SAIL_OR: ne, vyprávěla mi jí o rok mladší kamarádka - která si ji vymyslela :oD

TALANKA: tuhle složitou hrůzostrašnou hysterku sis vymyslela jako dítě sama?

ATTILAH: Taky jsem věřila, že existuje. U babičky jsem pátrala po starejch prstenech a věřila...

KDyž jsem byla malá, věřila jsem, že u naší vesnice byla skrytá vesnice, kde žil krutý vládce, který své "poddané" skrýval v jejich vlastní nevědomosti o okolním světě. Když umíral, tak ze strachu, aby po něm nikdo nepokračoval, poručil vojákům, aby celou vesnici vyvraždili. Z mrtvol postavili pyramydu, na kterou si poslední dva vojáci lehli, na sebe dali tělo v té době již mrtvého vůdce a zabili se.

Dlouho jsem tu skrytou vesnici po okolních lesích hledala :o)

...že v záchodě je strašidlo co mě sežere když spláchnu
...že když se budu koukat do tmy dost dlouho, uvidim ducha
...že když budu budu koukat do zrcadla, uvidim někoho, kdo brzo umře (inspirovala mě k tomu kniha a.c.clarka, kterou mě rodiče neprozřetelně nechali prohlížet
...že panenky v noci obživnou a jsou zlý
...že plyšáci taky v noci obživnou, ale sou hodní
...že až budu velká, budu jeptiška

ja sem jako mala verila, kdyz nas nasi brali do kostela, ze ten knez co tam je u oltare, tak je vlastne jako asi ten Jezis... (nikdo mi to nevysvetlil a ja se na to nechtela ptat...)

no a cerny ruce byly samozrejmosti taky pod posteli, takze moje nocni chozeni na zachod bylo utrpeni, skakani dva metry od postele...a casto jsem ty ruce videla, jak se natahuji, aby me chnaply...
Tak jsme behaly se segrou na preskacku rozsvecet svetlo na chodbe (meli jsme nastavene automaticke zhasinani), aby ty strasidla nemely takovou sanci...

a taky kdyz spolknu pecku od tresne, tak ze me zacne rust strom, takze kdyz sem ji omylem spolkla, desne dlouho jsem pak cekala, co se stane...nastesti nic :-)

ze kdyz si dam knofliky na perine k hlave tak se mi budou zdat zly sny, takze jsem vzdycky kontroloval jestli jsou knofliky u nohou... a podpostelovy bubaci byli naprostu samozrejmosti, po zhasnuti jsem skakal skoro dvoumetrovej skok od vypinace do postele abych se vyhnul cerny dlouhy ruce co by mne za nohu chnapla :)

Ufonsky vysilani v radiu jsem taky poslouchal a taky jsem veril tomu ze kdyz se da k hlave silnej magnet tak se z cloveka stane telepat. Ale nemoh jsem porad najit dostatecne silnej - nejsilnejsi jsme meli na cisteni akvarka a nefungoval.

A sousedka verila ze kocka je samicka od psa a maji spolu mysi ;-)

Že hvězdy, které na noční obloze blikají jsou vlastně obývány mimozemšťany, kteří na nás takhle svítí baterkama. (taky informace od babičky)
A ježíška jsem si představovala suveréně jako Santu, protože všude byl ten tlustej červenej děda a mluvilo se o Ježíškovi. Nikdo se neobtěžoval mi to pořádně vysvětlit!!

FILTHY_SAD_EMO: já ti věřím, já to taky zažil :-)

kdyz jsem byl malej tak jsem veril uplne vsemu, a verim do dnes. ze neco neni pravda se vzdy ukaze, ale vzdy nejdriv verim.

ATTILAH: to je strašné!
já jsem jakomalá věřila, že když si něco přeju, taksi musím představovat nejdřív nějakou vážně rutinní činnost, co budu druhý den dělat a potom si oředstavit svou vysněnou událost... nenechala jsem se rozhodit ani permanentním neúspěchem.)

Já jsme věřila, že VRAH (který mě zajímali hodně a byla o tom většina našich her) se pozná tak, že nosí prsten otočený kamenem do dlaně. Vzniklo to tak, že mi dovolili dívat se Síť na bludičku, kde policejní inspektor utěšuje nějalou slečnu co měla podezření na konkrétní osobu vraha řádícího v nějakém šantánu: "Ten to není, vrah nosí prsten s otočeným kamenem do dlaně." Vzala jsem to jako obecnou pravdu, jak poznat jakéhokoli vraha a doteď si pamatuju, když mi řekli, že vrah se nedá poznat nijak - tu hrůzu, jak je ten svět nebezpečnej a nevypočitatelnej.

YETI: my se o tom učili na biologii (přednesla jsem zas jeden ze svých typických dotazů...) a prý se to stát může, když člověkspí,aleasi stejně pravděpodobně, že tam vleze jiný hmyz (kupříkladu pavouk,což už se taky lidem stalo)

:) pěkně se to čte, hnedka se mi vybavují další ... např. že když si našetříme na nejméně sto balónku z pouti, poletíme nebo sranda byli úhoři a mrtvoly uprostřed přehrady (při koupání)

ze jednou prijede krasny princ a budem spolu mit deti, velkej dum a psa...
az jistou dobou jsem poznala, ze prijede princezna..

Jooo, a ještě jedna věc...když jsem jako malý jezdil autobusem, a jeli jsme přes les, tak stromy prosvítala světla z vesnice. No a otec nám vždycky říkal, že to v lese žijou světýlka a blikají na nás. Z toho jsem byl vždycky úplně hin, škoda, že člověk ztrácí iluze :c)

COPPY: ty jo to je schyza,
ja jsem se bal chodit do tmavych mistnosti (vecer kde se nesvitilo) pritom postel mi pripadala jako bezpecne misto, v pripade ze jsem pod perinou... a taky jsem se bal keru v noci, porad jsem si rikal ze tam nekdo je... no a trochu mi to zustalo, citim se nervozne vecer v lese, kde nikdo neni... (treba ale tam opravdu nekdo je a kouka... .)

MRS_BRIGHTSIDE: právě že není.... nedávno jsem dokonce viděla nějaký pořad mýty a tak a tam bylo zrovna tohle.. a někdo tan vysvětloval že to není možný...