ARIA: no, tak to fakt nende bojovat, to jde jen mít trpělivost :-(

se získaným únavovým syndromem jsem taky pár let bojovala - nádherný výsledek mononukleozy a těžkého krvácení do mozku během jednoho měsíce. Obojí může mít za následek chronickou únavu a při takové kombinaci doktoři prostě nedokázali odhadnout, jestli je to na měsíce, roky nebo na doživotí... nakonec to trvalo asi 6 let, než jsem se z toho úplně dostala a i dnes si musím hlídat, abych si moc nesahala na dno.

teda dámy.. se to trochu zvrhlo tady, ne? :)))

TRUE_DESIRE: :-D:-D

ARIA: to tvé "nebo" by mě zajímalo :oD a pozor, nemáš zlobit ty, nebo zase prý dostaneš od Sivera přes zadek :oD

ARIA: :-D:-D kazdej tomu říká jinak:-DDD
ja vim ;)

SIVER: ježiš, kolikrát ti mám vysvětlovat, že jsem pouze naslouchala :)

ARIA: si vyrovnaná já nevim kdo se furt houpal a nastavoval ze chce pusu:-D
:-DDDD

SIVER: tak to druhé nejsem fakt vůbec .) A nezlob nebo.. .)

TRISSIE: únavový syndrom v závislosti po chemo.. Ale nikdo mi neporadí jak z toho ven.

ARIA: hele ty si kecka,kecky vyrovnaná:)

ARIA: no, ale to už je spíš do deprese nebo chronické únavy... pokud se ti fakt vůbec nic nechce.
Jo, když se člověku vyloženě CHCE ve volném čase sedět doma, číst si nebo pařit, tak je akorát normální asociální geek :-)

TRISSIE: tak já už to mám přes rok a přijde mi to hodně špatný :(

JOHY: když to přetáhneš moc daleko, tak prostě celej člověk - tělo, hlava, city - potřebuje na nějakou dobu vypnout - válet se v posteli, koukat do stropu, číst si, hrát na počítači -a podle toho, jak hluboko ses dostal, tak tak dlouho to bude trvat. A není na tom nic špatného, to jen naše společnost nám podsouvá, že kdo není aktivní, tvořivý a kreativní 24 hodin denně 7 dní v týdnu, je něco méněcenného...

JOHY: co si najít něco co tě v dětství bavilo? a chtěl by si to znovu zkusit nakej sport, sbírání něčeho.atd...imho pět dní ještě nic neni...ale

HONZAF: nevim, ale řiká se tomu jindy vyhoření, až na to, že já nejsem člověk, kterej by nemohl dělat svojí práci, ale spíš svoje koníčky, pracovat na sobě, provozovat osobní hygienu....a to je o sebevědomí a vůli....ale pokud víš o jiný diskuzi, kde by mi poradili, sem s tím...

a relax to už taky neni....v tomhle počasí zůstávat doma a hnít....

JOHY: nejak se relaxovat musi. ale todle zrovna imho neni o sebevedomi? :)

poslední dobou se mi vyhrotila situace, která trvá tak poslední rok...živim se všelijak na volné noze - většinou produkce - divadlo, film, reklamy, pak třeba výstavy apod, samá vesměs kreativní práce. do práce nasazuji všechno, ale problém nastává, jakmile mám volnej den. skoro se nedá říct, že ani vstanu, protože ho většinou proležim v posteli u kompu a televize a nic, NIC nedělám. přitom ale vim, že tim zabíjim nápady, který mám a který by stálo za to realizovat, ale nějak se nedokážu zvednout a nějak začít. večer pak pravidelně trávím někde v baru....jde to takhle posledních pět dní v kuse.....

máte někdo nějakej tip???

TRISSIE: a opravdu hodne tez imho pomaha, kdyz doopravdy VIDIS praci ktera za tebou zustane.

O tom třeba filosofie existence: Existence předchází esenci.Existence nepotřebuje omluv.Zkrátka člověk-individualita má právo i povinnost (což je možná ještě těžší) dělat si co chce a jak to cítí, že se to má.To je ovšem ideální stav, kterej se fakt těžko dá udržet pořád.Osobně myslím, že je proto potřeba uvědomit si, že to celé funguje a bude fungovat i s kompromisama (protože to funguje jakkoli) a tohle vědomí pojmout za své.

SHEALA: no, ono je něco jiného odložit nějakou věc, protože se mi do ní nechce nebo na ni nemám čas, ale vím, že ji zvládnu, a odložit ji, protože se bojím, že ji nezvládnu... to první je o nezbláznění se z přemíry povinností, to druhé je ubíjející, protože člověk nakonec nemyslí na nic jiného :-(