nedosáhneš. to je předem jistý.

a plánujete už nějakou společnou budoucnost? jestli už je krapítek jisté, že se rád odstěhuje do vašeho nového soukromí.

Také se přidám se svými zážitky a mojí zbožňovanou skorotchýní.

Přítel byl v listopadu u své milované maminky a nějakou dobu poté jsem z něho vypáčila, o co šlo... Nechtěl mluvit, ale pak se rozmluvil.
Tak jsem zjistila, že má potencionální tchýně je ještě horší, než jsem očekávala. Ačkoliv mě nijak moc nezná, tak o mně říkala takové věci...
Opět vytáhla jejích ztracených 50 Euro z šuplíku v jejím pokoji. Dokonce jsem přišla na to, co se v té době stalo. Oni byli někde na víkendu na výletě a já byla s přítelem u nich na Hůrce. V neděli jsem odjela dřív, než oni přijeli. Prý sotva si zula boty v předsíni, běžela do svého pokoje, jestli se jí něco neztratilo! A jako argument, že jsem to ukradla, uvedla to, že to bylo před mojí dovolenou, což mě urazilo, vzhledem k tomu, že já si peníze na moje výdaje vydělávala celý týden pletím záhonů na golfovým hřišti.
Dál prohlásila, že mám prý celý jejich byt prošmejděný, protože když se jednou ptala sama sebe, jestli má česnek, tak jsem jí řekla, že česnek tam není. Proboha, co se diví? Když tam jsem, tak jejímu synáčkovi vařím, ONA SAMA mi říkala, ať mu vařím, že je hubený! Tak co jí přijde divného na tom, že vím, jestli má nebo nemá česnek??? Já vařím vždycky s česnekem, tak to holt vím!
Když jí přítel řekl, že na Hůrku nejezdím z toho důvodu, že se tam necítím vítána apod., tak opáčila, že tam určitě nejezdím ze špatného svědomí (krádež jejích peněz).
Víc toho nevím, protože ta debata neměla dlouhé trvání, přítel se zvedl a musel odejít... A milá baba Říhová zůstala doma sama se svojí matkou, což je semeniště pomluv.

Jsem opravdu zmatená, nevím, jestli se mám smát nebo plakat. Jestli jí sere, že na přítelově maturiťáku jsem ji tak akorát pozdravila a prohodila pár zdvořilostí a pak jsem chodila spíš po Lucerně, než abych byla v její přítomnosti, nevím. Ona stejně celý večer mluvila a Alexejem (náš společný kamarád), kterého zbožňuje a dala by celého svého Superba za to, aby Víla byl teplej a nechal se Lexim sbalit. Nebo aby Lexi byl její synáček. Je to sprostý a fakt nevím...) Dneska jsem se spíš smála a utahovala jsem si z toho, ale vlastně mě to celé docela užírá. Ta ženská je hrozná... Já a zlodějka? Ach bože, chudí jsme, ale jsme hrdí! Kdybychom kradli, tak logicky chudý nejsme... Ještě, že moje rodina je jiná, chtěli jsme Vílovi dát i klíče od bytu (má jen od baráku)... To jeho máti Vílu seřvala i za to, že bych měla dostat klíč od baráku.

Stejně si myslím, že jí ty peníze ukradl ten její frajer. Je mu přes 50, je to Slovák, bydlí na jakési ubytovně a pracuje v nějaké pochybné firmě.
Nechává se od ní vydržovat, ona to ale vůbec nevidí. Nechává ho doma skoro celý týden spát, pere mu, žehlí, vaří mu ze surovin, které ona nakoupila, díky ní si mohl dovolit Superba (ano, chlápek bydlící na ubytovně s Ukrajinci nutně potřebuje nejdražší Škodovku na trhu)... A on hlavně narozdíl ode mě ví, kde co ona má.
Ale já jsem prosím zlodějka, vypočítavá. Ona si myslí, že můj milý je se mnou jen kvůli sexu a že já jsem s ním jen kvůli tomu, že Víla má hodně dědit. Neuvěřitelné...
A nevím, co tím sleduje, protože jí musí být jasné, že mi to Vilém řekl. Tak proč mi to neřekne do očí? Proč začátkem listopadu na tom maturiťáku se na mě usmívala, jako by se nechumelilo? Proč někdo může být tak falešný a ulhaný?

Já si nikomu jinému postěžovat ani nemůžu. Kdybych to řekla doma, tak babička jde a tu ženskou zabije, ta by nikoho nenechala ubližovat jejím holčičkám. A přítel? Ten mi říká, ať to neřeším, že on stojí za mnou a to je hlavní. Ale mně to leží v hlavě a ne a ne to pryč... Jsem hrozně zklamaná, jak to dopadlo. Nikdy jsem jí nic neudělala, krucinál...

