QASHQAI: O tom nepochybuj ;) :P

ELS: chááá, no doufám, že to je tak, jak si myslím TEĎ:)))

QASHQAI: Jéé, tak to jsem si doteď myslela taky :D :X

Ještě jsem si vzpomněla na jednu věc:) V jedné pohádce se zpívá: "Kdyby tak v komnatách, běhoun jak hrom natáhl" a já jsem si dlooouho myslela, že je to zpíváno takto: "Kdyby tak v komnatách, běhoun jak hromnatách..." Komnata-hromnata, rýmovalo se to, ne:) No poté došlo k vystřízlivění...:)

myslela sem si, že v sojovym suku a v margotce je alkohol, takže když sem to snědla, dělala sem větší kraviny než obvykle, protože sem byla "opilá"

...že když si člověk předplatí noviny, tak je dostane jednou týdně na týden dopředu (asi kvůli tomu, že se to jmenuje předplatný). A nedokázala jsem si vysvětlit, jak ti, co ty noviny píšou, můžou vidět do budoucnosti.

.. všechny kosti krom rybích mají na každém konci 2 bambulky. Byla jsem pak v přírodopise hodně zklamaná :(

Já měla po jistou dobu absolutně nezdravej respekt z policajtu - myslela jsem, ze me muzou zavrit uplne svevolne, jen kdyz si vzpomenou, kdyz se jim neco nebude libit. Pri kazdy kontrole papiru od auta jsem proto vzadu sedela jako pravitko a snazila se tvarit se naprosto vzorne, ale i tak sem se strasne bala!

bobes me pusobil trauma prave smrti bratricka....co jsem nenavidel byla knizka Meluzinka minka, neb mym trestem, kdyz jsem neco vyvedl bylo z ni prepisovat text .... brr

QASHQAI: Na to si pamatuju... pžedstava tý sanitky s tim uřvanym modrym majakem a těch pochopů v bílejch pláštích mě taky docela děsila:)

Nevím jak ostatní rodiče, ale zvlášť moje máma mi vždy při zlobení hrozila polepšovnou. Tudíž když jela kolem sanitka nebo policie, maják řval jak zběsilej, mě bušilo šíleně srdce s tím, že už pro mě jedou...:( Bylo to fakt šíleně působivý...uuu, do dnes si na to vzpomenu, když jede slyším majáček...To jsou následky...:)

A já jsem jako malá věřila, že všecko, co se stalo v Malým Bobšovi, je pravda. Jelikož jsme to četly vždycky s mámou, muselo mi bejt tak pět, šest... hrůza, jak mu tam umřel ten malej bratříček, myslela jsem, že si oči vypláču. Já to teda svejm dětem coby pohádku číst nebudu, jen, když budou zlobit! :))
Zanechalo to na mně následky, potom jsem vždycky na všech hřbitovech hledala hrobečky nekřtěňátek a představovala si tam ty jejich malý bílý rakvičky...

ELLIE: tak tak 1931

ROMANY: To asi těžko, vzhledem k tomu, že vyšla tuším v roce 1931 ;)

je to sprosta komunisticka literatura.

ROMANY: to jsem asi jediní co si to mysli,jelikoz vetsina ho povazuje za velmi smutny pribeh....budu si ho muset znovu precist

a mělas pravdu

v mladsim skolnim veku jsem presvedcila sama sebe, ze kniha Maly Bobes je neuveritelne sprosta zalezitost

ja si vzdycky myslela, ze PIJAN v Malym Princovi se tak jmenoval proto, ze hral na piano (byl u toho obrazek typka jak hraje na piano a na nem ma sklenicku). Kdyz jsem pak zjistila pravdu, predstirala jsem, ze "to prece vim ne"

HYPNOTICA: :D