já věřila, že vždycky když jsem si pouštěla před spaním na audiokazetě Hurvínka, tak se všichni ti lidé, kteří mluví jednotlivé hrdiny, musí sejít ve studiu, že je svolávají specielní vysílačkou, zasednou tam třeba i v pyžamech, a vypráví to jen a jen mně:)

a taky že máma je vedoucí celého světa a všichni ji musí poslouchat

a taky že když budu dlouho ve vodě, ta mi narostou šupiny, takže jsem si co chvíli kontrolovala nohy, jestli už neraší, a jakmile jsem začala mít varhánky, tak už jsem šla raději z vody, protože to zavánělo šupinama:)

Jo, to já jsem vždycky sedíc dlouho na záchodě na recyklovaném toaletním papíře hledala kusy textu z recyklovaných sešitů, které jsem věřila, že se tam někde skrývají. Bála jsem se, že když bude zrecyklován můj školní sešit, pak si ho někdo takhle přečte, pročež jsem nikdy žádný svůj sešit nedala do sběru.

že rodiče to dělali jen dvakrát (mám ségru) :)