Je to ženská od rány, cokoliv se jí nelíbí, dává všem hned znát, tedy aspoň jsem si to myslela. Ale o té krádeži si to myslí už někdy od července. Dozvěděla jsem se to úplnou náhodou. A rozhodně ne od ní...
Navíc se ke mně dostalo i to, že na tom maturiťáku o mně musela povídat ještě něco, protože se mě můj skorotchán prý v něčem zastával (jsou rozvedení), o tom ale nemám bližší informace, takže těžko soudit, ani nevím, o co konkrétně šlo.
Je to falešná ženská, vlastnímu synu dělá z života peklo, ale na druhou stranu mu koupila předem k maturitě auto a on se kvůli tomu cítí, že je jí zavázán. Ale ty ostatní křivdy? Když jela na dovolenou na 14 dní, nechala mu doma dvě 80 Kč stravenky na jídlo, nic víc, s tím, že doufá, že půjde žadonit u svého otce o peníze na jídlo. Přitom alimenty dostává ona, ale jakmile je někde pryč, hned přítele odhodí jako kus hadru k tatínkovi. Těch 14 dní jsem já, zlodějka, nakupovala jídlo ze svého a prakticky přítele živila. To ona ale nevidí, ona vidí, že se jí ztratily peníze a ačkoliv já v životě v jejím pokoji nebyla, takže ani nevím, kde by nějaké peníze mohla mít, určitě jsem to musela být já. Ale jak se mohu obhájit? Nijak, je to typ člověka, který si nenechá vymluvit nic, ta kdyby věřila, že je země placatá, tak jí to prostě nevyvrátíš.
A také - ona nemá žádný smysl pro rodinu. Vlastní matku by nejradši nechala shnít v Karlových Varech s komentářem, že je chudinka sama a proto dělá, co dělá. Jistě, je sama, jediné dítě ji opustilo. O jejím rodinném cítění si myslím proto své a doufám, že si naopak oddychne, až bude mít vlastního syna z krku, podle jejího chování je to pro ní spíše přítěž, ačkoliv dělá, že ne (když odjíždí na dovolenou, děsně ho objímá a líbá, to je ta její afektovanost. Po příjezdu už na něj huláká, že v dřezu je neumytý hrníček a lžička - nepřeháním, kvůli hrníčku mu udělala takovou scénu, že to svět neviděl, že prý si nepředstavovala, že se vrátí do takového bince)

Poslední konfrontace proběhla nedávno. Jsem totiž lehce psychicky labilní, léčím se na psychiatrii a jsem neuvěřitelně emočně nestabilní. Bohužel jsem musela k nim do bytu (tchýni jsem od listopadu neviděla), ani jsem ji nepozdravila, ani jsem ji neviděla. Seděla jsem u přítele v pokoji a plakala jsem. Říkala jsem docela nahlas, že mě ta ženská nenávidí, že mě má za zlodějku, že jsem jí sakra nic neudělala... Nakonec mě přítel odvedl, zavezl domů a staral se tu o mě. Večer mu volala jeho matka s tím, že prý NENÍ pravda, že mě nesnáší, že sice má nějaké výhrady, ale že to prý neznamená, že mě nenávidí. Chachá, no jistě, zrovna od ní to zní opravdu přesvědčivě.
Nemluvě o tom, co se stalo minulý týden. Přítel byl opět u nás (bereme ho opravdu jako vlastního, on naši rodinu miluje a tak je tu poměrně často) a jeden večer mu volala ona, jestli přijede domů. On řekl, že tu ještě zůstane. Další den nic, a třetí den mu v 9 ráno volala jeho babička, její matka. V polospánku jsem slyšela, co říkali. Ona ho normálně kontrolovala, jestli je doma!!! To bylo "Vildó, jsi doma?" "Ne, jsem u Kačenky, potřebuješ něco?" "Nene, jen jsem se tak ptala..." a pak se začali hádat. Je to hrozný, to je pořád ať jede domů, jakmile nejede, tak se s ním hned pohádá, ačkoliv nechápu, proč by měl být doma, když ona maká do večera a on je po většinu večera zavřený u sebe a nebo je na procházce se psy. Ale vypadá to, jako by ho hrozně nutně doma potřebovala... Jasně. Spíš to vidím tak, že mi chce vzít moje štěstí za každou cenu. :-/

VERONIKA22: přesně tak...=((((( tchýně k nezaplacení =)))

tvůj to dělá dobře, lepší, než ji dělat nákupy ze svého, to by tě (věřím v to pevně) s**** daleko víc!!! Holt někteří ledé neumí sami fungovat, mají krátkodobou paměť a neumí uvažovat do budoucna. To jsou ty naše tchýně-experti na takové záležitosti!!

