GAF: Ano a v jakém rámci o tom uvažuješ? Byvše boha poslušný se dá v primitivnějších kulturách za jistých okolností i vraždit a pocitově z toho vyjít dobře, přinášíme bohům různé oběti a cesta do nebe je tedy opravdu různá.
Jsme jen vychováni k jiným předsudkům, nemusíme to třeba v sobě lámat :)
Ergo nejvíc pravdě se imo podobá, aby člověk přišel do nebe, měl by dělat, co sám považuje za správné, co je primárně v souladu s ním samým a ne s morálkou.
Strašení peklem je pro malé děti. Vnímám to tak, že v okamžiku, kdy se začnu bát, abych neskončil v pekle, už se ho paradoxně bát nemusím, již v něm jsem :)