tak ja si jen doodlozim... na blby forky si dejte bacha, tchan to behem tri tydnu dohnal do dnesniho oznameni terminalu, otazka tydnu (ale kdo vi, ze...). tchyne perli dal, vim, ze za to nemuze, ale je to jeden vykyv za druhym. dopoledne si pocita duchod, odpoledne place, ze on snad umre, vecer resi, ze "vona ho teda domu nechce" a tak... a detaily o fyzickem stavu rozhodne nesetri... ja vim, ze jeji kecy jsou pomerne podruzne, ale bude to jeste narocny nejen v tom zakladnim smeru...

VERONIKA22: To je fakt zlý :-( Ale určitě děláš dobře, dojde mu to spíš, než kdybys v tom byla s ním. Teď to tu povídám muži, a on na to, že je to děsný, že bys ji měla nenápadně shodit ze schodů, když je stejně chromá, že by se to nepoznalo, že nespadla :-D Ne, promiň, černý humor. My onehdá na jeho rodiče zvažovali využít methanolové kauzy, bohužel jsme to propásli :-D Jako uznávám, že se o rodiče má člověk postarat, ale když dělají naschvály, je to zlo. Cítím s Tebou a držím palce, aby se to nějak srovnalo.

VERONIKA22: Tak tohle citový vydírání je fakt "nejlepší".. A co syn, baští jí to? :-/

HABRENKA: bože ach to je taky rodina. U nás je to na palici taky parádně. Tchýně si nenechala vyoperovat myom a už předloni měl snad 8cm či co. Takže už má skoro ochrnutou jednu nohu, ruce taky chromý a tak furt chodí za synem se slovy: podívej se jak jsem na tom špatně - měl bys být se mnou ještě víc a víc o mě pečeovat.
Doktoři jsou prý zbytečný a nikdy tam nepůjde.

mno, je to tema, tahle rodina... jen si tu odlozim.
tchan, kapitola sama pro sebe, se asi rozhodl umrit. takze doma uz ani nesedi u telky, ale lezi, neji, nepije a je mu hur a hur... je lehce pres sedesat... tchyne na prasky, ze on jen heka, nadava a doktora nechce... dneska mu zavolala zachranku, protoze upadl a nemohl vstat... nizkej tlak, dehydratace, podvyziva, rozhozenej cukr (je slabsi diabetik). podepsal reverz, ze ho neodvezou a nikam nepujde... luxusni situace, kazdy rok prijde s novym forem kolem svych narozenin... pred tremi lety skoncil ve vazbe, predloni jen vyhodil svoje prachy smejdum, loni vyhrozoval sebevrazdou a letos tohle... uf. mira meho cynismu roste a roste...

SANTAL: přesně, tchán se nesmí přetahovat, jinak má záchvaty a každý záchvat mu užere kus mozku, i když je to jen malý záchvat, grand mal už neměl naštěstí dlouho. Člověk by řekl, že mu tedy všichni budou v takových blbostech bránit, ne vždycky je po jeho. Protože je to schopný děla sám, tak tam všichni naběhnou, ale takhle to dál nejde. Před dvěma lety se nás a švagrovců na rovinu zeptali, jestli na tu chatu budeme jezdit, jestli do toho mají dál strkat prachy. My s mužem nejsme chataři - já ani z toho důvodu nechci žádný barák, protože je kolem toho práce, kterou ani jeden neumíme a nechceme dělat, švagrovci mají svůj barák se zahradou dva kilometry od tý chaty, tak proč by tam jezdili. Tchánovci jako by nic neslyšeli.

EDERA: tam je to složitější o to, že tchán za to nemůže, mozek mu žere epilepsie, problém je v okolní rodině, která tenhle fakt ignoruje a jak jsou zvyklí skákat, jak tchán píská, skákají podle něj dál, ať má sebedebilnější nápady. Jednou hromadně vyskočí za ním z toho příslovečného okna. A navíc se mu mění povaha a je zlý.
SANTAL: mně ani nevadí, že tam jsou, kdybychom se nějak dohodli na vaření a měli vlastní program, ale jak tam dojedou, jí se jenom, to co oni rozhodnou, já do kuchyně nejsem vpuštěna, což obnáší, že třeba jsem chtěla dělat v třicítkách vedra lehký oběd se salátem a byly španělský ptáčky na tuku, že jsme se nejeli koupat, ale šli v tom vedru do lesa, že sice mají gril, ale nechtějí používat, protože by jim večer uniklo něco v bedně, mají bazén, ale nenapouští se atd. atd. A já teda vůbec nejsem na chaty. Když u někam po Čechách, tak pronajmout a ne do toho strkat peníze a čas, nebaví mě to, ani zahrada.

MARKYSHA: á, letos se mi povedlo nebýt na chalupě mých rodičů - 20km od nás - ani jednou. Mám z toho divné pocity, ale... horší by to bylo tam, no.
U tchýně, 450km, jsem byla na chalupě 2 x, jednou celý týden, jako dovolená (a to tam přišli za týden 2x, jednou obrat ovoce, na otočku, jednou se tam potkala rodina - právě proto, že jsme tam i my - nechtěli po nás nic, nekritizují nás za nedostatečný úklid, nedodržení místních zvyků a tak, ... a jsou milí.

Jdu si zahudrat.
Tchánovci náhodou náhodou zjistili, že jim hnijou parkety na chalupě, takže včera bylo pozdě, nezájem, komu se to hodí všichni v sobotu na chalupu vytrhávat parkety a kopat díru. Muž si to zařídí, měl tenis, volá tchýni, v kolik tam má být a dozví se mezi řečí, že tchán to začal dělat sám a namohl si záda. On ten vůl je hlavně v invalidním důchodu kvůli tomu, že nesmí vykonávat manuální práci, což podle něj trhání parket je práce duševní, že...takže jsme mysleli, že to tedy odkládají na další víkend, najednou SMS, všichni nutně na neděli na brigádu na chatu, tak tam muž jel, tchán tam samozřejmě taky byl, belhal se tam prý jako Quasimodo a motal se všem pod nohy. Pak chtěl Toník babičce volat, protože slyšel, že tam táta jel, tak chtěl taky a měl to slíbeno, že může zavolat. Tak si zažvatlal a pak prej, že se mnou chce mluvit děda...no a on mi normálně vyčetl, že odpočívám doma!!!!! Já mám na starosti děti celý týden, ještě v neděli a odpočívám, to jsem měla jako Tondu zavřít do klece, Alenku na záda a jít makat. Když jsem to řekla muži, tak se tomu zasmál, jak je táta výbornej, hahaha....A přitom o tu jejich chalupu nikdo nechce jezdit, jen z donucení, že skuhraj, že to dělaj pro všechny. Ale nikoho tam nenechají bez jejich přítomnosti dýl než čtyři dny, na což já i švagrová prdíme.

VERONIKA22: jednim z nejhorsich kamenu utrazu je fakt ze diky spatnemu zdravi jsou vlastni deti nemozne, bohate by mi stacilo kdyby mne nechali napokoji....