XMARGE: asi napíšu něco z druhého soudku. já dodnes těžko trpim jaký má synáček s maminkou trpělivost. ona neumí hospodařit a tak svůj důchod vždy rozfofruje tak do 5dnů. takže aby necucala prachy i ze syna až do konce měsíce - tak můj muž přistoupil na to, že si od ní důchod bere a neustále s ní chodí nakupovat a drží ji na uzdě.
mě to neskutečně sere a vždy mi skřípou zuby, když vidim, že má s ní trpělivost jak s batoletem a chodí s ní nakupovat. vždycky pak pěnim, že nechápu proč se snažim být dospěle zodpovědná - že bych vlastně taky mohla být takový nezodpovědný "debil" a jestli bych náhodou na tom taky nějak spíš nevydělala.


YOCCI: ty jsi myslim taky něco psala o finančních problémech a dluzích viď? :o(

my jak žijeme pod jednou střechou tak se taky krapítek hodně bojim jak to bude s tim otravovánim miminka. neboť když jsme měli šťěňátko tak u nás byla pečená vařená, ale pravda zase je, že chápala že ji nemusim a tak v okamžiku kdy jsem se po práci objevila ve futrech tak se zvedala k odchodu :oD

YOCCI: Ty jo, tak z tvojí tchýně by mě asi šlehlo. Vydržela bych tenhle přístup asi tak 14 dní a pak se s ní pohádala. Já jsem celkem tolerantní, vydržím hodně, ale aby někdo osáhaval synovi pindíka se slovy, že si dlouho nešáhla na pořádnýho chlapa??! Bych se jí snažila vypakovat s tím, že potřebuješ klid... Soucítím s tebou a přeju, ať jí to přestane bavit a odtáhne.

YOCCI: A to se fakt nemůžete odstěhovat? Bych se radši sedřela z kůže, než mít tohle...

VAMPY: Mám přítele (včera výročí 7 let) a ten má taky úžasnou maminku. Nemohla překousnout že před jménem nemám titul, když synáček(jedináček) je vysokoškolák.Když jsme spolu začli chodit, bylo mi 18 a to nějak nejde, že...Když jsme se náhodou potkaly ve městě (a to už jsme se znaly) mě totálně ignorovala- někdy i pozdravila =(. Když jsem to řekla mojemu, kývl hlavou a mávl rukou, že je máti trotl. Dělala jsem servírku a to jí vadilo, že prej se courám po nocích a koketuju s cizíma chlapama, kouřím ,což se na dívku mého věku nesluší a navíc jsem o 5 let mladší, než její syn. Pak jsme měli doma(já s našima) nějaké problémy, tak můj máti oznámil, že se tam nastěhuju a hotovo. Měla jsem peklo na zemi, bo ona je bordelář a já puntičkář, ona má naprosto benevolentní výchovu svého psa a já vyžaduju od psa poslušnost, ona vaří max 5 svých oblíbených jídel, já ráda experimentuju.....takže si dokážete všichno dobře představit, co to bylo, rok s ní trávit skoro celé dny, když jsem nebyla v práci. Začla jsem chodit ke cvokařovi do poradny, páč já jsem opravdu slušně vychovaná a ke starším lidem covám úctu. Byl to kámen úrazu, bo má duše utrpěla na egu a sebedůvěře takový šrám, že jizvy mám do teď. Vykání je automatické, nedovolím si polemizovat nad jejíma poznámkama, připomínkama, názorama, bo to bych ( jak říka Verča) na druhý den poslouchala od mojeho, co jsem udělala špatně, co si to vůbec dovoluju a že by nakonec bylo lepší, kdyby jsme to zapíchli! Ještě že můj ví, že je jeho máti blázen a to mi stačí. Nechápu, jak taková ženská může mít tak báječného syna. Svého bývalého muže dohnala k alkoholismu!!!!
No a teď nám začíná nová vlna hrůzy, bo máme malé mimi, 6ti týdeního Jindru a ona je jak znovuzrozená! Je u nás pečená vařená, když přebaluju, ošahává mu pytlíka se slovy, že si dlouho nešáhla na chlapa tak musí(samozřejmě ji nesmím v ničem bránit,aby se neurazila), jinak sedí u pc a o nic se nestará. Když malý spí, chodí do ložnice na něj koukat so 10 minut, snad aby ho zbudila, nebo já nevím, ale ukrutně mě tím sere, zvlášť, když kolikrát uspávám řvoucí dítě třeba hodinu a půl!!! Jindříška pořád štípe do líček a hučí do něj, jáká to není broskvička, jeký to není urostlý chklapeček a jak je nádherný. Dítě to nevědomky ještě podmiňuje tím, že se začíná smát na všechny kolem sebe. Kdykoli si dítě prdne, chce ho jít přebalit, když už dítko usně, mluví jako by tu byl zaplý vysavač a neslyšeli jsme slova, kua ta je na zabití!!!!! =(((((((((

A A se rodičů přítele týče, dělej to tak, jako do teď. Oni si na tebe zvyknou.Pokud tě mmá tvůj chlap rád, nic jiného jim ani nezbyde=))

VERONIKA22: tyjo Verčo tak za to soužití tě absolutně a neskonale obdivuju... to bych nedala. jak že máte velký byt?